vychází v 7:45 a zapadá v 15:59
vychází v 12:17 a zapadá v 22:33
Uživatelské jméno:
Heslo:
Pamatovat heslo
Zapoměli jste heslo?
Chci se registrovat
Hledat:
0
ROZCESTNÍK
Seznam OMS
Myslivecké spolky
Kynologické kluby
Myslivecké obory
Myslivecké firmy
Zájmové kluby
České přírodovědné bibliotéky
České přírodovědné bibliotéky
Úvod
>
O myslivosti
>
ROZCESTNÍK
>
České přírodovědné bibliotéky
Pro vyhledávání v českých přírodovědných bibliotékách použijte tento odkaz
www.biblioteka.cz
Pro vyhledávání témat v časopisech Myslivost (1923-2017) použijte tento odkaz
http://www.biblioteka.cz/pages/Publikace/PeriodikaCislaB.aspx?ID_Publikace=995f4898-29aa-11de-bf4f-b7249233d63c
Poznatky o výskytu, rozšíření a početnosti jednotlivých druhů živých organizmů na území ČR jsou shromažďovány již od konce 18. století. Mnoho nashromážděného dokumentárního materiálu zůstává dodnes jen ve sbírkových fondech jak muzeí, tak vysokých škol, na druhé straně mnohé konkrétní údaje nebo i syntetické práce o jednotlivých druzích nebo skupinách jsou již publikovány. Zejména po roce 1945 neobyčejně vzrostl a nadále vzrůstá počet publikací jak na centrální úrovni, tak na úrovních regionálních, v posledních 20 letech k tomu přistupuje sdělování různých údajů na internetu. Přitom syntetická zpracování, pokud je již v některých skupinách dostatek materiálu, dokumentují překvapivě velké a rychlé změny, kterým složení fauny jak na celém území ČR, tak v jednotlivých regionech, podléhá. Tak u 202 druhů pravidelně v ČR hnízdících ptáků se v průběhu 20. století, tedy během pouhých 100 let, víceméně nezměnilo rozšíření a početnost jen u 65 druhů (32 %); naproti tomu u 75 druhů (37 %) se početnost snížila a 10 druhů zcela vymizelo, ovšem u 62 druhů (31 %) se početnost zvýšila včetně 30 druhů, které se na území ČR nově usadily. Jaké z toho plynou důsledky - na jedné straně pro státní ochranu přírody, na straně druhé i pro další orgány - je jasné, i když mnohdy nečekané: z území ČR je dosud známo téměř přesně 600 invazních druhů živočichů, z nichž mnohé Poznatky o výskytu, rozšíření a početnosti jednotlivých druhů živých organizmů na území ČR jsou shromažďovány již od konce 18. století. Mnoho nashromážděného dokumentárního materiálu zůstává dodnes jen ve sbírkových fondech jak muzeí, tak vysokých škol, na druhé straně mnohé konkrétní údaje nebo i syntetické práce o jednotlivých druzích nebo skupinách jsou již publikovány. Zejména po roce 1945 neobyčejně vzrostl a nadále vzrůstá počet publikací jak na centrální úrovni, tak na úrovních regionálních, v posledních 20 letech k tomu přistupuje sdělování různých údajů na internetu. Přitom syntetická zpracování, pokud je již v některých skupinách dostatek materiálu, dokumentují překvapivě velké a rychlé změny, kterým složení fauny jak na celém území ČR, tak v jednotlivých regionech, podléhá. Tak u 202 druhů pravidelně v ČR hnízdících ptáků se v průběhu 20. století, tedy během pouhých 100 let, víceméně nezměnilo rozšíření a početnost jen u 65 druhů (32 %); naproti tomu u 75 druhů (37 %) se početnost snížila a 10 druhů zcela vymizelo, ovšem u 62 druhů (31 %) se početnost zvýšila včetně 30 druhů, které se na území ČR nově usadily. Jaké z toho plynou důsledky - na jedné straně pro státní ochranu přírody, na straně druhé i pro další orgány - je jasné, i když mnohdy nečekané: z území ČR je dosud známo téměř přesně 600 invazních druhů živočichů, z nichž mnohé se staly karanténními škůdci.
Mnohé z těchto změn jsou důsledkem krajinných změn včetně změn v hospodaření, příčiny mnohých změn však nejsou vůbec jasné. U více živočišných skupin nejsou k podobnému hodnocení ani podklady nebo staré údaje nejsou synteticky zpracovány. Přitom mnohé ze starších údajů jsou využitelné i v mnoha dalších směrech: při zkoumání adaptací jednotlivých druhů na krajinné změny, na potravní přizpůsobení, na proces synantropizace a jeho důsledky a vůbec na vztahy k člověku v měnícím se životním prostředí. Tento proces přitom probíhá neustále, stejně jako probíhá jeho dokumentace a návazné publikování.
Vzhledem k obrovské roztříštěnosti dosavadních literárních údajů a obtížnému přístupu zejména ke starší literatuře je však u mnoha skupin nemožné syntetická hodnocení provádět. Pro usnadnění celého procesu se ukazuje vhodné až nutné převést postupně dosavadní údaje do jednotné databáze, která by dovolovala snadnou orientaci v dosavadním materiálu a vyhledávání relevantních údajů.
Doc.RNDr.Karel Hudec DrSc., Brno
Zpracování dat...