Časopis Myslivost

Honební společenstva (HS) při tvorbě svých stanov pravděpodobně ve většině případů použila Vzorové stanovy (VS), které byly údajně po připomínkách a opravách Ministerstva vnitra zveřejněné kromě jiných míst i v časopisu Myslivost. V celé řadě ustanovení jsou ale zřejmě v rozporu se Zákonem o myslivosti č. 449/2001 Sb. (ZoM), nebo jejich tvůrci zašli tzv. za hranici svých pravomocí.
Uvědomíme-li si, že zákon je předpis vyšší právní síly než Stanovy nebo Provozní řád a podle § 19, odst. 1 ZoM je Honební společenstvo založeno podle tohoto zákona, pak je s podivem, že Stanovy a dokonce i Vzorové stanovy tento zákon nerespektují.
V § 19, odst. 6, písm. a) se píše, že stanovy musí obsahovat „název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon“. Z toho je patrné, že nemohou obsahovat nic víc, než co je v ZoM psáno.
Porovnal jsem zmiňované Vzorové stanovy se stanovami jednoho konkrétního honebního společenstva i se Zákonem o myslivosti a zjistil jsem následující rozpory mezi texty těchto předpisů, které mohou mít závažné a negativní důsledky na činnost honebních společenstev i samotné vlastníky honebních pozemků (HP).
V následující části si proto dovoluji podrobněji popsat zjištěné rozpory mezi textem ZoM a Vzorovými stanovami, resp. stanovami konkrétního honebního společenstva (Stanovy HS).
 
Dělení členů honebního společenstva na tzv. zakládající a nezakládající a zánik členství v HS po převodu vlastních honebních pozemků jinému
 
Problém je už v první větě odstavce 2 článku 3 Stanov HS, kam jsou vložena ještě slova „zakládající“, „veškerých“ a“ vlastní“, která § 26, odst. 1 ZoM neobsahuje. Pro přehlednost a pochopení uvádím přesné znění první věty obou zmiňovaných předpisů:
V § 26, odst. 1 ZoM je napsáno: „Převede-li člen honebního společenstva vlastnické právo k honebním pozemkům, které jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká“. Stejný text je i ve Vzorových stanovách.
Ve Stanovách HS článek 3, odst. 4 se ale píše: „Převede-li zakládající člen honebního společenstva vlastnické právo k veškerým honebním pozemkům, které vlastní a jsou součástí společenstevní honitby, jeho členství v honebním společenstvu zaniká“.
Nejzávažnější rozpor vzniká přidaným slovem „zakládající“, kterým autor těchto Stanov HS nazval vlastníky honebních pozemků, definovaných odstavcem 2 článku 3 svých Stanov HS takto: „Vlastníci honebních pozemků, tím že podepsali seznam vlastníků předkládaný k návrhu na registraci honebního společenstva, vyslovili souhlas s členstvím v honebním společenstvu a jsou tak jeho zakládajícími členy“. Toto vložené slovo má však za následek, že celá tato věta se netýká vlastníků takzvaně „nezakládajících“, tedy těch, kteří se stali členy HS až po jeho založení.
Logicky jim v tom případě po převodu svých HP někomu jinému jejich členství v HS nezaniká, ale stávají se tak členy HS bez honebních pozemků. To ovšem odporuje § 19, odst. 1, písm. a), kde je napsáno, že „členy HS mohou být pouze vlastníci nebo spoluvlastníci (dále jen "vlastník") souvislých honebních pozemků“.


 
Vznik členství nabyvatele honebních pozemků od člena Honebního společenstva
 
Hned ve druhé větě citovaného článku 3, odst. 4 Vzorových stanov i Stanov HS je rozpor s textem ZoM, týkajícím se vzniku členství nabyvatele HP od člena HS.
V § 26, odst. 1 ZoM se totiž píše, že „nabyvatel těchto pozemků se stává členem honebního společenstva, pokud do 30 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že s členstvím nesouhlasí“.
Kdežto ve Stanovách HS i Vzorových stanovách je naopak napsáno, že „nabyvatel těchto pozemků se stane členem, pokud do 30 dnů ode dne vzniku svého vlastnického práva oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvá na členství“.
Tento nesoulad se může zdát malicherným, ale nabyvateli členství může způsobit nečekané problémy. Prostým porovnáním uvedených dvou textů je zřejmé, že podle ZoM se nabyvatel HP stává členem HS automaticky a společenstvu by měl napsat (do 30 dnů) jen v případě, že se členem stát nechce, kdežto podle Vzorových stanov i Stanov HS musí naopak společenstvu oznámit, že na členství trvá, a pokud tak do 30 dnů z jakéhokoliv důvodu neučiní, členem se nestává.
Právě v tom Vzorové stanovy ani Stanovy HS jdou nad rámec ZoM, jeho ustanovení nerespektují a nového vlastníka staví do pozice „žadatele“ o členství.
 
Vznik členství v Honebním společenstvu vlastníků honebních pozemků přičleněných ke společenstevní honitbě
 
ZoM se touto problematikou zabývá v § 26, odst. 6, kde je napsáno: „Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství“. Tento text uvádějí i Vzorové stanovy ve 3. odstavci článku 3.
Ovšem ve Stanovách HS v článku 3, odstavce 3 si konkrétní HS schválilo, že: „Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění neoznámí písemně honebnímu společenstvu, že netrvají na členství“. To je sice pro vlastníka přičleněných HP jednodušší, protože Honebnímu společenstvu nemusí nic oznamovat a členem se po 30 dnech stane automaticky, ale i tak je to v rozporu s literou ZoM.


 
Nárok na vypořádací podíl po zániku členství v honebním společenstvu
 
ZoM v § 26, odst. 4 uvádí, že „osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl….“. V článku 3, odst. 8 Vzorových stanovách i Stanov HS se ale píše: „Osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo podle bodů 5 nebo bodu 7 má nárok na vypořádací podíl...“.
Bod 5 se týká členů, kteří ukončili členství v HS na základě písemného oznámení a bod 7 těch členů HS, jejichž všechny honební pozemky v obvodu honitby se staly pozemky nehonebními.
To, že Vzorové stanovy a z nich vycházející i Stanovy HS přiznávají vypořádací podíl jen těmto dvěma skupinám osob ovšem znamená, že Honební společenstva, která do svých Stanov převzala text ze Vzorových stanov nemusí vyplatit vypořádací podíl těm členům, kteří své HP převedli jinému podle 1. věty odstavce 1 § 26 ZoM, jak je popsáno hned v první část tohoto článku. A to je v přímém rozporu se ZoM, protože podle něj mají nárok na vypořádací podíl všichni bez výjimky, kteří ukončili členství v HS.
 
Působnost Valné hromady při přijímání členů HS
 
Samostatnou kapitolou porovnání ZoM se Vzorovými stanovami, resp. Stanovami HS, jsou rozdíly textů popisujících působnost Valné hromady HS, protože některé dříve poukazované rozpory se vyskytují i zde. Zde půjde o působnost VH při přijímání členů HS.
 
Nesrovnalost je zřejmě již v samotném ZoM. Podle něj se při zakládání HS stávají členy HS jen vlastníci HP, začleněných do vznikající společenstevní honitby, kteří podle § 19, odst. 5, písm. c) ZoM s členstvím vyjádřili souhlas. Ostatní se mohou k HS připojit kdykoliv později, aniž by o tom musela VH rozhodovat (hlasovat), protože jediný případ přijímání člena HS Valnou hromadou je podle ZoM uveden v § 21, odst. 1, písm. e), kde se píše, že do působnosti Valné hromady náleží „rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva“.
V §26, odst. 6 ZoM se ale uvádí: „Vlastníci honebních pozemků, které orgán státní správy myslivosti přičlenil do společenstevní honitby, se stávají řádnými členy honebního společenstva, pokud do 30 dnů od doručení vyrozumění o přičlenění oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvají na členství“.
Už porovnáním těchto dvou paragrafů je patrný rozpor mezi nimi samotnými. Proč by totiž vlastník přičleněných HP měl čekat na rozhodnutí Valné hromady, zda ho přijme za člena HS podle § 21, odst. 1e ZoM, když se podle § 26, odst. 6 ZoM členem již stal, protože včas oznámil, že na členství trvá?
A naopak: jestliže by neoznámil, že na členství trvá, pak by se o něj mohl přihlásit kdykoliv později jako každý jiný nečlen vlastnící honební pozemky honitbu tvořící, protože podle § 26 ZoM do působnosti VH nepatří rozhodování o přijetí za člena HS nikoho jiného, než vlastníka HP k honitbě přičleněných, jak výše popsáno.
 
Ještě složitější je přijímání členů HS podle Vzorových stanov a Stanov HS.
Jestliže v ZoM je § 21, odst. 1, písm. e) napsáno, že do působnosti VH patří „rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva“, pak ve Vzorových stanovách článku 5, odst. 2d, a následně i ve Stanovách HS článek 5, odst. 2, písm. e) se ale píše, že do působnosti VH patří „rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků za člena (článek 3 bod 6)“.
Na první pohled je patrné, že ve Vzorových stanovách i Stanovách HS chybí slova „přičleněných k honitbě“, a naopak je zde přidána závorka „(článek 3 bod 6)“. Oba tyto zásadní a velice důležité rozdíly oproti ZoM mohou mít pro mnoho vlastníků HP neblahé a dalekosáhlé důsledky.
V prvé řadě vypuštění slov „přičleněných k honitbě“ z textu Vzorových stanov i Stanov HS znamená, že si Valná hromada protiprávně přivlastnila pravomoc rozhodovat o přijetí či nepřijetí za členy HS nejen vlastníků HP přičleněných, ale všech ostatních vlastníků HP, kteří dosud členy HS nejsou.
Závažnější důsledky má přidaný text v závorce, tedy specifikace účinnosti pouze na bod 6 článku 3 Vzorových stanov i Stanov HS, čímž se, oproti textu v ZoM, rozšiřuje okruh vlastníků, jejichž členství v HS závisí na libovůli dosavadních členů HS, čili Valné hromady. V tomto bodě 6 je totiž napsáno: „Jiní vlastníci honebních pozemků v obvodu společenstevní honitby /například vlastníci pozemků, kteří netrvali na členství podle bodů 3. a 4., vlastníci, kteří vystoupili podle bodu 5./ se stávají členy honebního společenstva na základě přijetí podané přihlášky“).
Zmiňovaný bod 3 se týká vlastníků HP k honitbě přičleněných, bod 4 vlastníků HP, získaných od člena HS, kteří v té době na členství netrvali a bod 5 vlastníků, kteří už jednou členy HS byli a před časem ho ukončili.
Dalo by se pochopit, že bod 3 může být náhradou za chybějící slova „přičleněných k honitbě“. Budiž. Ovšem formulace bodu 4 se přímo a negativně dotýká nabyvatele HP, které jej získal od člena HS. Ve druhé větě tohoto bodu Stanov HS je totiž napsáno, že „Nabyvatel těchto pozemků se stane členem, pokud do 30 dnů ode dne vzniku svého vlastnického práva oznámí písemně honebnímu společenstvu, že trvá na členství“.
Podle této formulace se nabyvatel nestává členem HS, když včas neoznámí, že na členství trvá, což je ale v přímém rozporu s odstavcem 1 § 26 ZoM, neboť podle něj totiž nabyvatel HP od člena HS může tomuto společenstvu v termínu naopak jen oznámit, že s členstvím nesouhlasí a neučiní-li tak, stává se dnem nabytí těchto HP členem HS automaticky. Z toho plyne, že Valná hromada není oprávněna o jeho členství rozhodovat. Podrobně je to popsáno už ve druhé části.
Bod 5 týká členů, kteří členství v HS ukončili z vlastního rozhodnutí a o členství se hlásí znovu. Podle zásady rovnoprávnosti by i v tomto případě pro ně měla platit stejná pravidla, která podle znění odst. 5, písm. c) paragrafu 19 ZoM platí pro vlastníky HP při zakládání honebního společenstva, totiž pouze oznámit, že souhlasí s členstvím v HS. Ostatně je vhodné znovu připomenout, že Valná hromada není ani oprávněna rozhodovat o jeho přijetí, protože podle ZoM § 21, odst. 1, písm. e) do její působnosti patří výhradně „rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě...“, jak bylo již popsáno výše.
Spravedlivé je, že všichni vlastníci HP mají stejné právo být členy HS a z toho důvodu nikdo, ani současní členové HS, nemohou v členství jiným nečlenům bránit třeba prostřednictví rozhodování o členství na VH. Je tomu tak například i proto, že každý vlastník HP začleněného do společenstevní honitby, má právo spolurozhodovat o tom, zda na ní, a tedy i na jeho pozemku, bude myslivost vykonávat HS ve vlastní režii nebo jí pronajme. Toto rozhodnutí je podle § 21, odst. 1, písm. c) v působnosti Valné hromady a tu tvoří pouze členové HS. Z toho logicky vyplývá, že každý vlastník HP má právo být členem HS, aby mohl spolurozhodovat i o způsobu využití honitby.


 
Pravomoc Valné hromady rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby převedena na honebního starostu
 
Další závažný rozpor je mezi odstavcem 2, písm. c) článku 5 Stanov HS a ZoM.
Ve Stanovách HS se totiž píše, že do působnosti VH náleží „rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby buď (pravomoc převedena VH ze dne 30.04.2010 na honebního starostu….“).
Převod této pravomoci Valné hromady na honebního starostu je ale v přímém rozporu se ZoM, protože podle § 21, odst. 2 „Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor“ (písmeno c, odstavce 1 se týká právě pravomoci VH rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby).
Zásadní rozdíl je totiž v tom, že podle Stanov HS by o způsobu využití honitby rozhodoval honební starosta sám, kdežto podle ZoM rozhoduje většina přítomných členů honebního výboru a teprve při rovnosti hlasů rozhoduje hlas honebního starosty.
Jediná pravomoc honebního starosty v tomto ohledu je uvedena v § 23, odst. 1 ZoM, a to „uzavřít, změnit nebo vypovědět smlouvu o nájmu honitby může honební starosta jenom s předchozím souhlasem příslušného orgánu honebního společenstva, jinak je jím provedený úkon neplatný“. A příslušným orgánem podle ZoM je Valná hromada nebo Honební výbor. Honební starosta tedy nemůže rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby sám.
 
Možnost projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu
 
ZoM v § 22, odst. 2 umožňuje projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu „pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva“, ale Vzorové stanovy uvádějí nejednoznačné ustanovení, že „pouze se souhlasem přítomných členů“, čili chybí slovo „všech“. Proto by se toto ustanovení Vzorových stanov dalo vysvětlit dvěma způsoby a to tak, že s tím musí souhlasit buď všichni přítomní členové HS stejně, jak to vyžaduje ZoM, anebo pouze většina hlasů přítomných členů HS.
 
Stanovy HS do tohoto procesu vnáší další nejasnosti, když odstavcem 3 článku 6 k možnosti projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na Valnou hromadu požadují „souhlas členů disponujících nadpolovičním počtem všech hlasů členů honebního společenstva“. Míněno ale nadpolovičním počtem hlasů všech členů HS (tedy i nepřítomných), nebo nadpolovičním počtem hlasů všech přítomných členů HS?
V případě Vzorových stanov i Stanov HS se jedná o podstatný, zásadní a nepřípustný rozpor se ZoM. Potvrzuje to i JUDr. Ondrýsek na str. 34 v Myslivosti 11/2025 kde píše, že požadavek na souhlas všech přítomných členů k projednání záležitosti neuvedené v pozvánce „je striktní a platí bez výjimky“. Respektovat ustanovení § 22, odst. 2 ZoM při tvorbě stanov honebního společenstva je podle něj důležité proto, aby „malí vlastníci nemohli být přehlasováni jediným velkým vlastníkem“ a dodává „právě proto je ochranná pojistka jednomyslnosti při dodatečném bodu tak důležitá“.
 
Usnášeníschopnost honebního výboru
 
Podivné je i znění odstavce 5 článku 8 Stanov HS, které připomíná pokus o autokratický způsob rozhodování v HS. Je v něm totiž napsáno: „Honební výbor je schopný se usnášet, je-li přítomna minimálně 1/3 všech jeho členů“. To je sice v souladu s § 24, odst. 2 ZoM, že „neurčí-li stanovy jinak, může se honební výbor usnášet, jen je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů“, ale má-li honební výbor pouze 3 členy, pak je výbor, podle těchto stanov, schopný se usnášet za přítomnosti pouze 1 člena, např. samotného honebního starosty. Honební starosta může rozhodovat ve tříčlenném honebním výboru i tehdy, sejde-li se pouze s druhým členem výboru, který bude proti usnesení, protože podle odstavce 2, § 24 ZoM „při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího“, většinou tedy honebního starosty.
Kombinace těchto dvou článků Stanov HS, tedy odstavce 2, písm. c) článku 5, kterým je pravomoc rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby převedena na honebního starostu a zde citovaného odstavce 5 článku 8, dává honebnímu starostovi téměř neomezenou moc v Honebním společenstvu. Dokonce absolutní moc v případě, kde sám disponuje 75 % hlasů.
V této souvislosti je dobré si povšimnout, že ve Vzorových stanovách na konci odstavce 4 článku 6 je v závorce zajímavá poznámka psaná malým písmem, která zní „jeden člen však může mít nejvýše 49 % hlasů“. To by zřejmě mělo zabránit přehlasování vlastníků malých pozemků vlastníky pozemků velkých, ale nikde jinde jsem bohužel hranici maximálně 49 % hlasů jednoho člena HS při rozhodování Valné hromady nenašel.
 
Povinnost oznámit úmysl převodu svých HP jinému pod hrozbou ztráty členství
 
Do odst. 4 v článku 3 Stanov HS je přidána ještě následující, očividně protiprávní věta, protože není ani ve Vzorových stanovách, ani v ZoM, která zní: „Pokud nový člen HS (ne zakládající) převede svůj honební pozemek nebo jeho část, který je součástí společenstevní honitby na třetí osobu bez toho, aby dal tento záměr na vědomí Honebnímu výboru, resp. Honebnímu společenstvu, ještě před zamýšleným převodem honebního pozemku, pozbývá členství v Honebním společenstvu“.
Je evidentní, že tato vložená věta také odporuje § 1011 Občanského zákoníku, protože podle něj „má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit“.
Z toho je zřejmé, že nikdo, tedy ani Honební společenstvo či Honební výbor, nemají právo vyžadovat od vlastníka HP (člena HS) informace o tom, jak hodlá se svým majetkem naložit dříve, než tak učiní, a navíc pod hrozbou jakýchkoliv sankcí, např. pozbytí členství v HS.
I tady je třeba si navíc povšimnout nerovnoprávného přístupu Honebního společenstva k různým skupinám svých členů, protože se tento požadavek týká jen vlastníků HP, kteří se stali členy HS až po jeho vzniku a není vymáhán na vlastnících, kteří jsou členy HS od jeho založení (podle těchto Stanov HS nazvaných „zakládájících“).
 
Ve Stanovách konkrétního Honebního společenstva nebo v jeho Provozním řádu jsou i další ustanovení, která nejsou ve Vzorových stanovách a jdou nad rámec ZoM.
 
K návrhu na registraci HS byla zřejmě přiložena jiná příloha než požadovaná Zákonem o myslivosti
 
Pro návrh na registraci HS jsou podle § 19, odst. 5 ZoM vyžadovány dvě přílohy. Jedna s názvem „seznam vlastníků honebních pozemků, kteří jsou členy honebního společenstva“ a druhá nazvaná „souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu“. Zákon výslovně nevyžaduje podpis ani u jednoho z nich.
V odstavec 2 článku 3 Stanov HS se však píše, že „Vlastníci honebních pozemků, tím že podepsali seznam vlastníků předkládaný k návrhu na registraci honebního společenstva, vyslovili souhlas s členstvím v honebním společenstvu a jsou tak jeho zakládajícími členy“.
Z toho je zřejmé, že k návrhu na registraci nabyly přiloženy zákonem vyžadované dvě přílohy, ale pouze jedna a navíc s požadovanými podpisy vlastníků, které ovšem ZoM nevyžaduje, jak již bylo výše zmíněno.
 
Vyžadovaný podpis Stanov HS a Provozního řádu jako podmínka členství v HS
V Provozním řádu konkrétního HS je v článku 2, odst. 1 napsáno, že „Členem se stává majitel honebních pozemků začleněných do společenstevní honitby dnem podpisu Stanov HS a Provozního řádu HS“. Teto požadavek pro uznání členství v HS je však protizákonný, protože ZoM nezná podpis Stanov ani Provozního řádu jako podmínku členství v HS. Dokonce ani při zakládání HS není Zákonem o myslivosti takový podpis vyžadován a podle § 19, odst. 5, písm. c) stačí jen „souhlasy vlastníků honebních pozemků s členstvím v honebním společenstvu“ jako příloha k žádosti o registraci HS.
To, že vlastník HP, který se stane členem HS, je povinen řídit se jeho Stanovami a Provozním řádem, aniž by ho musel podepsat, vyplývá už z článku 4, odst. 2 Stanov HS, kde se píše, že člen HS je povinen „plnit ustanovení těchto Stanov a Provozního řádu“, ale ani zde se o jejich podpisu nepíše.
 
Členský příspěvek a příspěvek na činnost HS
 
Existují pochybnosti, zda povinnost platby členského příspěvku a příspěvku na činnost HS nejde nad rámec ZoM. Jedná se o to, že ve Stanovách HS v článku 4, odst.2 se píše, že „nově přijatý člen Honebního společenstva zaplatí na účet Honebního společenstva do 30 dnů od přijetí příspěvek na činnost Honebního společenstva ve výši 15.000 Kč“ a v části odstavce 2, článku 4 Stanov HS, že člen HS je povinen „přispívat každoročně...do pokladny honebního společenstva členským příspěvkem ve výši 25 Kč za každý i započatý 1 hektar honebního pozemku…“.
Za „nově přijatého“ by se mohl považovat jen vlastník HP přičleněných ke společenstevní honitbě podle § 21, odst. 1, písm. e) ZoM, protože přijímání za členy ostatních vlastníků HP do působnosti Valné hromady nepatří.
Kromě toho se jedná o nerovné postavení těchto „nově přijatých“, protože stejnou povinnost platby příspěvku na činnost neměli tzv. „zakládající“ členové, jak jsou definování v odst. 2 článku 4 Stanov tohoto konkrétního HS. Ostatně ani v ZoM ani ve Vzorových stanovách se o nutnosti platby členského příspěvku ani příspěvku na činnost nepíše.
Pouze Občanský zákoník ve stati o spolkové činnosti hovoří o členském příspěvku, ale Honební společenstvo není založeno podle Občanského zákoníku, nýbrž podle ZoM. V § 19, odst. 6, písm. a). ZoM se sice píše, že stanovy můžou obsahovat „...další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon“, ale „tento zákon“ o žádném členském příspěvku ani příspěvku na činnost nepíše.
Podobně v § 27, odst. 2, písm. e) je napsáno, že příjmem honebního společenstva mohou být „jiné příjmy, stanoví-li tak zvláštní zákon“. Za tento „zvláštní zákon“ by sice mohl být považován Obchodní zákoník, ale honební společenstvo není založeno podle něj, nýbrž podle ZoM, jak bylo výše popsáno
 
Ve Stanovách HS není uveden počet členů honebního výboru
 
Dalším rozporem mezi Stanovami HS a Zákonem o myslivosti je neuvedení počtu členů Honebního výboru ve Stanovách honebního společenstva. ZoM v § 19 odst. 6 písm. a) uvádí, že ve stanovách „musí být uvedeny název a sídlo honebního společenstva, zásady hospodaření a další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon“. Takovou „další náležitostí“ je požadavek § 24, odst. 1, že „...počet členů určí stanovy“. Stanovy tohoto konkrétního HS však počet členů neurčují. Je zde pouze opsána obecná formulace z tohoto § 24, odst 1 ZoM, že „honební výbor tvoří honební starosta, honební místostarosta a nejméně 1 a nejvýše 5 dalších členů“, ale přesný počet členů honebního výboru zde chybí.
 
Cílem tohoto článku není dokonalý rozbor právních textů a jejich vzájemná harmonizace. Má jen poukázat na mnou zjištěné nesrovnalosti mezi Vzorovými stanovami a interními předpisy jednoho konkrétního Honebního společenstva, jako jsou Stanovy a Provozní řád na jedné straně a Zákonem o myslivosti na straně druhé. Logickou úvahou by měl tento článek také upozornit na možné negativní důsledky zjištěných rozporů nejen na činnost honebních společenstev, ale i na práva členů, resp. vlastníků honebních pozemků společenstevní honitbu tvořících.
Je až s podivem v kolika případech Vzorové stanovy i zkoumané interní předpisy Zákonu o myslivosti odporují, jak často ho ignorují anebo naopak jdou nad jeho rámec. To všechno může vyvolávat pochybnost o důkladnosti prověření Vzorových stanov Ministerstvem vnitra.
Nabízí se i otázka, zda orgán státní správy myslivosti nebyl předloženými Stanovami, zpracovanými na základě Vzorových stanov, objektivně uveden v omyl a zda má povinnost Honební společenstvo zaregistrovat i v případě, že předložené Stanovy sice splňují podmínky podle § 19 odst. 6 písm. a), ale vykazují zřetelné rozpory se Zákonem o myslivosti, nebo obsahují ustanovení, která v ZoM nejsou?
 
Ing. Alexandr VÍT