Aktuality

Činnost mysliveckých organizací v konci doby koronaviru

Roman Ondrýsek | Diskuzní fórum
Činnost mysliveckých organizací v konci doby koronaviru
AKTUALIZACE v souvislosti s aktuálně platnými opatřeními a výhled do budoucna
Spolkovou činnost bylo možné opět provozovat od 24. dubna. Od tohoto termínu bylo možné uspořádat zasedání orgánu spolku či jiného zasedání při naplnění následujících podmínek:
1) ve stejný čas se účastní nejvýše 10 osob,
2) jsou dodrženy odstupy minimálně 2 metry
3) je k dispozici dezinfekční prostředek na dezinfekci rukou.
 
Od 11. května pak platilo, že je možná spolková činnost s účastí nepřesahující ve stejný čas 100 osob. To za dodržení výše uvedených podmínek č. 2 a 3.
 
V době psaní tohoto příspěvku platí nařízení Ministerstva zdravotnictví, které s účinností ode dne 18. května do 25. května zakazuje nebo omezuje slavnosti, představení a jiná shromáždění. Konkrétně zakazuje spolkové shromáždění, výstavy, přehlídky a jiné akce, a to jak soukromé, tak veřejné, s účastí ve stejný čas přesahující 100 osob. Maximální počet účastníků shromáždění tedy může být pouze 100 osob. Samozřejmě je i nadále nutné dodržovat stanovené rozestupy 2 metry, a také nosit roušku. Tu bude nutné nosit i po 25. květnu, kdy budou roušky vyžadovány ve všech vnitřních prostorech. Zároveň i nadále je, a v budoucnu bude, nutné, aby byla k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou.
 
Po 25. květnu dojde k rozšíření účasti na hromadných akcích ze současných 100 na 300 osob ve stejný čas. To ale za předpokladu, že nedojde ke zhoršení současné epidemiologické situace. V opačném případě lze očekávat, že by povolená účast zůstala na současné hranici. Popřípadě by mohlo dojít ke snížení stanovené hranice.
Současná hranice (100 osob) by však neměla být pro HS a MS překážkou pro vykonávání jejich řádné činnosti. Minimálně lze pořádat koordinační porady, na kterých mohou být vyřešeny potřebné úkony. Zároveň je možné pořádat zasedání statutárního orgánu, popřípadě též zasedání členské schůze. Mělo by tedy být možné rozhodovat prakticky ve všech záležitostech organizace. Lze konstatovat, že za současného stavu mohou myslivecké organizace fungovat zcela normálně.
Za současného stavu by také mělo být možné konat zkoušky z myslivosti nebo zkoušky loveckých psů.
 
Momentálně tedy bude důležité, aby se myslivecké organizace spíše zaměřily na to, jakým způsobem fungovaly v době krize, a případné problémy co nejrychleji odstranily.
Nelze například vyloučit situaci, kdy v době opatření bylo „přijato“ rozhodnutí, které bylo zcela svévolné, odporující zájmům spolku. V takovém případě může každý člen spolku, nebo ten, kdo má na věci právní zájem hodný ochrany, navrhnout, aby soud rozhodl o neplatnosti takového rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor se zákonem nebo se stanovami. To za předpokladu, že se neplatnosti nemůže dovolávat u orgánu spolku. Právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí však dle § 259 NOZ zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o takovém rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od jeho přijetí.
Dále je nutné, aby myslivecká organizace přijala veškerá potřebná rozhodnutí, která v době krize přijmout nemohla. A to v zákonem předepsané podobě a zákonným postupem, aby se například předešlo následným sporům o existenci či neexistenci takové rozhodnutí.
V případě, že orgán spolku udělil plnou moc ke svému zastupování, je nyní nutné tuto situaci vyřešit. Byl-li tedy zmocněnec ustanoven pro hrozící nefunkčnost orgánu, je na místě, aby nově zvolení členové takového orgánu tuto plnou moc vypověděli. To na základě § 448 odst. 1 NOZ.
 
Zákonodárce navíc v průběhu krize přijal zvláštní opatření ve vztahu ke členům voleného orgánu právnické osoby. Konkrétně § 20 zákona č. 191/2020 Sb., prodloužil funkční období členů volených orgánů do uplynutí tří měsíců ode dne následujícího po skončení mimořádného opatření. To by tedy mělo být při volbě nových členů zohledněno.
 
Zároveň považuji za nutné zdůraznit, že jistě není vyloučeno, že se v budoucnu bude podobná situace opakovat. Stále jsme upozorňováni, že na podzim přijde druhá vlna koronaviru, která může přinést podobná opatření. Je zde tedy velké riziko, že opět nebude možné spolkovou činnost vykonávat tak, jak jsme byli do nedávna zvyklí.
Zejména bych proto doporučil, aby si myslivecké spolky upravily své stanovy takovým způsobem, aby mohly řádné fungovat i za doby podobné krize. Jako zásadní se pak jeví umožnění hlasování per rollam, díky kterému by mohl spolek i v takové situaci rozhodovat o zásadních věcech své činnosti. Například by se tedy předešlo hrozbě nefunkčnosti statutárního orgánu, kterému vypršelo funkční období, kdy noví členové nemohli být zvoleni z důvodu nemožnosti konání schůze.
Současně lze také doporučit brzké zasedání orgánů spolku, a to z vícero důvodů. Předně je nutné, aby se členové seznámili se současným stavem organizace, a mohli naplánovat následující fungování.
Dále může být potřeba přijmout určitá rozhodnutí orgánů, která umožní určité neodkladné činnosti. A zároveň je zde riziko již zmíněné druhé vlny koronakrize, která může opět přinést restriktivní opatření, v důsledku kterých by již nebyly schůze orgánů možné. Tím by tedy nebylo možné přijmout případné změny stanov, ani přijetí jiných nutných rozhodnutí. V důsledku dalších opatření by pak také mohla nastat situace, že by členská schůze nebyla za tento rok vůbec svolána. Tím by došlo k porušení § 248 odst. 1 NOZ.
 
Ačkoli se na myslivecké organizace nadále vztahují restriktivní opatření, nelze říci, že by jim bránili v řádném fungování. Myslivecké organizace se může scházet za přítomnosti 100 osob (od 25. května až 300 osob), což lze pro činnost myslivosti považovat za zcela dostačující. Omezení nadále spočívají spíše v dodržování rozestupů, nošení roušek a zajištění dezinfekčních prostředků. Tedy nic, co by činilo výkon myslivosti nemožný.
 
Závěrem lze konstatovat, že z důvodů výše uvedených je důležité, aby myslivecké organizace využily současného stavu k jisté stabilizaci své činnosti. Především zajistily možné fungování v době podobných opatření, které nás pravděpodobně v budoucnu čekají. Je přitom důležité, aby s tímto organizace příliš neotálely, jelikož není jisté, že k tomu budou mít dostatek času.
 
JUDr. Ing. et Ing. Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D.
Autor působí jako lektor a zkušební komisař ČMMJ
působí na katedře teorie práva
Právnické fakulty Masarykova univerzita v Brně
advokát 
 
 

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...