Multispektrální dalekohled je dnes jedním z nejdiskutovanějších nástrojů v myslivecké praxi. Ne proto, že by byl novinkou, ale proto, že technologie v tomto segmentu za posledních několik let dospěla do bodu, kdy přestává být kompromisem a začíná být funkčně přesvědčivým řešením.
Hikmicro Habrok 4K HE25 byl při svém uvedení v roce 2024 příkladem tohoto posunu: přístroj, který do jednoho těla smysluplně integroval termální detekci, digitální denní a noční vidění a laserový dálkoměr za cenu, která tuto kombinaci poprvé zpřístupnila širšímu okruhu uživatelů.
Druhá generace, označovaná jako 2.0, přichází s úpravami, které nejsou vizuálně dramatické, ale mají konkrétní dopad na to, jak přístroj funguje v terénu a jak se blíží ovládání klasické optiky.
Základní konstrukční logika zůstává stejná. Jeden objektiv přenáší signál z termálního senzoru, druhý snímá digitální obraz prostřednictvím 4K CMOS čipu. Výsledkem jsou tři funkční snímací kanály v jednom těle: denní barevný obraz, noční digitální kanál s IR přísvitem a termální zobrazení. Jde o praktickou kombinaci usnadňující pozorování i lov.
Termální kanál nepracuje se světlem, ale s teplotními rozdíly. CMOS čip naopak využívá dostupné světelné záření, ať už sluneční, nebo z IR přísvitu. Každý z těchto principů má jiné silné stránky i jiná omezení a jejich spojení do jednoho přístroje umožňuje pracovat způsobem, který žádný z nich samostatně nedokáže: rychlé vyhledání tepelné signatury a okamžité přepnutí na optický kanál k přesnému určení zvěře. Tento pracovní postup se s druhou generací nezměnil. Změnilo se však, jak plynule a pohodlně ho lze provádět.
Přínos pro oči, cena v rozměrech
Jeden z aspektů Habroku, který se v technických porovnáváních ztrácí, ale v praxi se projevuje dříve, než by člověk čekal, je binokulární konstrukční princip. Nejběžnější termální přístroje jsou obvykle monokuláry – díváte se jedním okem do jednoho tubusu, zatímco druhé oko zůstává buď zavřené nebo nechráněné vůči okolnímu světlu. Při delším sledování zejména v noci to vytváří nepříjemný kontrast: jedno oko je adaptované na tmu, druhé vystavené světlu. Výsledkem mohou být bolesti hlavy při delším pozorování, pomalejší zpětná adaptace na tmu po odložení přístroje a v krajních případech i dezorientace při přechodu mezi přístrojem a volným pohledem.
Habrok tuto situaci řeší tím, že obě oči pracují synchronně ve stejných světelných podmínkách. Je to přesně to, co optické dalekohledy nabízejí jako samozřejmost, ale v digitálním a termálním světě to není standard.
Kompromis je ale zřejmý: tělo je větší a těžší než monokulár. Habrok váží bez akumulátorů přibližně 800 gramů, zatímco monokulár porovnatelné termální třídy se obvykle vejde pod 400 gramů. Kdo nosí přístroj celý den v ruce nebo na krku, tento rozdíl pocítí. Kdo ho však používá intenzivně za šera a v noci a vrací se k volnému pohledu mezi jednotlivými sledováními, ocení, že jeho oči pracují konzistentně a mozek nepotřebuje neustále řešit asymetrické světelné vstupy. Multispektrální Habrok navíc může do jisté míry nahradit denní dalekohled, takže ve smíšeném lovu nepřináší zbytečnou zátěž navíc.
NETD jako klíčový parametr
Termální senzor v obou generacích má rozlišení 256×192 pixelů s velikostí rozteče 12 mikrometrů. Rozlišení je v kontextu multispektrálních dalekohledů této cenové kategorie nižší, ovšem porovnání s přístroji nabízejícími senzory 384×288 nebo 640×512 pixelů by bylo zavádějící – jedná se o odlišné třídy přístrojů.
V rámci zamýšleného použití je 256×192 funkční hodnotou; slouží primárně k detekci a lokalizaci zvěře, nikoliv k její detailní identifikaci na větší vzdálenosti. Identifikace probíhá přes optický kanál, kde 4K CMOS čip tuto roli plní bez ohledu na rozlišení termálního senzoru.
Klíčová změna leží v hodnotě NETD, tedy v teplotní citlivosti senzoru. První generace pracovala s hodnotou NETD pod 35 mK, druhá generace dosahuje NETD pod 18 mK a navíc přidává technologii shutterless (bez-závěrkové) zobrazení označenou jako HSIS.
Nižší NETD znamená, že senzor rozeznává menší teplotní rozdíly i za výrazně horších povětrnostních podmínek, například za deště nebo vysoké vzdušné vlhkosti. Obě generace dobře detekují zvěř, rozdíl se ukazuje zejména v prokreslení prostředí a detailu pozorované scény.
Bez-závěrkový provoz přidává další přínos. Konvenční senzory potřebují periodicky provádět kalibraci a odstranit šum. Závěrka na zlomek sekundy přeruší zobrazení a obraz se vyčistí. U pohybující se zvěře může tento výpadek znamenat ztrátu kontextu v nejméně vhodný okamžik. Technologie HSIS kalibraci řeší průběžně bez přerušení obrazu, což je u dynamického sledování hodnota, kterou oceníte právě tím, že si jí nevšimnete.
Optický a noční kanál
CMOS senzor s rozlišením 3840×2160 pixelů zůstává shodný s první generací. Optika s rozsahem zvětšení 5,5 až 22násobku na objektivu 60 mm se rovněž nezměnila.
Elektronická stabilizace obrazu je přítomna v obou generacích pro termální i digitální kanál. Při vysokém zvětšení zůstává opěrný bod výhodou, ale pro standardní pozorování z ruky je stabilizace funkční kompenzací pohybu. Druhá generace přináší v tomto ohledu vylepšené algoritmy, nikoliv novou funkci.
IR přísvit přinesl u druhé generace další změnu. První generace nabízela buď variantu L (850 nm), nebo LN (940 nm), přičemž volba byla dána modelem při nákupu. Oba přístupy mají své opodstatnění: 850 nm je intenzivnější a dosáhne dál, ale zvěř ho může vnímat. Přísvit 940 nm je prakticky neviditelný, ovšem za cenu nižšího výkonu.
Druhá generace přináší vyměnitelný modul přísvitu – oba jsou přiloženy jako standardní výbava. Myslivec tak volí podle situace: 850nm emitor pro otevřený terén a 940nm modul pro zvěř pod vysokým loveckým tlakem.
Detaily, na kterých záleží
Ergonomie první generace byla funkční, ale vyžadovala cvik. Druhá generace přináší centrální ostřicí kolečko inspirované klasickými dalekohledy. Jedná se o přirozené řešení pro rychlé přeostření bez nutnosti měnit úchop.
Přepínač kanálů je fyzicky oddělený a umístěný v dosahu prstů. Po krátké době se tak ovládání stává reflexním a přístroj přestává vyžadovat pozornost, která patří sledované zvěři.
Tělo z hořčíkové slitiny s gumovým opláštěním a odolností IP67 zůstává zachováno.
Výměnné akumulátory 18650 jsou standardem. Výdrž druhé generace výrobce deklaruje přes 6,5 hodiny (při aktivním hotspotu a dálkoměru), což pro standardní lov plně postačuje.
Balistický kalkulátor
Druhá generace přidává funkci, která v první chyběla: balistický kalkulátor. Integrovaný dálkoměr s dosahem 1000 metrů měří vzdálenost, která je kombinována s uloženými daty střeliva, a přístroj zobrazí korekci míření. Habrok není zaměřovač, ale přístroj pro vyhodnocení situace. Balistický kalkulátor je zde tedy pomůckou pro posouzení, zda je zásah na danou vzdálenost eticky přijatelný ještě předtím, než myslivec vezme zbraň do ruky.
Porovnání generací
Habrok 2.0 rozhodně nepřináší revoluci, spíše velmi promyšlenou evoluci. Lepší citlivost termálního senzoru, plynulý bez-závěrkový termovizní obraz a flexibilní IR přísvit jsou změny, které v terénu skutečně dávají smysl.
Jedna věc však zůstala prakticky stejná – šest ovládacích tlačítek na horní straně přístroje. Je fér říct, že zejména pro nového uživatele může být jejich orientace zpočátku poněkud složitá a nepřehledná. Je potřeba si zapamatovat jejich funkce a první večery v terénu se většinou neobejdou bez krátkého „přemýšlení nad tlačítky“.
Na druhou stranu přicházejí dvě ergonomické změny, které podle mě představují výrazný krok vpřed. Centrální ostřicí kolečko a kolečko pro přepínání digitálního a termovizního režimu dělají z Habroku přístroj, který sice po vybalení z krabice neprozkoumáte úplně do detailu, ale můžete jej okamžitě začít používat bez zdlouhavého hledání základních funkcí. Ovládání toho nejdůležitějšího – tedy ostření a přepínání mezi nočním a termovizním pohledem – je díky nim intuitivní. A právě to je podle mě změna, která má při každodenním používání největší význam.
Porovnání zobrazení postavy se psem na vzdálenost 100 m – nahoře digitální, dole thermo
Ing. Martin BROŽEK
Autor aplikace JduLovit.cz (předpověď počasí, světla, integrace fotopastí, myslivecký deník, doby lovu a další funkce). Pro další obsah vyhledejte JduLovit na sociálních sítích, vyzkoušejte aplikaci.
snímky Vladimír Zach