V Plzeňském kraji v okrese Klatovy se kolem malebné obce Bolešiny nachází honitba Mysliveckého spolku Bolešiny. Panuje zde nejen kamarádství, láska k přírodě a myslivosti, ale také zde umějí využít granty Nadace ČEZ.
O rozhovor jsem poprosil předsedu spolku Ing. Václava Měsíčka.
Jaká je historie Mysliveckého spolku Bolešiny?
Původní Myslivecké sdružení Bolešiny bylo založeno v roce 1950. V roce 1978 došlo ke sloučení s Mysliveckým sdružením Ostřetice. Tím došlo k zvětšení výměry myslivecky obhospodařovaných pozemků a narovnání tehdejších hranic. V roce 2015 bylo sdružení transformováno na Myslivecký spolek Bolešiny.
A co současnost, jakou má honitba nyní výměru, a na území kterých obcí leží?
V současné době hospodaří Myslivecký spolek Bolešiny na výměře 1450 ha, naše honitba je převážně polní, lesy představují pouze 250 ha. Pro jednodušší orientaci čtenářů se nachází východně od Klatov (asi 5 km) směr Plánice a zasahuje na území obcí Bolešiny, Myslovice
a Ostřetice.
Kolik máte ve spolku členů a jak trávíte společný čas, máte zde i ženy?
K dnešnímu dni má spolek 21 členů, z toho jsou dvě ženy. K tomu musíme přidat ještě tři adepty, kteří v rámci našeho spolku vykonávají mysliveckou praxi, která je povinnou součástí mysliveckého kurzu při OMS Klatovy. Jedná se o jednoho mládence a dvě děvčata.
Naši členové se potkávají v rámci pořádání společných akcí naším spolkem, což představuje pětkrát ročně schůzovou činnost, pořádáme Dětský myslivecký den, Myslivecký den žen, Jarní zkoušky vloh pro OMS Klatovy, tři společné hony a naháňky, organizujeme společné brigády, vyhledávání srnčat při senosečích atd. Je toho poměrně hodně, nicméně si letos chceme ještě přidat pořádání vepřových hodů v naší myslivecké klubovně.
Jak jste na tom se střeleckou kondicí? Pořádáte střelby v rámci spolku?
Jako spolek máme k dispozici polní kulovou střelnici u obce Ostřetice, kde jedenkrát do roka před zahájením lovecké sezony přezkoušíme naše střelecké schopnosti. Tyto střelby jsou neveřejné, je to pouze pro potřeby našeho spolku.
Brokovou střelbu pilujeme ve spolupráci se sousedním Mysliveckým spolkem Domažličky na střelnici v nedaleké obci Kbel.
Důležitým tématem je i zvěř? Co zvěř srnčí?
Jak jsem již zmínil, naše honitba je převážně polní a právě srnčí patří u nás mezi nejhojnější zvěř.
Jak jsou na tom srnci trofejově?
V posledních pětadvaceti letech byli u nás uloveni tři medailoví srnci (2x bronzová, 1x stříbrná trofej). Jinak se spíše pohybujeme v průměru.
A co černá zvěř?
Pochopitelně, tak jako jinde v naší republice i u nás v posledních dvaceti letech došlo k nárůstu populace černé zvěře. Ročně ulovíme mezi 40–60 ks.
Teď přejdeme na drobnou zvěř...
Vlastními silami odchováváme v naší bažantnici zhruba 150 bažantů ročně. Volně žijící drobnou zvěř u nás reprezentuje hlavně zajíc. Počty kusů v naší honitbě mají v posledních letech vzrůstající tendenci, ovšem panuje zde obava z šíření zaječí myxomatózy z jižní Moravy. K dalším zástupcům patří např. bažant, koroptev, holub hřivnáč a kachna divoká.
Když už mluvíme o drobné, co problematika predátorů?
Udržování stavu predátorů v únosné míře bylo vždy důležitým cílem našeho spolku. V dřívějších letech se pak naši členové věnovali především norování lišek. To již dnes vzhledem ke stanovení doby lovu lišky obecné nepadá moc v potaz. Takže se musíme snažit regulovat početní stavy odstřelem.
Máte nějaké myslivecké políčko, slaniska? Děláte nějaká opatření pro zvěř?
Díky tomu, že několik našich členů nebo příbuzných zemědělsky hospodaří v rámci naší honitby a díky výborným vztahům s místní společností Měcholupská zemědělská, a.s., dokážeme vždy zabezpečit dostatek ovsa, řepy a dalších surovin pro přikrmování zvěře v období strádání. Každý člen našeho spolku má za povinnost mít jeden krmelec, zásyp a slanisko.
O vašem mysliveckém spolku vím, že jste využili grant Nadace ČEZ…
Ano, náš spolek využil grant Nadace ČEZ v roce 2024.
Co jste za to pořídili a jak náročné to bylo?
Na naší klubovně dosloužila střecha a obrátit se na Nadaci ČEZ byla jedna z možností, jak zajistit finanční prostředky alespoň na část opravy. Klubovna je často využívána pro námi pořádané veřejné akce. Tou hlavní je Dětský myslivecký den, jehož hlavním organizátorem je náš kulturní referent Ing. Karel Krůs. Tento den je zaměřený na práci s dětmi přímo v naší honitbě, soutěže, poznávání zvěře, rostlin a získávání pozitivního pohledu na českou myslivost, která je zapsána do Seznamu nehmotného kulturního dědictví ČR. Díky tomu jsme se mohli do grantu Nadace ČEZ přihlásit a požádat o finanční podporu našeho projektu a vyšlo to. Zde je na místě poděkovat všem, kteří pro nás chodili a pomohli nám k získání podpory. Děkujeme.
Myslíte si, že tento grant mohou využít i další myslivecké spolky a máte nějaké doporučení, radu?
Určitě ano, nedávno jsem v Nadaci ČEZ viděl a vlastní chůzí podpořil projekt na záchranu srnčat při jarních senosečích Stop sečení srnčat Plzeňsko z. s., kteří získali finanční prostředky na potřebné vybavení pro vyhledávání srnčat při senoseči.
Využíváte i jiné dotace?
V minulých letech jsme ve dvou případech využili dotaci na podporu spolkové činnosti od Plzeňského kraje. Bylo to také na stavební opravy naší klubovny. Provedli jsme výměnu oken a dveří, rekonstrukci podlahy a opravu sádrokartonového stropu.
Jakou máte spolupráci s obcemi a s okresním mysliveckým spolkem?
Náš spolek udržuje s obcí Bolešiny, Myslovice a Ostřetice velmi dobré vztahy. Vlastně díky jejich finanční podpoře můžeme pořádat právě výše zmíněný Dětský myslivecký den (v letošním roce budeme pořádat již VIII. ročník). Také spolupráce s Okresním mysliveckým spolkem Klatovy je velmi dobrá a společně pořádáme každoročně jarní zkoušky vloh ohařů a ostatních plemen.
Jaké máte zkušenosti s vlastníky zemědělské a lesní půdy ve vaší honitbě?
Odpověď na tuto otázku jsem již nastínil v předchozích odpovědích, zatím se dokážeme domluvit na všem, ať se jedná o škody způsobené zvěří, tak na vzájemné výpomoci, například brigády na sběr kamene a podobně.
Se sousedy máte dobré vztahy?
Naše honitba sousedí se šesticí mysliveckých spolků a musím říci, že se všemi máme výborné vztahy, především pak s Mysliveckým spolkem Domažličky, se kterým jsme nájemci honitby od jednoho Honebního společenstva Měcholupy. Navíc v tomto spolku aktivně působí moje manželka a tchán, takže, když oni se zelím, tak my se šípkovou.
Má u vás lovecká kynologie své místo?
Pochopitelně, lovecká kynologie je pro nás stejně důležitá jako péče o zvěř a její přikrmování, vlastní odlov nebo práce na mysliveckých zařízeních. Vzhledem k tomu, že jsme uznaná bažantnice, je i naší povinností se intenzivně věnovat lovecké kynologii. Naši členové chovají ohaře, jezevčíky, jagdteriéry a dokonce jeden z našich členů má chovnou stanici barvářů.
Často slyším, že myslivcům chybí mladá generace. Jak je to u vás?
Ve spolku máme členy i mladé generace a k tomu máme každoročně několik adeptů, ale obecně absenci mladší generace vnímáme do budoucna jako možný problém.
Máte myslivecký kroužek? Věnujete se dětem a mládeži?
Samostatný myslivecký kroužek nemáme, ale pokud je zájem, chodíme na přednášky do místní Základní školy v Bolešinech. Dále pak každoročně pořádáme dětský myslivecký den. V posledním ročníku jsme tak mezi námi přivítali na sedmdesát dětí, k tomu přijdou rodiče a prarodiče, takže se nás sejde i na dvě stě.
Jaké dodržujete myslivecké tradice?
Myslivecké tradice se snažíme pochopitelně dodržovat. Vždyť to je právě jeden ze základů naší činnosti, zachování si mysliveckých zvyků a tradic. Dbáme na to, aby se nastupující generace chovala podle těchto pravidel a aby k nim přistupovala vždy s úctou a pokorou. Tradičně jednou ročně pořádáme pro nás a naše myslivecké hosty hon na bažanty spojený
s poslední lečí, kde nemůže chybět bohatý výřad, trubači, myslivecký soud a pasování mladých myslivců na lovce.
Máte tu také krásnou sochu svatého Huberta…
Asi myslíte náš myslivecký pomník Hubertka. Tento vznikl v roce 2022 na základě myšlenky našeho místopředsedy Stanislava Pojara st. a kulturního referenta Ing. Karla Krůse. Následně byl posvěcen panem farářem z Plánice. Je vyroben z masivního kusu dubového kmene, který vyrostl v okolních lesích. Jeho hlavním účelem je, se u něj zastavit, vzpomenout a věnovat tichou vzpomínku na členy našeho spolku, kteří se nedožili dnešních dnů. Soška uvnitř představuje sv. Huberta.
Trápí vás něco ve spolku a v české myslivosti?
Troufnu si říct, že náš spolek momentálně netrápí nic závažného. Sešla se zde dobrá parta, a to je vždy základem k tomu, aby byla dobrá nálada a nedělali jsme si vrásky na čele. V české myslivosti snad také nic, možná bych měl výhrady k legislativě, a to jak například k dobám lovu některé zvěře, tak i k novinkám v oblasti držení zbraní, zbrojních dokladů atd.
Jaké máte představy, vize do budoucna?
V budoucnu je jednou z našich priorit napojení naší klubovny na zdroj pitné vody a kanalizaci ve spolupráci s OÚ Bolešiny.
Co byste chtěl vzkázat na závěr?
Já bych chtěl hlavně všem čtenářům popřát v novém roce hodně zdraví, štěstí a spoustu zážitků spojených nejen s myslivostí. Ať si vaši čtenáři alespoň jednou v týdnu udělají čas a vyrazí si do přírody, v klidu si sednou a pozorují tu naši krásnou krajinu.
Na závěr bych chtěl poděkovat všem našim členům a jejich rodinám za jejich práci pro náš spolek, dále pak obcím Bolešiny, Myslovice, Ostřetice, Plzeňskému kraji, Nadaci ČEZ a sponzorům za jejich podporu v naší spolkové činnosti. Opravdu si toho moc vážíme a děkujeme!
Připravil
Pavel Hubert VEVERKA, EOSH