Zápisní řád Českomoravské kynologické unie (dále ČMKU) je základní chovatelskou normou pro chov psů s průkazem původu (dále PP) zastřešených ČMKU a FCI. Je také jakýmsi manuálem pro práci plemenné knihy a platí, že jej musí dodržovat všechny chovatelské kluby a chovatelé ČMKU, tedy i chovatelské kluby zastřešené Českomoravskou kynologickou jednotou a jejich členové.
Platí také, že chovatelské kluby mohou požadavky uvedeného řádu zpřísnit, nikoliv však zmírnit.
Zápisní řád ČMKU prochází občas novelizací. Důvodem jsou změny v české legislativě, změny v předpisech FCI a také to, že i kynologie se vyvíjí, a to vše se musí do základních kynologických normativů promítnout.
Tentokrát si novelu vynutily požadavky FCI a také se v průběhu času ukázalo, že je třeba některá ustanovení upřesnit, aby nedocházelo k rozdílným výkladům.
Novela je platná od 1. října 2024, její text je k dispozici na
www.cmku.cz a chovatelské kluby zastřešující lovecká plemena o ní byly informovány. Následující text neuvádí všechny změny a doplňky, připomínám jen ty nejdůležitější.
Čl. II Chov a jeho řízení
Byl doplněn bod 8.,
V odůvodněných případech má chovatelský klub právo pozastavit na dobu určitou nebo neurčitou poskytování chovatelského servisu na plemeno / plemena jejichž chov zastřešuje.
Doplněný bod dává chovatelským klubům větší možnosti potrestání chovatelů a majitelů chovných psů a fen, pokud se dopustili nějakého přestupku proti kynologickým předpisům. Klub ani ČMKU nemohou zakázat chov psů jako takový, to přísluší pouze soudu, mohou ale přijmout opatření, která hříšníkovi omezí nebo znemožní chov psů s průkazem původu.
Chovatelské kluby, pokud to už ve svých předpisech nemají, by měly znění Zápisního řádu využít a svoje předpisy doplnit.
Chovatelským servisem klubu je myšleno například:
- uchovňování jedinců způsobem stanoveným řády klubu,
- vydávání krycích listů,
- evidence štěňat na klubové bázi,
- evidence zdravotních vyšetření povinných pro plemeno,
- poskytování formulářů pro vystavení průkazů původu na příslušné plemenné knize,
- kontroly vrhů a chovu,
- doporučování psů ke krytí,
- poradenská činnost.
Čl. VII Krytí, bod. 3
S ohledem na podporu co nejširšího genofondu psů může chovatelský klub povolit dvojité krytí (tzv. double mating). V praxi to znamená, že v průběhu jedné říje může být fenka plánovitě kryta dvěma psy.
Chovatelské kluby, které jsou zodpovědné za chov jednotlivých plemen, musí ve svých chovatelských normativech upravit podmínky, za jakých je dvojité krytí povoleno, případně ho mohou zakázat.
Do uvedených podmínek může např. patřit upřesnění administrativních požadavků:
- zda chovatelský klub plemene vůbec double mating povoluje a pokud ano, zda je nutné předem žádat o souhlas a kdo jej dává (výbor klubu, chovatelská komise atd.).
- Na krycím listě musí být uvedeni oba použití psi a podpisy obou jejich majitelů. Dále by mělo být specifikováno, že se jedná o double mating.
- Majitelé krycích psů musí být obeznámeni, že chovatel zamýšlí dvojité krytí, rozumné by proto bylo před vystavením krycího listu požadovat jejich souhlas.
- Bude-li použita inseminace, musí být dodrženy všechny předpisy uvedené v příslušné Směrnici ČMKU.
- V případě double matingu vždy platí, že musí být zhotoven DNA profil rodičů, štěňat a provedeno ověření parentity. Je rozumné vše předem konzultovat s příslušnou genetickou laboratoří. Je třeba počítat s tím, že testy DNA nemusí být vždy kompatibilní.
- Chovatel musí včas požádat o čísla zápisu. Vzorky DNA se u štěňat mohou odebírat až v době, kdy jsou identifikačně označena. K odběru DNA u nich může dojít zároveň s čipováním a musí být vždy potvrzeno, kdo vzorky odebíral.
- Při žádosti o vydání čísel zápisu musí být plemenná kniha informována o tom, že se jedná o double mating.
- Finanční náležitosti mezi chovatelem a majiteli krycích psů jsou jejich soukromou záležitostí, důrazně se ale doporučuje vše zakotvit v písemné smlouvě.
Chovatelé i zástupci klubů se často ptají, zda v případě double matingu se bude jednat o dva vrhy od různých písmen nebo o jeden vrh od písmene jednoho. Platí, že se bude jednat o jeden vrh od jednoho písmene, ale s dvěma různými otci. Podobně se postupuje i při nežádoucím překrytí fenky.
Čl. XII Zápis do registru
Dříve byly v Zápisním řádu ČMKU zakotveny čtyři možnosti způsobů zápisu psů a fen do plemenné knihy. Jednalo se o základní zápis, který je platný pro většinu narozených štěňat a importů i dnes. Základní zápis se skládá ze zkratky plemenné knihy, kterou je v případě loveckých plemen ČLP. Součástí čísla zápisu je dále zkratka plemene a číslo vyjadřující o kolikátého jedince zapsaného do naší plemenné knihy se jedná. Například zápis ČLP/IRT/4624 říkal a stále říká, že se jedná o irského teriéra a že to je 4624 jedinec plemene zapsaný u nás.
Předchozí znění Zápisního řádu umožňovalo ještě další tři zápisy do přílohy plemenné knihy, tedy tak zvaného registru. Jednalo se o registr pomocný - PREG, registr zvláštní - ZREG a registr národní - NREG. Dnes je kromě základního zápisu k dispozici pouze jeden registr se zkratkou R, který ale má pět možností. To R znamená, že to je jakýsi přídavek plemenné knize. FCI pro něj používá někdy označení apendix
Do registru se tedy zapisují:
1. Jedinci importovaní z nečlenských zemí nebo nečlenských organizací FCI. Tito jedinci a jejich předci jsou označováni dovětkem Registered in the Stud Book not recognized by FCI.
2. Jedinci bez průkazu původu FCI.
V případě zápisu podle bodu 1. a 2. může být do registru daný jedinec
zapsán pouze na základě písemné žádosti příslušného chovatelského klubu.
Další podmínkou je posouzení dvěma mezinárodními rozhodčími s aprobací na plemeno s oceněním nejméně „dobrá“. Jedinec musí být posouzen v dospělém věku, tzn. od ukončeného 14. měsíce nebo 17. měsíce podle kohoutkové výšky jedince. Veškeré případné výjimky podléhají schválení Komise pro chov a zdraví ČMKU a Rady plemenných knih ČMKU.
3. Potomci jedinců zapsaných v registru, pokud nemají tři kompletní generace předků FCI
4. Jedinci importovaní ze zemí FCI, kteří nemají tři generace předků FCI.
5. Plemena nebo rázy, které jsou ve šlechtění, tedy neuznané FCI (patterdale teriér, redbone coonhound, tartanský honič, český horský pes, český strakatý pes apod).
Pro jedince zapsané v registru je vystavován průkaz původu se všemi identifikačními údaji, nezbytnými pro chov plemene, jak u štěňat, tak u předků podle požadavků chovatelského klubu.
Průkaz původu je podle normativů FCI označen nápisem Breed not recognized by the FCI.
Zápis do registru provádí pracoviště plemenné knihy, které vede číselnou řadu plemene. Například u patterdale teriérů bude číslo zápisu vypadat následovně: R ČLP/PAT/980. Vyplývat z toho bude, že daný jedinec byl zapsán do přílohy/registru plemenné knihy používající značku ČLP, že se jedná o patterdale teriéra a že to je 980. příslušník plemene zapsaný u nás.
Podmínky pro zápis do registru jsou jasně dané. Z pohledu chovatelských klubů je třeba se hodně zamýšlet nad zápisem podle bodů 1. a 2. To se asi vyplatí u některých ze strany FCI zatím neuznaných plemen, kde je málo chovných jedinců (patterdale teriér, redbone conhound, tatranský honič, český strakatý pes atd.). Teoreticky by registr podle bodu 1. a 2. mohl být použit i u dalších málopočetných plemen.
V případě ostatních plemen by to nebylo příliš žádoucí. Dlouhou dobu se chovají na základě nějakých podmínek pro zařazení do chovu a určitě není rozumné si plemeno „zaplevelit“ někým, jehož předci tyto podmínky nesplňovali. Chovatelské kluby by tedy měly velmi zvažovat, kdy a proč souhlas se zápisem do registru dají. Určitě se musí jednat o zájem plemene, nikoliv o zájem jednotlivce, který si pořídil psa nebo fenku zapsané mimo FCI a teď by se s ním nebo s ní chtěl zúčastňovat výstav a zkoušek a případně je uplatnit v chovu.
Vladimíra TICHÁ
snímky Jan Tichý