Sám jsem sice absolventem Agronomické fakulty, ale je to už historie prachem zavátá, navíc v té době ještě FLD neexistovala. Můžete tedy prosím nejen mně stručně představit současnost fakulty?
Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze v současné době studuje téměř dva tisíce studentů a má přes dvě stovky zaměstnanců. Celá Česká zemědělská univerzita má 20 tisíc studentů, v rámci univerzity jsme tedy spíše jedna z těch menších fakult, ale určitě velmi výkonná, co se týče vědy a výzkumu. Našimi základními směry jsou lesnictví, myslivost, arboristika, dřevařství i v podobě dřevostaveb a potom také preparátorství.
Preparátorství je ale docela unikátní obor, na mnoha univerzitách ve světě se asi nevyučuje?
Ano, je to tříletý bakalářský program. Je oblíbený a počty přihlášek ke studiu jsou stále vyšší. Z pohledu uchazečů se jedná o atraktivní obor i ve spojení s výtvarnou složkou. Studenti se setkají s mnoha odborníky, dokážou si vybrat svoji vlastní specifickou cestu přístupu k preparátu. V Evropě se studuje tento obor pouze na jedné další univerzitě v Dánsku.
Když občas přijdu na fakultu, tak tam vždy potkávám plno žen. Jaké je zastoupení studentů a studentek na fakultě v současné době?
V současné době jsme na poměru 65 % mužů a 35 % žen, nicméně velmi se to liší i mezi jednotlivými studijními programy. V programu Myslivost a péče o životní prostředí zvěře se blížíme k 45% zastoupení žen, v preparátorství máme až 75 % žen.
Studují u vás ale i zahraniční studenti…
I na naší fakultě máme studijní programy v angličtině. Je však nutné říct, že podíl zahraničních studentů není tak vysoký, jako je třeba na Provozně ekonomické fakultě naší univerzity. Ale i tak se dostáváme přes hranici 20 %. V doktorských studijních programech máme některé roky zapsán i vyšší podíl zahraničních studentek a studentů než českých.
Fakulta je rozkročena i mezinárodně, se kterými zahraničními univerzitami spolupracujete?
Bude vhodné to rozdělit. Jeden směr je totiž studium a výměna studentů i v rámci programu Erasmus+. Zde je balík nabídky ohromný a pokud studenti chtějí, mohou se dostat na mnohé významné univerzity. Prestižní univerzity z pohledu lesnictví jsou Švédská univerzita zemědělských věd (SLU) nebo Univerzita Wageningen v Holandsku. To jsou univerzity, které jsou při volbě Erasmu rozebrány jako první. Nicméně pak lze volit studium i na dalších významných univerzitách například ve Španělsku, Francii, Německu, Rakousku a v dalších zemích.
A ten druhý směr je spolupráce ve výzkumu. Máme desítky zahraničních projektů. Jsou to projekty z mezinárodních programů Horizon 2020, Horizon Europe, Life, Interreg nebo třeba Cost. Jako příklad bych mohl uvést projekt SHUNTDIEM zaměřený na loveckou turistiku nebo projekt HIVE, který cílí na vznik centra pro výzkum biologických invazí v lesích.
Jste proděkanem pro vnější vztahy a marketing. Občas se setkávám s tím, že myslivci říkají, co pro nás ti akademici vlastně dělají a jaké jsou výstupy pro mysliveckou praxi? Jak oslovujete nebo chcete oslovovat mysliveckou veřejnost?
Aktivit je velké množství a v rámci mé agendy mám na starost i spolupráci s praxí. Myslím, že se dá zmínit několik základních oblastí, které u nás na fakultě fungují.
Spolupracujeme například v oblasti realizace závěrečných prací studentů, odborných praxí, terénních exkurzí, studentských soutěží, zapojení odborníků z praxe do výuky, kurzů celoživotního vzdělávání, společných workshopů a osvětových akcí, smluvního aplikovaného výzkumu pro potřeby praxe i marketingové spolupráce včetně podpory studentských aktivit a nabídky pracovních pozic.
Velmi jednoduchá a oblíbená je spolupráce na studentských závěrečných pracích. Funguje to tak, že na našich webových stránkách máme formulář, kde do konce listopadu každého roku může zájemce, obecně subjekt z praxe, vypsat téma, které by ho zajímalo. A my centrálně z úrovně fakulty požadavky a návrhy distribuujeme na jednotlivé katedry. Ve chvíli, kdy jsou naši pracovníci tematicky schopni se úlohy ujmout, se navrhovaná témata zařadí do výběru a studenti si je mohou v univerzitním systému zvolit jako svoji závěrečnou práci. Při výběru daného tématu studentem je následně zadání práce navrženo v kooperaci se subjektem, který dané téma navrhl. Je to tedy jednoduchá cesta, jak propojit praxi s naším akademickým světem – výstupy studentů jsou tak smysluplné a využitelné i pro provoz.
To znamená, že by i třeba jednotlivec myslivec, myslivecký spolek nebo ČMMJ by tam mohl zadat požadavek typu chci vyzkoumat potravní strategii a pohled na výživu toho či onoho druhu zvěře a lze čekat, že se tohoto tématu ujme některý ze studentů a začne ho řešit?
Jednoznačně ano, takto to funguje. Takové požadavky vznášejí městské lesy, soukromé lesy, můžou to být i jednotlivci, kteří jsou třeba vlastníky lesů. Ve chvíli, kdy máme nějaké navržené téma a území, které je pro zpracování tématu vhodné, zadá se do systému pro výběr studenty. Je však rozdíl mezi tím, jak musí vypadat zadání práce pro bakalářskou, diplomovou či disertační práci. Témata nabídneme studentům a je na studentech, jaké téma je zaujme. Nejsme střední škola, abychom je povinně zadávali. Když je téma dostatečně atraktivní, tak si ho někdo ze studentů zvolí a na každé katedře jsou k dispozici vedoucí prací, s nimiž může každý student probrat detaily zadání a následného řešení.
Kde se potom můžeme dozvědět výstupy z takové práce nebo projektu?
Vydáváme fakultní časopis Listy z lesa. Závěrečných prací studentů je velké množství, průměrně se jedná o 300 prací každý rok v bakalářském a magisterském stupni studia, takže ne každá práce je marketingově uchopena. Každá je však veřejně dostupná a její výsledky se dají najít.
Listy z lesa jsou cílené na širokou veřejnost, najdete tam populárně naučné články představující naše výstupy různého typu z lesnictví, dřevařství, myslivosti a dalších oborů. Nejsou to ale jen popularizační články, máme tam i naše výstupy v podobě stále populárnějších podcastů či různých našich aplikací, které si zájemci mohou stáhnout. Také tam jsou třeba recepty ze zvěřiny, různé křížovky, vtipy či sekce pro děti. Každý si tam určitě něco najde.
Výstupy našeho výzkumu, zejména ty aplikované, vydáváme v Newsletteru pro praxi, který je cílen na odbornou veřejnost. Vydáváme ho jednou ročně a je přílohou květnového čísla časopisu Lesnická práce. I myslivci v něm mohou najít zajímavé výstupy, například v posledním čísle to bylo chování divočáků při naháňkách. Newsletter pro praxi je v elektronické podobě dostupný i na našich webových stránkách.
Využíváte i univerzitní objekt v Kostelci nad Černými lesy, kde se snažíte veřejnosti představit vaše obory? Jaké aktivity tam návštěvníci najdou?
Na univerzitním zámku v Kostelci nad Černými lesy je od května 2024 otevřena expozice Lesárium, kterou jsme vybudovali společně s Lesy ČZU v rámci projektu podpořeného Fondy EHP. Na expozici navazuje interaktivní naučná stezka pro děti kolem zámku.
V rámci expozice jsme se věnovali i historii, protože zámek je unikátní v tom, že od roku 1935 je centrem lesnického vzdělávání. Nechtěli jsme ale kopírovat expozice, které jsou i jinde v republice. Najdete zde sekci zajímavostí o lese, což jsou vlastně odpovědi na nejčastější otázky, které si veřejnost klade. Otázky typu, zda se nám zvětšuje výměra lesů, zda a kterých lesů máme méně či více, jaké je zastoupení druhů dřevin, jak je to se zásobou dříví v lesích nebo kdo je to lesník.
Druhá sekce je o všech funkcích lesa. Když si návštěvník projde expozici, měl by navnímat, proč je les důležitý a co všechno poskytuje veřejnosti.
Třetí sekce je unikátní, protože je věnována modernímu lesnictví a výstupům lesnické vědy. Představujeme v ní inovace a moderní technologie využívané dnes v lesnictví. Je to prostor přímo na naší akademické půdě, ve kterém seznamujeme veřejnost s našimi výzkumnými tématy, aplikovanými výstupy a přibližujeme, kam by lesnictví mohlo do budoucna směřovat. Zatím expozici navštívilo více než šest tisíc návštěvníků.
Jistě mezi návštěvníky byly i děti ze škol v rámci výuky. Máte nějaké materiály nebo podporu i pro ty nejmladší ve školách?
Z dalšího projektu z Fondů EHP vzešly edukativní materiály, které jsou nazvané Lesní bioekonomika do škol. Možná je to složitě nazvané, ale jsou to připravené aktivity zaměřené na les a lesnictví. Konkrétní aktivity jsou věnované přímo i myslivosti.
Tyto materiály vznikly ve spolupráci s učiteli základních škol a směřují jak na první, tak i druhý stupeň základních škol. Když nemůžeme s dětmi do lesa přímo v rámci lesní pedagogiky, tak učitelům můžeme alespoň nabídnout alternativní zdroj informací. Domluvili jsme se s metodiky a učiteli na vložení za nás potřebných informací tak, aby vznikly materiály přímo použitelné ve výuce a sladěné s rámcovým vzdělávacím programem. Máme také webové stránky
www.zazitles.cz, kde jsou tyto materiály volně ke stáhnutí.
A v rámci navazujícího projektu, který byl podpořen Magistrátem hlavního města Prahy, jsme uspořádali na podzim 2025 tři semináře pro pražské školy, abychom učitele seznámili s tím, jak s materiály pracovat a využívat ve výuce. Další blok seminářů budeme mít na jaře 2026.
Takže učitelé vás mohou oslovit, kdyby chtěli nějaké materiály? A mohou přijít i s požadavkem, že chtějí třeba workshop v lese?
Jako fakulta se zaměřujeme převážně na vzdělávání těch, kteří následně lesnickou osvětu sami realizují. Studenti se tak u nás mohou stát lesními pedagogy. Na přímou realizaci programů lesní pedagogiky se zaměřuje jiná součást naší univerzity, konkrétně Lesy ČZU v Kostelci nad Černými lesy. Pokud by však čtenáři měli zájem o výše zmíněné edukativní materiály pro základní školy, rádi jim je poskytneme – stačí mi napsat.
Zaregistroval jsem také zajímavý film, nebo možná spíše virtuální prohlídku, týkající se Českého Švýcarska…
Virtuální prohlídka se vztahuje k požáru v roce 2022. Ve chvíli, kdy shořelo přes 1000 ha lesa a byl nepřístupný veřejnosti, jsme měli možnost území bezprostředně po požáru nasnímat. V expozici Lesária v Kostelci je interaktivní mapa, kde si projdete jednotlivé lokality požářiště. Na stejné území jsme se vrátili po třech letech, nasnímali jsme ty samé lokality a plánujeme je ještě nasnímat za další tři roky. Bude tak možné vidět, jak vypadala krajina hned po požáru, jak se změnila a mění a jak je silná příroda po několika letech od požáru.
Kromě toho jsme už v roce 2022 vyrobili pro Českou televizi film Lesy budoucnosti, kde představujeme, jakým způsobem by se v lese mělo hospodařit a jaké výstupy lesnické vědy mají v budoucnu perspektivu na uplatnění v lesnickém hospodaření.
Vyrobili jsme také volně navazující film, který se jmenuje Stavby s vůní dřeva. V něm se věnujeme českému dřevu jakožto produktu lesa a tomu, jak ho využívat s vysokou přidanou hodnotou přímo v ČR. Při natáčení dřevostaveb jsme projeli celou republiku. Ve filmu tak uvidí diváci moderní dřevostavby, které jsou v ČR realizované, od rodinných domů, veřejných staveb až po výškové stavby např. v podobě bytového domu ve Žďáru nad Sázavou.
Dřevostavby jsou určitě správnou cestou současného stavitelství. Dřevo jako unikátní přírodní materiál má svoji velkou budoucnost, protože ho dokážeme efektivně zpracovávat, dlouhodobě v něm ukládat uhlík a následně ho i recyklovat. Tento film měl premiéru na Prima Zoom v lednu, další reprízy budou vysílány až do června tohoto roku.
Snad neprozradím nic tajného, ale já jsem se dozvěděl, že má i v areálu ČZU vyrůst zajímavá nová dřevostavba, kde by se ukázaly všechny možnosti využití dřeva. Můžeme to už prozradit?
Máme studijní program zaměřený na dřevostavby a v rámci něho jsme chtěli studentům nabídnout, aby se mohli učit přímo v reálné dřevostavbě. Proto jsme se rozhodli vybudovat Lesovnu, která se už staví a v polovině roku 2026 by měla být dokončena.
Unikátní bude v tom, že dřevo bude všude přiznané, budou viditelné rozvody a všechno, co by ti studenti měli znát, aby věděli, jak funguje dřevostavba. Bude tam také spousta čidel, která nám prozradí, jak dřevostavba pracuje a studenti si tak přímo na stavbě budou moci realizovat svoje závěrečné práce, stejně tak jako my výzkumy.
Troufám si tvrdit, že Lesovna bude inspirativní veřejnou budovou, která přispěje k propagaci využívání dřeva a k rozvoji dřevostaveb jako moderního, udržitelného a perspektivního oboru.
Nedávno zase v Myslivosti vyšel článek o sledování prostorového chování zvěře a s tím spojené sledování četnosti kolizí se zvěří na silnicích…
Výstup vznikl ve spolupráci s Portálem nehod a aplikací Mapy.com, kam jsme vložili naše know-how i nasbíraná data z telemetrického sledování zvěře. Na jejich základě jsme vytipovali lokality a období během roku i dne, kdy je zvýšené riziko střetu vozidel se zvěří. Výsledkem je funkční varovný systém, který dnes řidiče v aplikaci automaticky upozorní a při jízdě rizikovým úsekem ve správný čas se zobrazí hláška upozorňující na možný pohyb zvěře v okolí.
Můžete prozradit i nějaké další projekty spojené s myslivostí?
Určitě a rád, například projekt SHUNTDIEM řešený ve spolupráci se Srby, Chorvaty a Řeky, který je zaměřen na loveckou turistiku. Jako jeden z výstupů projektu připravujeme mobilní aplikaci fungující jako slovník lovecké turistiky. Aplikace bude volně dostupná a věříme, že myslivcům výrazně usnadní komunikaci se zahraničními loveckými hosty.
V rámci projektu zároveň připravujeme webové stránky, které budou přehledně shromažďovat veškeré důležité informace potřebné v okamžiku, kdy se zájemce rozhodne lovit v konkrétní zemi. Návštěvníci zde najdou informace o legislativních podmínkách, způsobech a pravidlech lovu, požadavcích na převoz loveckých trofejí i dalších nezbytnostech, které musí zahraniční lovecký host před cestou znát, dodržovat a respektovat.
Do budoucna plánujeme i další navazující projekty a výzkumy a budeme rádi, pokud se jejich výstupy postupně objeví například i na stránkách časopisu Myslivost. Připravovaných výstupů je celá řada a věříme, že budou pro odbornou i laickou veřejnost přínosné.
Moc děkuji a beru na vědomí jako veřejně vyslovený příslib a snad společnými silami trošku otupíme zbytečné narážky, co nám výzkum přináší pro mysliveckou praxi.
S poděkováním za rozhovor připravil Jiří KASINA
