V současné době v Libereckém kraji stále platí uzavřená pásma I. a II., poslední kus volně žijícího prasete, u něhož byl laboratorně prokázán virus afrického moru prasat (dále jen „AMP“) je evidován 22.8.2024 v katastrálním území Kateřinky u Liberce. Od té doby se nákaza nešíří do dalších lokalit, je to relativně stabilní stav. Tím ale nelze říci, že by v následujících týdnech nemohlo dojít k nějaké změně, k dalším pozitivním nálezům.
Současně připomenu, že se vlastnosti viru AMP jistým způsobem mění, hlavně v tom slova smyslu, že se snižuje smrtnost prasat v prvních dnech po nakažení virem, nyní je asi v rozmezí 65 až 75 %. Prasata tak prvních dnech po nakažení nehynou v takovém měřítku jako tomu bylo v minulých letech, doba od nakažení do úhynu může být 4 až 6 týdnů, což potvrzují i kolegové z Polska a Německa.
Novou informací je také to, že přibývá volně žijících prasat, která jsou sérologicky pozitivní. Tyto kusy byly virem nakaženy, neuhynuly, nemají výrazné klinické příznaky. To nás ale nemůže vůbec uspokojovat, naopak, laboratoře v Evropě, i zkušenosti z terénu, ukázaly, že taková prasata jsou schopna reinfekce. Volně žijící prase se tedy s nákazou potkalo, infekční dávka byla poměrně malá, prase neuhynulo, vytvořilo si protilátky, ty jej ale nechrání proti dalšímu kontaktu s virem. Takže se může stát, že se prasata opakovaně virem nakazí a mohou předávat virus dál.
Státní veterinární správa v druhém pololetí 2024 přišla s novou strategií boje proti AMP, která je opřena o několik pilířů.
Prvním pilířem je nutnost propátrávání terénu, tato povinnost je kromě jiného stanovena uživatelům honiteb mimořádnými veterinárními opatřeními.
Druhým pilířem je stavba umělých bariér, hlavně plotů. Chceme logicky využívat už vybudovaná oplocení rychlostních silnic a doplnit ploty i jinde, je to ale otázka dlouhodobějšího řešení a má řadu komplikací.
Třetím zásadním pilířem je snižování populace nebo četnosti populace prasat v daném území. Čtvrtým pilířem je pečlivý monitoring, což není jen vyhledávání a vyšetřování uhynulých volně žijících prasat, ale i využití monitorovacích prostředků jako jsou fotopasti a drony.
A právě dva poslední pilíře byly uplatněny v lokalitě honiteb Rádlo, Vratislavice a Vesec.
Hlavním cílem u AMP je v prvé řadě zamezit šíření nákazy ze severu směrem na jih tak, aby se nám nákaza nedostala do pásma I a chovů prasat anebo dokonce za toto pásmo.
K zamezení šíření AMP by mělo také přispět vytvoření tzv. bílé zóny, což ale v našich podmínkách není úplně jednoduché. Například v Sasku postavili ploty a mezi nimi eradikovali divočáky, u nás to tak snadné není z důvodu komplikované legislativy a vlastnických práv pozemků. I z toho důvodu byly ve třetím čtvrtletí 2024 vybrány honitby Rádlo, Vratislavice a Vesec, které by měly být součástí zmíněné bílé zóny.
Na jednáních chceme seznámit nejprve zástupce okresních mysliveckých spolků a následně i uživatele honiteb s další strategií. Od ukončení předchozí akce 12. prosince jsme v pracovní skupině připravovali podklady, vyhodnocovali různé údaje, posuzovali další možnosti postupu boje proti šíření AMP. Také z dat asanačního podniku a z dat OMS Liberec a OMS Jablonec nad Nisou jsme udělali analýzu, jak dál postupovat a jakým způsobem k problému přistoupit. Tyty podklady chceme doplnit o monitoring pomocí vrtulníku Policie ČR, pomocí dronů ČZU, VÚLHM a PČR opět nasadit v lednu 2025 v oblasti Rádlo, Vesec a Vratislavice, případně dalších honitbách, které by měly být součástí white zóny.
Druhá oblast, která bude monitorovaná, bude oblast honiteb Kněžice, Valdov, Jablonné v Podještědí – sever, možná i Petrovice, případně další navazující honitby. Předpokládáme, že do těch honiteb se Policie ČR podívá na přelomu ledna a února.
Oblast kolem Jablonného v Podještědí jsme vyhodnotili jako nejrizikovější, je tam koridor k Lužickým horám od Chrastavy, který není nějak chráněný a každý divočák, který tady bude ulovený, je důležitý. Máme v této oblasti ideální šanci zabránit, aby se AMP nešířil dál do oblasti Mimoňska a Českolipska.
Celá akce intenzivního lovu s odstřelovači zabere čtyři týdny, začneme 20. ledna a skončí 13. února, dva týdny by PČR měla působit v oblasti Rádlo, Vesec a Vratislavice, další dva týdny v honitbách u Jablonného v Podještědí. Pro tuto druhou oblast ale ještě chceme získat co nejrelevantnější čísla o počtech prasat v daných lokalitách, pro tuto oblast budeme vydávat mimořádné veterinární opatření, ale až na základě vyhodnocení monitoringu budeme určovat konkrétní honitby, kde bude zasahovat Policie. Za roky 2023 a 2024 máme zmapováno, kolik se v nově uvažovaných honitbách ulovilo divočáků. V potaz jsme vzali samozřejmě i údaje poskytnuté hospodáři některých honiteb.
Součástí white zóny jsou i jiné honitby než výše jmenované, chtěli bychom se s těmito mysliveckými spolky a uživateli honiteb dohodnout, aby na přelomu ledna a února intenzivně lovili, a mohli se pokusit tak naplnit strategický cíl snížení počtu volně žijících prasat.
Jak zaznělo v tiskové zprávě Státní veterinární správy a i PČR, tak považujeme z několika úhlů pohledu proběhlou akci jako prospěšnou. Ve třech honitbách, kde byla PČR nasazena, jsme snížili o 25 % populaci prasat působením odstřelovačů. S tím, jak intenzivně lovili i samotní uživatelé honiteb těsně před nasazením PČR jsme počty volně žijících prasat v těchto lokalitách snížili o 50 %.
Další pozitivum provedené akce s PČR vidíme v tom, že se odlovilo 12 bachyní. A když vezmeme v potaz průměr šest selat na vrh, tak na další rok (2025) jsme populaci prasat zredukovali o dalších minimálně 70 kusů.
Další informace nám říká, že to bylo nejen dobré rozhodnutí, ale že bychom se měli do těch tří honiteb ještě vrátit, protože modely, které zpracovala Česká zemědělská univerzita, kdy zohlednila věk, strukturu populace v dané lokalitě, monitoring dronů, tak si troufáme odhadovat, že v těchto honitbách je aktuálně stále 60 až 80 prasat. V dalších letech už pak uživatelé honiteb mohou populaci držet na odpovídajících počtech.
Na základě rozhodnutí Vlády máme možnost podobným způsobem zasahovat i v roce 2025 v jiných částech republiky, aktuálně se blíží AMP k severu Královéhradeckého kraje ze strany Polska. Jako rizikové se ukazují i oblasti podél česko-slovenské hranice. V případě postupu AMP bychom museli i pro nové oblasti vyhlásit MVO a třeba pak i následně využít odstřelovače PČR i jinde.
Na přelomu února a března nás čeká audit z EU, kdy budeme kontrolováni, jakým způsobem si počínáme v oblasti AMP a samozřejmě se v rámci něj řeší i záležitosti, které dalece přesahují oblast myslivosti, a které zasahují do oblasti velkochovů prasat, do činnosti úřadů a Ústřední veterinární správy. Jakkoli kdo vnímá naše opatření, ať už pozitivně nebo negativně, tak jsou prioritně dělaná s cílem naplnění nařízení Evropské komise k AMP, s cílem zamezit šíření AMP z Libereckého kraje na další území ČR, a samozřejmě do chovů prasat, což by přineslo chovatelům prasat, potravinářskému průmyslu i celému hospodářství velmi vysoké ekonomické ztráty.
Toto už opravdu není o myslivecké etice, ale je to tvrdá realita o potřebném snížení počtu divokých prasat v honitbách. Přál bych si, aby toto myslivci vnímali, aby si uvědomili, že to je opravdu boj s nebezpečnou nákazou, který můžeme vyhrát jen vzájemnou spoluprací a podporou všech zúčastněných stran. Děkuji proto všem, kteří toto chápou.
MVDr. Roman ŠEBESTA
ředitel KVS pro Liberecký kraj