Když jsem z poštovní zásilky vybalil nejnovější přírůstek do rodiny čelových svítilen Fenix s označením HL45R, který mi byl nabídnut k další uživatelské recenzi, zůstal jsem na chvíli překvapený. Mile překvapený. Za prvotním dojmem, který se většinou potvrdí i při dalším zkoumání, stála především zjevná jednoduchost a intuitivnost ovládání svítilny. Nevyžadovalo žádného složitějšího hloubání, zkoušení ani dřívějších zkušeností s podobnými produkty, což bylo velmi sympatické. Návody k obsluze totiž zásadně čtu teprve v okamžiku, kdy si s něčím nevím rady. I na návod ale nakonec došlo, protože na mě v průběhu další manipulace čekalo jedno malé překvapení.
Základní popis a ovládání
Fenix HL45R je s ohledem na moje dřívější zkušenosti svítilnou odlišnou jak z hlediska vzhledu, tak i variability výkonu. Jedná se navíc o čelovku zoomovací, která umožňuje úpravu šíře a dosahu světelného kužele, což u produktů určených pro umístění na hlavě uživatele není až tak běžný prvek. Tato šikovná funkce je realizována prostřednictvím otočného reflektoru uloženého na čelní desce svítilny.
Její tělo má tvar plochého kvádru se skosenými hranami. Světlo usměrňuje speciální TIR (Total Internal Reflection) optika. Reflektor má rýhovaný prstenec, který se dobře uchopí dvěma prsty. Jeho chod je u nového výrobku tužší a při prvních otočeních jsem si musel svítilnu přidržet druhou rukou.
Tvar s rozměry 7,82 cm x 5 cm x 4,45 cm je ergonomický a při umístění svítilny na čele nepůsobí na uživatele jako nějaká zvláštní přítěž. K tomu napomáhá i velmi přijatelná hmotnost pouhých 133 gramů, započteno v to i baterii a hlavový popruh.
Svítilna poskytuje světelný výstup ve dvou barevných odstínech – bílém a červeném. Uvedení do provozu a přepínání mezi oběma barvami je, jak již bylo řečeno, jednoduché, pomocí otočného spínače, který má tři polohy: zamknuto - bílé světlo - červené světlo. V první poloze po otočení tedy svítí čelovka bíle, v druhé poloze červeně. Jednoduché a účelné. Chceme-li ponechat čelovku v pohotovostní poloze daného odstínu světla, postačuje podržet další, tentokrát tlačítkový spínač umístěný z boku, v ose spínače otočného.
Po uvedení do provozu některého ze světelných výstupů následuje požadavek na první sofistikovanější ovládání související s přepínáním jednotlivých režimů výkonu. Tato funkční výbava je dnes u slušných svítilen zcela samozřejmá, umožňuje využít svítilny v různých podmínkách, a především šetří zdroj tam, kde není přímo vyžadován plný světelný tok. V kombinaci s výše zmíněným zoomem poskytuje nepřebernou variabilitu komfortnosti světelného efektu.
Přepínání režimů se děje způsobem obvyklým pro jiné Fenixky – cyklickým stiskem bočního tlačítkového, v předchozím odstavci popsaného, spínače. Nejedná se o nic složitého a od nového uživatele vyžaduje pouze malou chvíli na získání odpovídajícího grifu.
Svítilna je uchycena v elastickém hlavovém popruhu na plastové základně. V ní je pomocí dvou dole umístěných čepů uloženo samotné tělo svítilny. Řešení umožňuje náklon osy světelného kužele ve vertikálním směru podle požadavku uživatele a typu prováděné činnosti. Je to opět praktické a hojně využívané.
Na straně opačné mne první dojem právě u konstrukčního řešení upevnění svítilny v popruhu lehce varuje. Fenixky jsou jinak více než jen odolné svítilny. Zde jsem však na drobných pochybách, jaké zatížení by daný segment (na mysli mám především subtilní plastové klouby a jejich uložení) zvládnul. Po dotaze u dodavatele jsem byl nicméně ujištěn, že plastová základna je klasickým náhradním dílem a lze ji tedy v případě poruchy vyměnit.
Standardní je dnes z hlediska komfortu užívání i nabíjení zdroje, které se realizuje přímo ve svítilně pomocí libovolné nabíječky mobilního telefonu, PC, autobaterie nebo powerbanky a konektoru USB-C. Zdroj je zde z mého pohledu poněkud atypický, konstrukčně plochý, s označením ARB-LP1900 o kapacitě 1900 mAh. Jeho maximální výdrž je při plném nabití 240 hodin. Tuto plochou baterii je možné v případě nouze nahradit třemi AAA články, které však není možné v čelovce nabíjet. I tak je to ovšem funkce více než praktická zejména s ohledem na delší pobyty mimo přístup k vnějšímu zdroji energie.
O to, že by nás čelovka nechala naprosto bez varování uprostřed tmy, nemusíme mít navíc žádný strach. Nestačí-li při právě používaném režimu výkonu napětí zdroje na obsluhu LED diody, dochází k postupnému poklesu svítivosti, a my máme čas na odpovídající reakci. ¨
Na stav nabití zdroje nás navíc upozorní čtveřice indikačních diod aktivovaná po krátkém stisku bočního tlačítka. Jejich současné rozsvícení znamená, že máme k dispozici 80 až 100 % kapacity, tři rozsvícené znamenají 60-80 %, dvě 40-60 %, jedna 20-40 % a začne-li tato poslední dioda blikat, znamená to, stav akumulátoru klesl na méně než 20 % kapacity. Tato funkce je ovšem dostupná pouze s originálním akumulátorem ARB-LP1900.
Výkon
Z hlediska výkonu je třeba zmínit zvlášť režim světla bílé a zvlášť světla červeného.
Bílá LED dioda Luminus SFT-25R poskytuje maximální světelný tok až 1000 lumenů s dosvitem (při odpovídajícím nastavení kužele) 220 metrů, při kterém plně nabitý zdroj vydrží v chodu 3 hodiny. Cyklickým přepínáním se uživatel dostane na 350 lumenů (výdrž zdroje 4,33 hodiny), 130 lumenů (12,6 hodiny) a 30 lumenů (54 hodin).
Zde si dovolím malou praktickou poznámku vycházející z mnoha let používání podobných výrobků. Většinu uživatelů nadchne vždy již při první osahání ten nejsilnější režim výkonu. Je to zcela logické, vždyť od nové věci chceme, aby „fakt fungovala na sto procent“. Tento výkon však v praxi použijeme pouze okrajově a krátkodobě, snažíme-li se z nějakého důvodu světlem „dosáhnout“ co nejdál, například při letmé obhlídce otevřeného prostoru nebo unikající zvěři. Časově delší použití má nepříjemnější aspekty – rychlý úbytek zdroje, zahřátí těla svítilny (na které svítilna reaguje automatickým poklesem výkonu) a oslnění našich vlastních očí světlem odraženým od okolních předmětů.
Na opačném pólu stojí nejnižší výkony, které zajišťují z hlediska praxe v podstatě téměř nekonečnou dobu používání, což je příjemné. V potemnělém lese ale postačují doslova k posvícení pod nohy, na jednoduché činnosti, nalezení vypadlých nábojů a k bezpečnostnímu označení osoby uživatele během nočních přesunů.
Při pohybu se ale daleko více uplatní světlo červené, které není zvěří tak negativně vnímáno, a které v silnějších režimech výkonu postačuje i k posvícení na cestu tak, abychom viděli, kam šlapeme.
Z toho vyplývá praktické doporučení a zkušenost – pro slušnou orientaci v noci mívám obvykle zapnutý druhý nejnižší režim výkonu. Dává již slušnou dávku světla v širším prostoru a tím i dostatečný komfort. Na straně opačné nehrozí, že by mi dioda dobře nabitý zdroj vyždímala dříve, než se dostanu k možnosti jeho znovuoživení.
K červené LED diodě OSRAM GR QSSPA1.23 jen pro úplnost uvedu jednoduchou specifikaci režimů výkonu a výdrže zdroje: 130 lumenů (4,33 hodiny), 30 lumenů (25,5 hodiny), 5 lumenů (124 hodin) a nouzové blikání 5 lumenů (240 hodin).
Bezdotykové ovládání
Na úvod dnešního příspěvku jsem poznamenal, že mě v případě uvedení HL45R do provozu (samozřejmě bez přečtení jakékoliv dokumentace, tudíž jsem vůbec netušil, že je svítilna podobnou funkcí vybavena…) čekalo ještě jedno překvapení. Bylo jím bezdotykové ovládání označované (jak jsem si později přece jen přečetl…) jako „Gesture-sensing“. Svítilnu upevněnou na čele totiž můžeme zapínat a vypínat (samozřejmě v naposledy použitém módu a režimu výkonu) pouhým mávnutím rukou před senzorem svítilny ve vzdálenosti asi 10 cm.
Nad touto funkcí se možná někdo v pohodlí domova, kde tyto řádky čte, pozastaví jako nad zbytečností, a položí si otázku, k čemu mu vlastně bude. V tomto případě bych se doporučil na okamžik zamyslet – představte si, že stojíte v lese nad zvěří s otevřenou břišní dutinou, ruce máte až po zápěstí od barvy a z jakéhokoliv důvodu chcete svítilnu zhasnout, případně opět rozsvítit. Jak pak svítilna, popruh a případně i vaše čelo po uvedených úkonech za použití klasického spínače vypadá, není třeba rozebírat...
Jako druhý modelový příklad, který je v podstatě na každodenním pořádku, a při němž vyvstává potřeba rychlého zhasnutí svítilny, je noční přechod lesem. Svítíte si pod nohy, když tu se v přilehlé houštině ozve šramot zvěře, kterou dalším svícením zradíte. Začnete v rychlosti nervózně šátrat po drobných ovládacích prvcích, a ne a ne zhasnout. V případě bezdotykového ovládání to nehrozí – postačuje mávnout rukou před hlavou - budiž tma!
Každý zajímavý mívá také svoje stinné stránky. Během testování se mi několikrát stalo, že svítilnu zhasla hustší větev, která se mi připletla před obličej. Napoprvé to trochu překvapí, ale rychle se s tím naučíte žít a fungovat. Nepříjemnější by to ale zřejmě bylo v případě, že používáte čelovku během nočních běhů nebo jízdy na kole. Zde je třeba rychle zareagovat a nezazmatkovat. Následné setkání s kamenem, kmenem nebo výmolem na cestě nemusí být nic příjemného.
Má-li někdo s uvedenou funkcí problém nebo jí plně nedůvěřuje, jednoduše ji dokáže deaktivovat. Postačuje přitom podržet tlačítko bočního spínače po dobu 6 vteřin. Čelovka zareaguje zablikáním, které informuje o přijetí pokynu. Zpětný krok je obdobný a funkci gest jím znovu aktivujeme.
Další postřehy
Oproti jiným Fenixkám u mne budí HR45R dojem poněkud křehčího výrobku, než na jaký jsem zvyklý. Může za to větší podíl tvrzených plastů, které jsou v tomto případě použity v kombinaci s obvyklou slitinou leteckého hliníku. Je to ale otázka čistě osobního náhledu a zatížení dřívější zkušeností.
I v tomto případě je výrobcem udávána poměrně slušná odolnost podle standardu IP66, která zaručuje přežití pádu z výšky 1 metru a voděodolnost při smáčení silným deštěm. Není to tedy přímo potopení pod hladinu, ale pro normální průběh užívání dané zcela postačuje. Za toto drobné omezení zjevně může otočný reflektor a jeho mechanické prvky.
Popruh čelovky je opatřený reflexními prvky, které zajišťují dobrou viditelnost během pohybu po silnici. Na hlavě (a na krempě klobouku, kde čelovku běžně nosím) nijak nepřekáží, neklouže a pevně drží v nastavené pozici.
Přestože se pohybujeme na stránkách časopisu určeného primárně myslivcům, dovolil jsem si čtenářům protentokrát představit produkt, který zajisté zvládne mnohem širší nasazení a přesáhne i do jiných oborů. Skutečností ovšem zůstává, že většina z nich není běžným myslivcům až tak vzdálená. Ve svých službách si ji dovedu dobře představit i využít nejen přímo v honitbě, ale také při dalších pracích, v garáži, v dílně, ve včelíně, na rybách i během letní turistiky.
Vzhledem k výše uvedenému se domnívám, že volba čelovky Fenix HR45R se díky jejím kombinovaným vlastnostem (světelný výkon, odstíny světla, jednoduchost ovládání, velikost, a především variabilita šíře světelného kužele) nestane pro nikoho z mysliveckých kolegů chybou.
Josef DRMOTA