Průlom v plašení zvěře
Myslivost 10/2026, str. 80 Kamila Kaasová
naučit se s ní komunikovat
Mladá rodačka z Třince, Sára Nožková, CEO firmy Flox Intelligence, vytvořila pomocí umělé inteligence systém, díky kterému „mluví“ se zvířaty. Vysílá k nim signály odpovídající jejich způsobu komunikace.
Tím česká podnikatelka mění zabezpečení letišť, železnic, ale třeba i polních plodin. Působí především ve Švédsku, kde nastartovala vývoj projektu, v poslední době se také hodně orientuje na USA.
Vyvíjíte autonomní řešení pro plašení divoké zvěře, které lze připojit na drony, lokomotivy, auta – kdy tento nápad vznikl?
Myšlenka se zrodila ve Stockholmu v roce 2020 jako spin-off výzkumu v laboratoři umělé inteligence na KTH (Královský technologický institut). Prvotním impulzem byly škody, které divoká prasata působí zemědělcům na polích — začínala jsem s drony s termokamerami, které zvěř šetrně vyváděly z porostů. Postupně jsme technologii přenesli do plně autonomních jednotek Flox Edge, které dnes chrání letiště, železnice, silnice i pole, a pilotně ji testujeme i přímo na vlacích ve Švédsku.
Studovala jste ve Stockholmu – jaký byl Váš obor? Týkal se nějak zvěře a zabezpečení proti střetům s ní?
Se zvěří můj obor původně nesouvisel vůbec — věnovala jsem se dopravě, autonomním vozidlům a chytrým technologiím pro města. Odjakživa jsem ale milovala přírodu a jazyky (mluvím pěti), a Flox Intelligence je přesně místo, kde se to všechno protnulo: technologie, doprava a „řeč“ zvířat. Dnes s nadsázkou říkám, že se učíme šestý jazyk — ten zvířecí.
Vámi využívaná AI zvuky zvířat zpracovává z nahrávek, nebo je přímo tvoří?
Obojí. Základem jsou skutečné nahrávky komunikace zvířat — bioakustika. Zvířata si mezi sebou tisíce let předávají signály o nebezpečí, teritoriu či pohybu, a umělá inteligence nám pomáhá tuto komunikaci dekódovat. Na jejím základě pak systém vytváří a průběžně obměňuje druhově specifické signály pro konkrétní druh a situaci. Právě proto si zvěř na náš systém nezvyká jako na klasické plašiče: nejde o náhodný hluk, ale o signály, které pro ni nesou význam na základě různých kontextů.
Systém zvěř, třeba podél trati, detekuje pomocí obrazu nebo i zvuku?
Primárně pomocí obrazu. Jednotky Flox Edge mají palubní AI vidění a senzory, rozpoznají druh zvířete zhruba do dvou sekund na vzdálenost kolem 40 metrů, fungují ve dne i v noci, autonomně a v teplotách od −30 °C do +60 °C — právě proto se hodí i do odlehlých míst podél tratí bez konektivity a napájení.
Jednotky dokáží rozpoznat nejen druh, ale třeba i to, jestli jde
o samce nebo samici
s mláďaty. AI model vyhodnotí přímo na místě, jestli lépe zafunguje hlas predátora, nebo třeba varovné volání stejného druhu.
Jaký byl první případ, který jste řešili? Kterého druhu se týkal?
Úplně první nasazení se týkalo divokých prasat na zemědělských polích ve Švédsku — tam jsme si ověřili, že „mluvit“ se zvěří jejím jazykem funguje. Následovala jelení a losí zvěř u železnic a na farmách a ptáci, především husy, na letištích a u vody.
V současnosti chráníme farmy ve státě Washington, vinice v Kalifornii i chovatele hospodářských zvířat ve Švédsku a Kanadě. Zabýváme se i ochranou mladých lesních porostů
— v této oblasti jsme spolupracovali i s odborníky ze Švédské zemědělské univerzity (SLU) na hodnocení škod způsobených zvěří.
Už jste měli zakázku i v České republice?
Instalaci v České republice zatím nemáme, ale česká stopa je ve Floxu silná — kromě mých kořenů vedla naši poslední investiční rundu pražská Tilia Impact Ventures. Věřím, že první český pilotní projekt na sebe nenechá dlouho čekat, ať už na železnici, u letišť nebo v zemědělství — a moc ráda bych do něj zapojila i mysliveckou komunitu, která zdejší zvěř a krajinu zná nejlépe.
Je možné vyčíslit, kolik se díky Vašemu systému ušetřilo na škodách?
Souhrnné číslo se vyčísluje těžko, ale řeknu to na příkladech: jediný střet letadla s ptákem může stát i milion dolarů, srážka vlaku s losem přijde snadno na 250 tisíc dolarů a vlak bývá až týden mimo provoz.
Jedna z farem, kterou chráníme, dříve přicházela až o 70 % úrody — dnes jsou ztráty prakticky nulové, zatímco sousední pozemky bez ochrany hlásily stovky kusů jelení zvěře. Celkem naše zařízení u více než 60 provozovatelů bezpečně odvedla přes 63 000 zvířat.
Švédsko hodně podporuje výzkum a vývoj i mladé rozvíjející se firmy. Bylo snadné sehnat prostředky na rozjezd Flox Intelligence?
Švédský ekosystém je skvělý — pomohly nám státní programy jako Almi a inovační agentura Vinnova, která podporuje i náš současný letištní projekt. Snadné to ale nebylo: kombinace hardwaru, AI a divoké zvěře je pro investory nezvyklá. Naši poslední rundu ve výši tří milionů dolarů vedla právě česká Tilia Impact Ventures a v USA jsme letos vyhráli akcelerátor GENIUS NY s hlavní cenou jeden milion dolarů.
Významným oceněním Vaší práce bylo švédské královské vyznamenání, povíte mi více o tom, co mu předcházelo a jaké jste měla při přebírání pocity?
Cenu Årets Unga Pionjär („Mladý pionýr roku“) mi předal král Carl XVI. Gustaf loni v listopadu v královském paláci ve Stockholmu, za naše AI řešení chránící letiště a další kritickou infrastrukturu před střety se zvěří. Předcházelo mu pět let velmi nenápadné práce — noci
v terénu, stovky pokusů a tým, který nikdy nepřestal věřit, že technologie může zvířata chránit, ne jim ubližovat. Stát v paláci jako Češka, která kdysi přijela do Švédska za studiem
a prací, to byl velmi silný a dojemný moment — a hlavně ocenění pro celý náš tým.
Spolupracujete stále s univerzitami ve Švédsku nebo jinde?
Ano, univerzity jsou pro nás klíčové. Firma vznikla na KTH ve Stockholmu, spolupracovali jsme se Švédskou zemědělskou univerzitou (SLU) a v USA k nám přicházejí odborníci
z laboratoří bioakustiky a chování zvířat na Cornellu a Syracuse University.
Jakým směrem se budete ubírat do budoucna?
Škálujeme nasazení na letištích — aktuálně jde, kromě jiného, o projekt s mezinárodním letištěm v Denveru — a rozšiřujeme spolupráci na železnici a s americkým ministerstvem zemědělství (USDA). Připravujeme také nové produkty: Flox Insights, který pomocí AI vyhodnocuje záběry z fotopastí, a Flox Home pro ochranu domů a zahrad. Naše vize je jednoduchá: svět, kde infrastruktura a divoká zvěř dokážou bezpečně koexistovat.
Díky moc za rozhovor!
Kamila KAASOVÁ