Honební společenstvo (HS) stojí na dvou pilířích, vlastnictví honebních pozemků a společném výkonu práva myslivosti. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“), upravuje právní poměry honebních společenstev a stanoví jasná pravidla pro nakládání s honitbou, zejména pokud se jedná o uzavírání, změnu či vypovězení smlouvy o nájmu honitby.
Vnitřní správa této korporace se opírá zejména o valnou hromadu a honební výbor. Honební starosta pak vystupuje navenek – uzavírá smlouvy, jedná s úřady, činí procesní úkony.
Zákon však zároveň brání tomu, aby jediný člověk bez kontroly rozhodoval o nejdůležitějším majetku společenstva, totiž o honitbě. Proto ust. § 23 odst. 1 ZoM ukládá, že starosta může uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu HS, bez tohoto souhlasu je právní úkon neplatný.
Klíčovým ustanovením je § 23 odst. 1 ZoM, podle kterého může honební starosta takové právní jednání učinit pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva. Pokud tento souhlas chybí, je úkon absolutně neplatný.
Cílem článku je rozebrat právní povahu uvedené klauzule, ukázat její vazby na další ustanovení ZoM a občanského zákoníku (OZ) a představit judikaturu Nejvyššího soudu (NS) a Ústavního soudu (ÚS), která podmínku „předchozího souhlasu“ konkretizuje. Tento článek rozebírá právní rámec, relevantní judikaturu, praktické situace a doporučení pro praxi.
Právní rámec
ZoM ve svém ust. § 23 odst. 1 hovoří o právech ale také o povinnostech honebního starosty, když uvádí, že
„Honební starosta zastupuje honební společenstvo navenek. Uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný.“ Jedná se o kogentní ustanovení, tudíž honební společenstvo ji nemůže změkčit stanovami, stejně jako nelze smluvně „překlopit“ neplatnost v plnou platnost
ex tunc (od prvopočátku). Jeho nedodržení vede k absolutní neplatnosti právního jednání.
S tímto ustanovením velmi úzce souvisí také ust. § 21 odst. 1 písm. c) ZoM, „
Do působnosti valné hromady patří rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.“ a také ust. § 21 odst. 2 ZoM,
„Valná hromada může přenést tuto působnost na honební výbor.“
Tentýž paragraf však dovoluje, aby valná hromada
přenesením působnosti (§ 21 odst. 2) svěřila tuto pravomoc
honebnímu výboru. Ústavní soud (nález Pl. ÚS 74/04 ze dne 13. 12. 2006) potvrdil, že takové delegování je ústavně konformní a že přenesená kompetence zachovává veškeré procesní záruky pro členy HS. Ústavní soud posuzoval ústavnost části ust. § 21 ZoM (možnost přenést působnost na výbor). Potvrdil, že delegování je přípustné, avšak není-li orgán jasně zmocněn rozhodnout o nájmu, zůstává pravomoc valné hromadě a starosta musí vyčkat jejího souhlasu. Ustanovení § 23 odst. 1 je podle ÚS klíčovou pojistkou korporátní demokracie v HS.
Výklad a účel zákonné úpravy
Smyslem ust. § 23 odst. 1 ZoM je zabránit tomu, aby honební starosta jednal v tak zásadních otázkách, jako je nájem honitby, bez vědomí a souhlasu ostatních členů orgánů honebního společenstva. Zákon tak chrání kolektivní rozhodování a zájmy všech vlastníků honebních pozemků sdružených v honitbě.
Předchozí souhlas v aplikační praxi
Forma souhlasu: Souhlas se uděluje
předem a
výslovně. Nestačí dodatečné „schválení“ smlouvy zpětně. Z judikatury vyplývá, že ex post potvrzení není způsobilé zhojit neplatnost uzavřenou v rozporu se zákonem. Souhlas má přitom dvoje náležitosti, a to
procedurální – orgán musí být řádně svolán, usnášeníschopný a hlasování musí proběhnout podle stanov; jakékoli formální vady (např. chybějící pozvánka pro některé členy) zatěžují vadou i starostův úkon, a
materiální – text smlouvy musí odpovídat tomu, co orgán schválil; změny „na poslední chvíli“ (třeba výše nájemného, doba trvání) bez nového schválení ruší vazbu a smlouva je neplatná.
Rozlišení identity orgánu: Valná hromada uděluje souhlas zpravidla ve formě usnesení, které buď schvaluje konkrétní smlouvu, nebo dává starostovi / výboru mandát uzavřít smlouvu za podmínek A, B, C.
Honební výbor může souhlas udělit pouze tehdy, svěřila-li mu to dříve valná hromada usnesením podle ust. § 21 odst. 2 ZoM. Uzavře-li starosta smlouvu bez patřičného formálního pověření, je takový právní úkon
ze zákona neplatný, a nikoli teprve po výslovném rozhodnutí soudu.
Jak má být souhlas udělen: Souhlas příslušného orgánu honebního společenstva (typicky valné hromady nebo honebního výboru, pokud na něj byla působnost přenesena) musí být udělen před uzavřením, změnou nebo vypovězením smlouvy. Souhlas musí být
výslovný (nelze jej dovozovat mlčky),
zaznamenaný v zápisu z jednání příslušného orgánu a
předcházející právnímu jednání honebního starosty. Pokud není souhlas udělen, je právní úkon honebního starosty absolutně neplatný.
Sankce neplatnosti: ZoM nepoužívá dělení na neplatnost absolutní vs. relativní tak, jak jej známe z OZ. Judikatura dovodila, že se jedná o
relativní neplatnost, mohou se jí dovolávat členové HS, stát i třetí osoby, avšak pouze ti, jejichž právní sféry se smlouva přímo dotýká. Soud k otázce přihlédne i z úřední povinnosti, jakmile se dovolatel dostatečně dovolává ust. § 23 odst. 1 ZoM.
Pokud tedy honební starosta uzavře, změní nebo vypoví smlouvu o nájmu honitby bez předchozího souhlasu příslušného orgánu, je tento úkon absolutně neplatný podle ust. § 23 odst. 1 ZoM a ust. § 580 odst. 1 OZ
„Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ To znamená, že se k takovému úkonu nepřihlíží a nemá žádné právní účinky.
Opačný výklad (že by stačilo dodatečné schválení) odmítá doktrinální literatura i soudy s odkazem na analogii k ust. § 431 OZ o překročení zástupčího oprávnění. Úkon bez předchozího souhlasu je
relativně neplatný – může jej zhojit pouze nová smlouva uzavřená ex novo se všemi formálními požadavky.
Procesní ochrana členů a třetích osob
Neplatnost usnesení orgánu HS: Člen, který se cítí zkrácen, podá ve lhůtách ust. § 22 odst. 8 ZoM žalobu, aby soud zrušil usnesení, jímž byl dán souhlas. Zánik usnesení automaticky potopí i smlouvu, protože ta pozbude základ.
Žaloba na určení neplatnosti smlouvy: Není-li už možné (z důvodu prekluze) napadnout usnesení, lze rovnou žalovat na určení, že smlouva o nájmu honitby je neplatná (tzv. obecná určovací žaloba). Předpokladem je naléhavý právní zájem, typicky dopad na členská práva či vlastnické zájmy žalobce.
Princip ochrany třetí dobré víry?: Protiargument některých nájemců zní:
„O skutečném stavu jsem nevěděl, jednal jsem v dobré víře.“ Soudy zatím neuznaly dobrou víru za dostatečný korektiv; kogentní norma ZoM má prioritu a úkon starosty je absolutně neplatný vůči všem.
Trestně-právní a deliktní přesahy
Starosta, který vědomě podepíše smlouvu bez souhlasu orgánu, se může dopustit
porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 tr. zákoníku). K soukromoprávní odpovědnosti pak přichází náhrada škody vůči HS (viz § 23 odst. 5 ZoM), a to: „
Honební starosta je povinen vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Honební starosta odpovídá honebnímu společenstvu za škodu, kterou způsobil porušením právních povinností při výkonu funkce.“
Praktické příklady
Uzavření smlouvy bez souhlasu valné hromady: Honební starosta uzavřel smlouvu o nájmu honitby s mysliveckým spolkem bez toho, aby měl předchozí souhlas valné hromady. Po několika letech nový člen společenstva napadl platnost smlouvy u soudu. Soud shledal, že smlouva je absolutně neplatná, protože nebyl udělen souhlas příslušného orgánu společenstva.
Výpověď smlouvy bez souhlasu: Honební starosta vypověděl smlouvu o nájmu honitby na základě vlastního rozhodnutí, aniž by měl souhlas valné hromady. Nájemce napadl výpověď u soudu, který ji shledal neplatnou pro absenci předchozího souhlasu orgánu společenstva.
Praktická doporučení pro praxi
Honební starosta by měl před každým jednáním o nájmu honitby držet v ruce písemný mandát, ideálně konkrétně schválenou smlouvu, případně alespoň rámcové parametry – délku, cenu či smluvní sankce – doložené zápisem z příslušného orgánu.
Všechny podklady musejí zůstat pečlivě archivovány: zápisy z valné hromady nebo výboru, pozvánky a prezenční listiny, neboť bez nich se zákonný souhlas před soudem prokazuje jen velmi obtížně.
Součástí přípravy má být i kontrola protiplnění; nájemné či jiné plnění nesmějí být zjevně nevýhodné.
Návrhy smluv je navíc třeba předložit členům nejméně patnáct dní předem, aby mohli souhlas zodpovědně zvážit, což požaduje ust. § 22 odst. 2 ZoM.
Zájemce o nájem by si měl vždy vyžádat kopii usnesení valné hromady či výboru, protože bez řádného souhlasu riskuje neplatnost celé smlouvy.
Každé právní jednání týkající se honitby tedy musí předcházet výslovné schválení příslušného orgánu společenstva, zapsané do protokolu; nájemce by si měl ověřit, že starosta jednal se správným mandátem, a v případě pochybností o platnosti smlouvy se lze domáhat ochrany určovací žalobou u soudu.
Závěr
Honební starosta je oprávněn uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby pouze s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva. Nedodržení této povinnosti vede k absolutní neplatnosti právního úkonu.
Ustanovení § 23 odst. 1 ZoM má dvojí význam, a to jednak chrání majetkové zájmy všech členů honebního společenstva tím, že před jakoukoli zásadní transakcí s honitbou vyžaduje předchozí kolektivní souhlas příslušného orgánu, a jednak zvyšuje transparentnost právních vztahů navenek, protože každý, kdo jedná s honebním starostou, je povinen ověřit, zda jeho oprávnění skutečně existuje.
Soudní praxe opakovaně potvrdila, že pronajímat honitbu bez předchozího souhlasu příslušného orgánu honebního společenstva nelze: smlouva uzavřená v rozporu s ust.§ 23 odst. 1 ZoM je neplatná, a to i když ji orgán dodatečně schválí nebo nájemce jednal v dobré víře.
Pro běžný provoz to znamená striktně dodržovat předepsaný postup, jasně delegovat pravomoci a pečlivě uchovávat veškerá rozhodnutí; jinak hrozí, že honitba zůstane bez platného právního titulu a společenstvo bude odpovídat za vzniklou škodu. Judikatura tak důsledně chrání kolektivní rozhodování i majetková práva všech členů honebního společenstva.
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
člen právní komise ČMMJ
člen pracovní skupiny ČMMJ k tvorbě zákona o myslivosti
působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně
člen organizace British Columbia Wildlife Federation (BCWF), Kanada
člen Slovenského poľovníckého zväzu, Slovensko
advokát – Specialis s.r.o., advokátní kancelář,
www.specialis.cz, myslivost@specialis.cz