Jedná se o změnu Zákona o ochraně přírody a krajiny, čl. XIV, v § 5 zákona o ochraně přírody a krajiny odstavce 12 a 13, které by měly znít:
(12) Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře pomocí lovu zvěře pod zemí, včetně lovu za pomoci psů vypouštěných pod zem a vyhrabání zvěře za účelem usmrcení.
(13) Je zakázáno dočasné držení lišky obecné v zajetí pro účely výcviku psů loveckých plemen.
Ochránci zvířat se nad návrhem radovali, lidé věci znalí se naopak obávali a obávají. Problémem se začal zabývat Klub chrtníků, z.s. a vypracoval otevřený dopis „Za zachování lovu norováním“ určený premiérovi a poslancům a poslankyním Parlamentu České republiky. Dopis byl výborně zpracovaný a obsahoval celou řadu důvodů, proč by bylo velkou chybou norování zakázat.
Zejména se jedná o změnu chování lišek, ke které by mohlo dojít a v řadě států, kde je norování zakázáno, také dochází, a o nebezpečí z rozšiřování zoonóz. Někdy nestačí to, co si člověk z praxe myslí a názor je třeba podložit vědeckými stanovisky. Právě taková stanoviska otevřený dopis obsahoval a některá si dovolím se souhlasem autora citovat.
V otázce změny chování lišek je zmiňována např. studie Natural Chase z roku 2007 Dr. Katie Colvile z Veterinary Association for Wildlife Management, která uvádí, že: „…
při absenci lovu se psy může dojít ke ztrátě vyhýbavého chování u lišek. Umělé metody lovu, jako je střelba, nemají stejný vliv na chování jako přirozená predace, a proto nebudou sloužit k udržení stejného souboru chování. Lišky přizpůsobují své chování tak, aby se vyhnuly konfrontaci s loveckými psy. Tato absence predačního tlaku může obecně vést k méně ostražité populaci, takže je náchylnější k jiným hrozbám, např. urbanizaci.“
Zmiňována byla i ztráta vyhýbavého chování, která může vést k nárůstu populace městských lišek. Podle meta analýzy P. W. Batemana a P. A. Fleminga s názvem Big city life - Masožravci v městském prostředí, z roku 2012, jsou klíčovými aspekty osídlování měst liškami a jinými masožravými šelmami zejména snadné zdroje potravy, nízký výskyt přirozených nepřátel a loveckých psů. Studie dále zjistila, že liška velká města nejenže osídluje, ale úspěšně se zde i množí a dosahuje zde větší početnosti než na venkově a ve volné přírodě. Nejvyšší denzity dosahují lišky ve velkých městech a ve smíšených ekotonových habitatech v blízkosti polí (3 až 4 lišky na km²), tedy hlavně kolem městských sídlišť. Děje se tak zejména kvůli samotářskému způsobu života ve volné přírodě a skupinovému způsobu života ve městech.
Skupiny „městských“ lišek jsou tvořeny příbuznými jedinci, kteří si své teritorium pečlivě značí. Ke značkování hranic používá liška moč a trus s výměšky pachových žláz, které se nacházejí okolo řitního otvoru. Trus umísťuje na vyvýšená místa (patníky, obrubníky, lavičky, dětská hřiště). Kromě hranic značkuje také cesty, po kterých pravidelně chodí a místa, kde často nachází potravu.
Právě značkování hranic teritoria, cest a míst s výskytem potravy znamená u městských lišek obrovské nebezpečí z pohledu na člověka a další zvířata přenosných onemocnění.
V případě zoonóz se asi nejvíce hovoří o vzteklině a echinokokóze, tedy onemocněních, která končí v případě člověka fatálně.
Méně závažné, ale nikoliv nepodstatné mohou být další onemocnění přenosná na člověka nebo domácí masožravce. V této oblasti cituje probíraný otevřený dopis názor přednosty Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK v Praze prof. MUDr. Romana Kodeta, CSc., který řekl že: „
Upozorňování veterinářů na promořenost lišek a psovitých šelem obecně je nutné brát ne jako strašení veřejnosti, ale jako varování před reálnými a velmi závažnými až život ohrožujícími zdravotními následky pro člověka.“
Návrhem na zákaz norování se zabývala i Českomoravská kynologická jednota z.s. Otevřený dopis podpořila a vydala k tomu stanovisko ve znění:
„Českomoravská kynologická jednota, která je v rámci Českomoravské kynologické unie zástupcem klubů chovatelů loveckých plemen psů, souhlasí s Otevřeným dopisem kynologických organizací premiérovi, poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Text dopisu vystihuje názory chovatelů, majitelů a držitelů loveckých psů, zvláště pak plemen používaných při výkonu práva myslivosti k lovu norováním a je zastřešujících chovatelských klubů.
Plně souhlasíme s názory vysvětlujícími obavy z přemnožení lišek, změn jejich chování a nebezpečí rozšíření zoonóz“.
V době, kdy tento článek vyjde, už možná budeme vědět, jak jednání v Parlamentu proběhlo. Možná ale ještě nepadne rozhodnutí a pak bude velmi důležité o problematice hovořit a snažit se poslance ovlivňovat.
Ono se totiž nejedná jen o norování. Nechci strašit, ale považuji za reálnou další snahu omezit využití loveckých psů obecně a možná i výkon práva myslivosti. Nedočkáme se brzy toho, že bude pro někoho vystavování ohaře trápením bažanta nebo koroptve? Nedočkáme se toho, že bude podle názoru některých aktivistů stresována černá zvěř, kterou na naháňce vytlačí z houští pes? Počítat je ale třeba i s tím, že problémy se nemusí týkat jen lovecké kynologie. Ve hře může být příprava služebních psů, sportovní kynologie a další typy výcviku psů. Kynologie by měla v tomto případě být proto jednotná a bránit se.
Vladimíra TICHÁ
snímky Jan Tichý