O „souboji Davida s Goliášem“ jsem vás v minulém čísle Myslivosti podrobně informoval přímo z místa jednání v Lucemburku. Poprvé v historii šla Česká republika do přímého soudního střetu s Evropskou unií, kdy proběhla velmi ostrá čtyřhodinová právnická bitva. A dnes již vidíme, kam to směřuje, a jak se to přiostřuje.
Díky „starostlivosti“ úředníků o naše bezpečí začínáme mít vážný pocit nebezpečí, neboť generální advokátka britského původu Eleanor Sharpstonová 11. dubna 2019, tedy den před plánovaným brexitem, přednesla Soudnímu dvoru EU ve svém stanovisku návrh, aby zamítnul v plném rozsahu žalobu ČR versus EU a ponechal v platnosti tzv. „odzbrojovací směrnici“ s argumentem, že prý:
„Unijní právní předpis má za cíl zajištění volného pohybu palných zbraní, přičemž současně řádně zohledňuje zvýšené obavy o veřejnou bezpečnost související s obchodováním tohoto zboží.“
Máme stále otevřeny všechny tři možnosti navzdory stanovisku advokátky
I když pravděpodobnost se naklonila v náš neprospěch, velký patnáctičlenný senát soudu EU může stále nakonec rozhodnout o:
- zrušení celé směrnice,
- zrušení jejich nejproblematičtějších částí ,
- zamítnutí žaloby, a ponechání směrnice tak, jak ji schválila Evropská komise s Europarlamentem a Radou EU.
Definitivně se rozhodne na podzim: soud se sice většinou řídí stanoviskem advokátky, ale nemusí
Podle tradic francouzského práva, ze kterého procesy Soudního dvora EU vycházejí, naštěstí stanovisko generálního advokáta není pro soud závazné. Ve většině případů však soud souzní se stanoviskem při svém závěrečném rozhodnutí.
Předpokládá se, že velký senát soudu v Lucemburku rozhodne definitivně někdy na podzim. Dříve soud rozhodoval asi devět z deseti případů v souladu se stanoviskem generálního advokáta, nyní v posledních letech je to údajně jen asi z 60 %, takže stále ještě věříme, že soud se rozhodne alespoň některý ze čtyř žalobních důvodů uznat. Dosud nejucelenější reportáž, ve které popisuji průběh soudního procesu 5. března 2019 včetně těch největších výrokových perel ze soudní síně si můžete přečíst v článku v Myslivosti 4/2019 anebo na webu
www.myslivost.cz
Právní zástupce ČR:
Česká strana hodlá o zrušení směrnice dál usilovat
Právní zástupce ČR, náměstek ministra zahraničí JUDr. Martin Smolek, byl vládou zmocněn, aby nás na jednáních v Lucemburku zastupoval. Jedná se o špičkového právníka a specialistu, který zastupoval Česko již v nejednom sporu s EU, i když většinou v opačném směru, v případech, kdy EU, resp. Evropská komise žalovala ČR.
Když jsem na vlastní oči viděl výborné výkony JUDr. Smolka u soudu v Lucemburku, tak mě to nás stále naplňuje nadějí, protože jsem přesvědčen, že pan náměstek ví, co říká:
„Česká strana hodlá o zrušení směrnice dál usilovat, a to zejména proto, že generální advokátka nezohlednila některé základní argumenty, které ČR proti nařízení vznesla. Stanovisko je napsané jasně, ale mně tam chybí klíčové části k našim základním argumentům, těm nejvíce přesvědčivým. Generální advokátka je vůbec nekomentuje. To mě vede k tomu, že v řízení má smysl pokračovat. Advokátka tvrzením, že zbraně jsou nebezpečné, přešla zásadní argument, že směrnice nepřiměřeně zasahuje do práv vlastníků legálně držených střelných zbraní.“
Evropská komise dosud nezpracovala tzv. analýzu dopadů směrnice
Jedním z nejzásadnějších pochybení EU v průběhu legislativního procesu je, že EK nezpracovala studii dopadů. Přestože přehled dopadů mnozí europoslanci i národní státy opakovaně požadovali, EK dělá „mrtvého brouka“. Nemůže tedy vůbec vědět, zda je směrnice přiměřená a efektivní vzhledem k cílům zákonodárce.
My jsme dokonce jménem statisíců petentů čtyřikrát osobně navštívili sídlo EK v Praze na Jungmannově ulici a ústně i písemně požadovali předložení studie dopadů. Avšak arogantní úředníci se před námi občany vždy v jejich „Evropském domu“ zavřeli, zalezli jako švábi před světlem a nezřídka si proti nám ještě objednali policejní kordony v síle, za jakou by se nemusel stydět ani americký prezident.
Byla generální advokátka slepá, ovlivněná brexitem nebo obojí?
S právními odborníky se shodujeme, že stanovisko generální advokátky bylo mimořádně nekvalitní, lidově řečeno odfláknuté. Jak je možné, že když psala své odůvodnění, tak neviděla jasné porušení ani jednoho z principů práva EU? Žalobní důvody a hlavní argumenty ČR vychází z porušení čtyř zásad EU:
- porušení zásady svěření pravomocí
- porušení zásady proporcionality
- porušení zásady právní jistoty
- porušení zásady zákazu diskriminace
Blamáž Soudu EU:
advokátka měla dvakrát rozhodovat v poslední den jejího mandátu
Nedávno jsme byli svědky totální blamáže, když původní termín jednání soudu a vynesení stanoviska generální advokátky Eleanor Sharpstonové 28. 3. 2019, tedy den před původně plánovaným brexitem, bylo na poslední chvíli v tichosti zrušeno, a posunuto na 11. 4. 2019, tedy opět „náhodou“ den před dalším termínem brexitu.
Každopádně posunutí termínu neprospívá nezávislosti, ani důvěryhodnosti soudního dvora. Copak se mají jednání nezávislého soudu politicky řídit nějakým datem brexitu jen kvůli tomu, že advokátka je Britka a „potřebovala stihnout“ datum brexitu?! Tímto se odfláknutí jejího stanoviska asi vysvětluje.
Když se vžijete do situace advokátky, která to má lidově řečeno „za pár“, tak to je, jako byste chtěli po pracovníkovi, který dostal výpověď a je poslední den v práci, aby se ještě namáhal a podával špičkové výkony. A tím posledním dnem v práci je to myšleno doslovně, dokonce dvojnásobně doslovně. Originál stanoviska i tiskové zprávy EU soudu lze najít na webu EU soudu po zadání jednacího čísla věci C-482/17 zde:
https://curia.europa.eu
Hlavní dopady směrnice o zbraních
Zkrátí se vám doba platnosti zbrojního průkazu z 10 na 5 let.
Nově budou zakázány některé poloautomatické zbraně -
- poloautomatické zbraně upravené z původně automatických (typicky v ČR velmi populární poloautomatické verze Sa vz. 58),
- poloautomatické zbraně umožňující bez nového nabití vystřelení více než 21 ran (nábojů) v případě krátkých zbraní a více než 11 ran (nábojů) v případě dlouhých zbraní,
- poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou (opěrou), pokud jsou kratší než 60 cm,
- zásobníky s kapacitou nad 20 nábojů, resp. 10 nábojů (jejich „nelegálnímu“ držiteli má být povinně odňat zbrojní průkaz).
Nově budete muset registrovat všechny -
- poplašné a signální zbraně (včetně těch, co někteří používají při výcviku psa),
- znehodnocené zbraně (včetně loveckých),
- reprodukce historických zbraní, pokud se jedná o jedno a dvouranové tzv. předovky.
Směrnice zatím míří na ostatní více než na myslivce, ale Evropská komise chce dále utahovat šrouby
Směrnice u nás celkově dopadne na stovky tisíc zbraní registrovaných na ZP i volně prodejných zbraní, které se dosud neregistrovaly a spadnou tak nově do kategorie povinné registrace. I když je zřejmé, že
ZATÍM se směrnice dotýká myslivců méně než ostatních držitelů zbraní, tak útěchu, ani klidný spánek nám to rozhodně nepřinese. Je jisté, že směrnice bude nadále přitvrzovat.
Nejznepokojivější jsou opakovaná prohlášení některých europoslanců a úředníků EK v čele s předsedou Jeanem-Claudem Junckerem, který je duchovním otcem odzbrojovací směrnice, a který se nechal mnohokráte slyšet, že „směrnice je málo ambiciózní“ (rozumějte málo přísná v překladu z „úřední bruselštiny“).
Není nejmenších pochyb o tom, že časem se objeví snaha zakázat všechny samonabíjecí zbraně, i ty na několik nábojů, a pak co nejvíce omezit i zbraně opakovací a se sklopnými hlavněmi a ještě více regulovat legální držitele zbraní místo opravdového boje proti terorismu.
EK má navíc každých pár let směrnici průběžně revidovat a doplňovat, ba co víc, nová směrnice přímo obsahuje zmocnění, že v rámci tzv. přenesené působnosti na některé změny směrnice Evropská komise ani nepotřebuje souhlas Europarlamentu, takže směrnici mohou měnit samotní úředníci.
Nejlépe nakrájeli salám ve Velké Británii, přestože nemohou mít nůž
Velká Británie je vedle Francie duchovní matkou oné odzbrojovací směrnice. Aby ne, když s postupnou totální kontrolou svých občanů už mají své velké zkušenosti. V Británii jsem začátkem 90. let (před odzbrojením) žil a studoval, takže bylo pro mě zajímavé celý vývoj v kdysi nejmocnější zemi světa sledovat, a vzít si z toho poučení pro nás.
Podívejme se, jak postupné krájení salámu probíhalo. Ve Velké Británii, která proslula nejen množstvím násilných a teroristických útoků, ale také dlouholetou hysterickou kampaní proti držení palných i chladných zbraní, kdysi před 25 lety bylo možné mít legálně pistoli nebo dokonce malorážku s tlumičem.
V polovině 90. let však napřed občané museli odevzdat pistole a revolvery. To tehdy lovcům nevadilo, hodili ostatní střelce přes palubu, a říkali si, že se jich to netýká a že na ně nedojde. Ale ono na ně za pár let taky došlo!
Dnes mohou mít loveckou brokovnici jen vybraní občané na základě „správního uvážení“, kteří prokážou plno náležitostí, mj. dobrozdání nejméně dvou důvěryhodných sousedů či osobností (např. bankéře, faráře či právníka). Neexistuje tak jako u nás, že by někdo mohl zbraň skrytě nosit nebo že by si šel držitel zbrojního průkazu nárokově prostě koupit kulovnici nebo brokovnici do obchodu a pak do 10 dnů zbraň registroval.
Nesmíte u sebe mít ani nůž s čepelí delší nad 7,5 cm, a ty kratší jen když máte tzv. „pádný důvod“, který záleží na uvážení policie. Absurditu dovršil britský obchodní řetězec Asda (supermarkety asi jako Tesco), který všechny i kuchyňské nože stáhnul z prodejních pultů s trapným odůvodněním, prý aby zabránili útokům noži. Člověku pak jen vrtá hlavou, jak je to možné v takové zemi, kde je všechno zakázáno, že raketově rostou útoky nožem i palnými zbraněmi, proč se země neustále propadá na žebříčku bezpečnosti?
Odpověď je jednoduchá: protože zákony omezují jen slušné občany a zločinci se jimi stejně neřídí! Podobné krájení salámu jako v Anglii zažili také Australané a nyní zažívají legální držitelé zbraní po teroristickém útoku na Novém Zélandu také masívní omezování a sankce.
Vlády odzbrojují v „osvědčeném“ pořadí: napřed krátké zbraně, poloautomatické zbraně, nože, sportovní zbraně, pak až lovecké zbraně a nakonec i obyčejné vzduchovky. To aby žáby zbytečně nevyskakovaly z ohřívajícího se kotle.
Nejsme ovce, buďme stále v pozornosti!
Přijďte do Lysé na zbraňovou besedu a podepsat petici
Pokud se chcete dozvědět o vývoji zbraňové legislativy více, pokud chcete slyšet novinky o nových zbraňových zákonech, které připravuje Ministerstvo vnitra, pokud chcete diskutovat o hrozícím zákazu veškerého olověného střeliva a o návrhu EU na zákaz nošení nožů s (euro)poslanci a experty Ministerstva vnitra, přijďte na již tradiční zbraňovou pódiovou besedu do Lysé nad Labem 22. května od 14 hod.
Navíc na stánku ČMMJ po celou dobu výstavy Natura Viva v Lysé nad Labem budete také mít možnost probrat zbraňovou legislativu se zástupci
LIGA LIBE, která dnes reprezentuje prostřednictví dvou
Petic proti odzbrojení přes 200 000 fyzických podpisů od českých držitelů zbraní i běžných občanů. Připojte i ten svůj podpis, pokud jste tak dosud neučinili.
Nekandiduji, ale volit budu.
Jděte také k Eurovolbám, ať do Bruselu nenaleze škodná!
Ohledně voleb by bylo neslušné a nevhodné někomu radit, jakou konkrétní stranu má volit. To je totiž každého věc. Kdo situaci sleduje, tak ví, které strany či europoslanci našim zájmům škodí, a kteří pomáhali, nebo aspoň chtějí pomáhat. A kdo situaci nesleduje, tak mu stačí projít pár mých článků o omezování zbraní, olova, invazních druhů, ve kterých jsou často obsaženy i politické informace, kdo se jak k věcem stavěl.
Vzhledem k tomu, že již dnes 70 % legislativy pochází z EU, tak ještě na přelomu roku jsem pomýšlel na to, že bych kandidoval ve dnech 24. a 25. května 2019 ve volbách do Evropského parlamentu jako nestraník. Někoho možná potěším, jiného zklamu, ale záhy jsem se rozhodnul nekandidovat, neboť na jediný mandát je třeba i při nízké účasti asi 80 tisíc hlasů těch, kteří přijdou k volbám, a s nejistým výsledkem bych vyčerpal spoustu svých prostředků, energie a sil, které mohu využít jinak.
Každopádně si vážím důvěry těch, kteří mě dlouhodobě podporují, a píší mi, jak oceňují moji práci, protože ví, že jsem jen obyčejným neplaceným členem ČMMJ, který zařizuje vše ve svém čase za svoje peníze. V tom, že jsem ukončil svoji politickou činnost, vidím i pozitiva. Konečně jsem už nestraník a občan s plnými právy, svobodný jako pták, a můžu dělat, co chci, říkat co chci, psát co chci, bez toho, aby mě v politice někdo okřikoval, bez toho, aby mě zelení partajníci vláčeli mediálními kanály, bez toho, aby na mě „sluníčkáři“ posílali inkviziční investigativní redaktory, za to, že se zastávám myslivců a střelců. Ještě jednou moc a moc děkuji všem.
Myslivosti zdar!
Dr. Ing. Bohumil Straka
člen zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty ČMMJ