Očista srnčete a postnatální mateřská péče
Následně po porodu začne srna, zpravidla vstoje nebo ještě vleže, čistit srnče lízákem, a to nejdříve na hlavě, v okolí pupeční šňůry, na zadečku a posléze na celém těle. Srna intenzivním olizováním rovněž uvolní zahleněné nozdry, aby mohlo srnče naplno dýchat.
Opakovaným olizováním zbavuje srna své potomky především silné vrstvy hlenu, který pokrývá celý povrch jejich těla. Masáží také srnčeti prokrvuje kůži, a tím jej povzbuzuje k nezbytné aktivitě.
Srst srnčete bezprostředně po porodu je splihlá a zvlhlá, takže tou dobou neplní svoji tepelně izolační funkci. Odpařování plodové vody z mokrého srnčete působí ztráty jeho tělesné teploty, a proto se srna snaží srnče co nejdříve vysušit. Proto časné porody, spojené s nepříznivým charakterem počasí (chladné a deštivé dny), kdy srnče nemůže fyziologicky oschnout, mají z důvodu podchlazení srnčete většinou tragické následky. Charakter počasí v době kladení rozhoduje v těchto případech o dalším osudu srnčat.
Trávicí ústrojí srnčete je po celou dobu prenatálního vývoje plodu v nečinnosti a ke konci březosti se naplňuje střevní smolkou, kterou mládě vylučuje hned po porodu. Srna čerstvě narozeným potomkům vysaje obsah močového měchýře a periodicky provádí nezbytnou masáž močového a rektálního ústrojí.
Životaschopnost srnčat versus kojení
Bezprostředně po kladení se srnče snaží najít vemínko a většinou během krátké chvilky poprvé saje mateřské mléko. U porodu jsem měl možnost pozorovat obrovskou životaschopnost a vitalitu čerstvě kladených srnčat.
U druhého srnčete, jehož porod byl na rozdíl od prvního velice krátký (trval přibližně sedm minut) a které vyšlo z dělohy zcela oproštěné od plodových obalů, jsem pozoroval fenomenální životní energii a sílu. Už při průchodu pánevním kanálem, kdy se objevily běhy a hlavička, se srnče „mrskalo“, opakovaně hlavičkou pohybovalo a mělo naplno otevřená světla. Tato skutečnost je detailně zachycena na autentickém videozáznamu na webu Scherer.cz. Ještě předtím, než srna stihla srnče osušit, stálo na bězích a snažilo se najít vemínko!
Po uplynutí krátké doby od kladení (většinou do jedné hodiny) je většina srnčat schopna za matčina povzbuzování hlasem a též fyzické pomoci postavit se a vrávoravě odejít na nedaleké místo, kde je srna poprvé odloží a na krátkou dobu opustí.
Čerstvě narozené a očištěné srnče začne instinktivně hledat zdroj mléka a mnohdy se ho snaží tápavě až komicky najít mezi předními běhy. Zkušené matky dokáží srnčeti ke zdroji mléka pomoci a to opakovaným postrkováním do zadečku nebo nastavováním různých pozic svého těla se je snaží navést na správné místo. Většinou své potomky kojí vestoje, ale několikrát jsem již pozoroval, jak srna kojila vleže.
Pozice při kojení
Dokud jsou srnčata malá, tak se při sání mléka natáčí výhradně do protistoje matky buďto paralelně nebo v ostrém úhlu k matčinu tělu. To zvyšuje stabilitu jejich postoje při kojení a matce to umožňuje provádět okamžitou a nezbytnou masáž genitálií.
Když srnčata povyrostou, pijí již z různých pozic, například kolmo k matčinu tělu, ale také jsem několikrát pozoroval, jak ke „zdroji“ přistupují zezadu anebo prostrkují hlavu mezi zadními běhy matky.
Literatura uvádí, že mláďata přežvýkavců přistupují k matce při kojení častěji z pravé strany než z levé. Toto tvrzení však potvrdit nemohu. Podle mého dlouholetého pozorování se toto pravidlo u srnčí zvěře vůbec nedodržuje.
Laktace srny a stimulace vemínka
Kojením mláďat a periodickým odběrem mléka jsou srnám drážděna nervová zakončení mléčných žláz, jejich podráždění podněcuje v hypofýze zvýšenou tvorbu hormonů působících na vylučování mléka, zvláště hormonu oxytocinu. Už samotné sání stimuluje produkci dalšího mléka. Oxytocin je vylučován po celou dobu kojení, ovšem nejvíce se ho uvolňuje během prvních tří týdnů laktace.
V důsledku intenzivního sání a tím spojeného vyššího tlaku uvnitř mléčné žlázy, který dává impulz ke spouštění mléka, je mateřské mléko stále intenzivněji tvořeno a uvolňováno.
Při nedostatku potravy v době laktace klesá paralelně i produkce mléka. Zpočátku produkce klesá jen pozvolna, protože srna odčerpává potřebné živiny ze svých tělesných rezerv. Absence kvalitní výživy je však brzy příčinou progresivního úbytku svalové hmoty a tato skutečnost se projeví výrazným vyhubnutím srny a následnou ztrátou mléka.
Nežádoucí účinky špatné výživy
Špatná výživa matky se také brzy odrazí v postnatálním vývoji srnčat, která se špatně vyvíjejí, krní, jsou tělesně a kondičně slabá. V souvislosti s cíleným chovem srnčí zvěře jsou takto slabá srnčata nežádoucí a měla by se z chovu co nejdříve vyřadit. Ze svého praktického pozorování mohu objektivně konstatovat, že slabá srnčata tělesný deficit většinou nikdy nedoženou.
Kojící srna má nižší hladinu cukru v krvi, což u ní vyvolává pocit hladu. Z toho důvodu přijímá potravu častěji a v kratších periodách. Mám vypozorováno, že březí a později kojící srna paství podstatně častěji a déle než srna, která v konkrétním roce není zatížena mateřstvím a laktací.
Srna věnuje srnčatům intenzivní péči. Od prvních chvil života srnčatům masíruje lízákem oblast podbřišku a čistí jim okolí konečníku a močových vývodů. Tuto masáž provádí srna po dobu, kdy srnčata výhradně sají mateřské mléko a jejich trus ještě není pevněji utvářen.
Jakmile srnče přijímá větší podíl rostlinné potravy než mateřského mléka a exkrement se začne utvářet pevněji, srna od intenzivních čistících a masážních procesů upustí.
Hmotnosti srnčat
Ve svém privátním výzkumu biologie srnčí zvěře jsem se kromě jiného věnoval i zjišťováním porodních hmotností čerstvě kladených srnčat. Porodní hmotnosti jsou individuálně značně rozdílné v závislosti na kondici, zdravotním stavu, hmotnosti, době kladení, výživě a věku srny. Exaktní a objektivní měření porodních hmotností a jejich progresivních změn v důsledku růstu srnčete je možné provádět pouze u jedinců chovaných v zajetí.
Podle mé dlouholeté studie exaktních měření a dalších zjištěných údajů se hmotnosti čerstvě kladených srnčat pohybují v rozmezí 1,2 až 1,8 kg, s průměrem 1,5 kg. Denní přírůstky hmotnosti do věku jednoho měsíce srnčete se podle genetického založení matky, její výživy a kvality produkovaného mléka pohybují v rozmezí 130 až 220 g/den.
Porodní hmotnosti čerstvě kladených srnčat, obrazově zachycených v tomto a minulém článku, dosahovaly fenomenálních hodnot. Navzdory subtilní postavě srny a její nižší tělesné hmotnosti (živá hmotnost před říjí dosahovala pouze 19 kg) byla srnčata nadprůměrně vyvinutá a tělesně silná s vysokou porodní hmotností přesahující hranici dvou kilogramů. Na důkaz mého tvrzení připojuji autentické snímky zachycující tuto skutečnost těsně po kladení.
Z mého pohledu a dlouholetého pozorování se jedná o jednu z nejvyšších porodní hmotnost srnčat, se kterou jsem se v praxi setkal a kterou jsem měl možnost detailně obrazově zdokumentovat.
Monitorované denní přírůstky srnčat
Už v prvním týdnu života (váženo 21. 5.) dosahovala hmotnost srnčat přes 4 kg. Denní přírůstek v tomto týdnu činil úctyhodných 250 g/den. Další vážení jsem provedl 1. 6., kdy hmotnost srnčat dosahovala 5,5 kg. V tomto sledovaném týdnu (od 21. 5. do 1. 6.) byl denní přírůstek 150 g/den, tedy oproti předchozímu týdnu poklesl o rovných 100 g. Další vážení jsem uskutečnil 15. 6., kdy srnčata dosáhla 33 dní svého biologického věku. Hmotnost srnčat se vyšplhala na fenomenálních 8,2 kg, respektive 8,3 kg, s denním přírůstkem 200 g/den.
Jak je z těchto měření patrné, denní hmotnostní přírůstek srnčat není konstantní a progresivně se mění v závislosti na množství a kvalitě odebraného mateřského mléka a podílu přirozené vegetace přijímaného srnčetem, v důsledku čehož dochází v zažívacím traktu ke složité stabilizaci a adaptaci bachorové mikroflóry.
Průměrný denní přírůstek srnčat od prvního měření do 33. dne biologického věku činil 191 g/den a srnčata za tuto dobu (po odečtení porodních hmotností) nabrala fenomenálních 6,3 kg.
Kvalitní výživa matky ve vztahu k hmotnosti srnčete
Vysoké porodní hmotnosti sledovaných srnčat přesahující hranici dvou kilogramů mohu racionálně vysvětlit. Srna byla pokládána geneticky kvalitním a trofejově silným tříletým srncem (trofej o hodnotě asi 140 b. CIC), jehož živá hmotnost dosahovala 28 kg. Podle mého názoru však největší podíl a zásluhu na těchto vysokých porodních hmotnostech měla předkládaná výživa. Srnu jsem totiž v podzimním a zimním období, tedy v období prenatálního vývoje plodu, krmil produkty renomované firmy VVS Verměřovice zabývající se výrobou minerálně-vitaminových a doplňkových krmiv pro spárkatou zvěř značky PREMIN.
Na základě konzultace s Ing. Ondřejem Faltusem jsem pro březí srnu zvolil jimi doporučenou granulovanou směs pro spárkatou zvěř s přívlastkem – bílkovinná, obsahující vyvážený poměr vlákniny, bílkovin, minerálů, vitaminů, stopových prvků a dalších nutričních komponentů. Granulované krmivo měla srna k dispozici v adlibitním množství od září do dubna, tedy až do doby, kdy v důsledku vzrůstu přirozené šťavnaté vegetace přestala sama předkládané krmivo odebírat. Dá se tedy říci, že granulované krmivo měla srna k dispozici celou sledovanou dobu březosti. Odběr granulované směsi se pohyboval v různých měsících od 0,7 kg do 1,7 kg, s průměrem 1,2 kg/den.
Navzdory subtilní postavě srny – matky a vysokým porodním hmotnostem srnčat jsem při porodu nepozoroval žádné porodní komplikace či jiné patologické aspekty s porodem spojené. Celý porod trval od vyhřeznutí plodových obalů až po narození druhého potomka přibližně 1,5 hodiny, což je podle mého názoru zcela přirozená délka porodu srny.
Jak je z výsledů měření patrné, energetická hodnota přijímané vyvážené potravy a vysoká kvalita krmiva s deklarovanými hodnotami živin a optimálním poměrem všech nutričních látek má pozitivní vliv nejen na tvorbu silných trofejí u srnců, ale také na rozvinutí reprodukčního potenciálu srny, který se pak pozitivně promítne do prenatálního a později i postnatálního vývoje plodu.
Pavel SCHERER
člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí a Klubu autorů