Každý správný myslivec musí mít nejlepší zbraň, nejlepšího psa nebo loveckého ptáka, nejkrásnější obraz s mysliveckým námětem, nejzajímavější lovecké zážitky a tím vším se chlubí a rád o tom beseduje se svými stejně založenými druhy na poslední leči. Poslední leč bývá vrcholem úspěšného honu, na které se zážitky z něho probírají, hodnotí, hodně se přehání a také vymýšlí, až to vyzní latinsky. Neodmyslitelnou součástí poslední leče jsou anekdoty. Jejich cílem je charakterizovat nebo zesměšnit nějakou událost, osobu, nebo společenskou skupinu. Často se při nich používají výrazy, jež nemají jen jeden význam, slovní hříčky. Dobré anekdoty jsou stručné a končí vtipnou pointou. Jejich významnou vlastností je, že nemají autora a šíří se mluveným slovem. Anekdoty jsou neobyčejně staré. S největší pravděpodobností mezi nejstarší patří anekdoty lovecké, případně myslivecké.