Doba naháněk je v plném proudu a s tím je spojené riziko úrazů, ale také náhlého úmrtí psa na Aujeszkyho chorobu. Původcem onemocnění je DNA virus z čeledi Herpesviridae – prasečí herpesvirus 1 (SHV-1). Přirozeným hostitelem je prase. Mohou se nakazit savci (skot, ovce, kozy, kočky, psi, norci…), koně se mohou nakazit vzácně, člověk a primáti se nakazit nemohou.
V akutní fázi vylučují prasata virus asi dva týdny. Infekční pro citlivé jedince jsou nosní sekret, sliny, mléko, moč, vaginální a prepuciální sekret (sekret pohlavních orgánů) i výkaly.
Přenos viru probíhá respiratorní či orální cestou, a to prostřednictvím kontaminovaného krmiva, stelivem nebo nástroji. Mezi prasaty je možný i pohlavní a trans placentární přenos.
Vstup viru probíhá přes sliznici orofaryngu, v dalších částech zažívacího traktu je virus inaktivován. Pomnožení viru probíhá ve výstelce nosu, hltanu a mandlí, další množení probíhá v mízních uzlinách a nervové, mozkové tkáni. K vylučování viru může docházet za 2 až 3 dny od infekce prostřednictvím sekretů a exkretů. Skrytým či bezpříznakovým nosičem je prase. K reaktivaci onemocnění a vylučování viru může docházet vlivem stresu.
Průběh infekce
U divokých prasat se setkáváme s klinickými příznaky už u nejmladších věkových kategorií – selat, kde dochází k vzniku horečky, poruchám dýchání, slinění, průjmům, postižení centrálního nervového systému. K úhynům dochází do 24 až 36 hodin. U starších kategorií je průběh mírnější, k úhynům docházet nemusí, u dospělých prasat je průběh mírný až skrytý. U plných bachyň dochází k resorpci plodů, potratům, metání mrtvých či neživotaschopných selat. Dochází i ke ztrátám mléka. Pro skot, ovce a kozy je průběh infekce je smrtelný.
Klinickými příznaky jsou svědění, odírání, olizování, okusování, sebepoškozování. Dále pak křeče, neklid, skřípání zubů, povrchové dýchání. V konečném stádiu i obrna hltanu a tlamy s výtokem slin, jazyk může viset z tlamy ven. K úhynu dochází za 24 až 48 hodin.
Pro psa je infekce smrtelná!
K infekci psa dochází nejčastěji přímým kontaktem s virus vylučujícím divokým prasetem – sekrety či barvou nebo kontaminovaným syrovou tepelně neopracovanou zvěřinou.
Klinické příznaky u psa jsou podobné vzteklině. Inkubační doba je ve většině případů 2 až 6 dní. K úhynu dochází do 96 hodin od projevení klinických příznaků onemocnění.
Klinické příznaky jsou z počátku nespecifické – všeobecné. Může se jednat o nechutenství, zvracení, deprese, nezájem o okolí, neklid, vokalizaci, předrážděnost, kousání do předmětů, slinění, křeč žvýkacích svalů. Dalšími klinickými příznaky jsou sebepoškozování vlivem extrémního svědění zejména v oblasti hlavy – slechů či pysků mordy. Dochází k olizování až maniakálnímu olizování, škrábání. Při obrně hltanu a mordy dochází k výtoku slin z dutiny ústní, tvorby pěny v mordě. Dochází k záškubům svalstva a postupující paralýze.
Úhyn psů nastává do 24 až 48 (max. do 96) hodin od projevení prvních klinických příznaků.
Prevence onemocnění u psů
Prevencí nakažení psů je podávání pouze dostatečně tepelně opracovaných živočišných produktů z divokých prasat! Vyvarujte se zkrmování tepelně neupravené syrové či nedostatečně tepelně upravené svaloviny divokých prasat. Absolutně nevhodné a výrazně rizikové je ponechávání k požírání či cílené zkrmování vývrhů (jazyk, hrtan, průdušnice, plíce) z divokých prasat psy.
Jak zabránit kontaktu s divokým prasetem a jeho výměšky?
Bohužel kontaktu nelze zabránit při dosledech či při naháňkách, kdy je pes přímo v kontaktu s poraněným kusem černé zvěře. Lze tomu zabránit pouze v zamezení kontaktu s kusem, ale to je při výkonu psa nemožné.
Vakcinace u psů proti této chorobě není možná!!!
Lze ztrátu loveckého psa nějak kompenzovat?
Je potřeba se zamyslet, jak nejlépe kompenzovat ztrátu loveckého psa, který se touto chorobou nakazí. Myslivci musí lovecké psy držet, jak udává zákon o myslivosti. Přitom pořízení psa, následná socializace, starost a výcvik a s tím spojené zkoušky lovecké upotřebitelnosti v dnešní době vyjde na nemalou finanční částku, nemluvě o tom, co vše je potřeba udělat proto, aby pes byl opravdu perfektní pro použití při výkonu práva myslivosti ať už pro dosledy, dohledávky či pro naháňky na černou zvěř.
Prosba o pomoc při zmapování výskytu choroby
Rád bych touto cestou požádal myslivce o spolupráci na zmapování výskytu onemocnění Aujeszkyho choroby u loveckých psů v ČR, o sdělení i pouhého podezření na výskyt onemocnění u psů ve vašem okolí. Zajímají nás i nejasná náhlá úmrtí psů s odpovídajícími klinickými příznaky či úmrtí na základě možného kontaktu s divokým prasetem potvrzená veterinárním lékařem.
Českomoravská myslivecká jednota by ráda otevřela problematiku poskytovaných náhrad za uhynulé psy s odpovědnými institucemi a pro tato jednání je potřeba doložit relevantní data o úhynech. Vzhledem k tomu, že v současné době Státní veterinární správa nevede evidenci psů uhynulých z důvodu Aujeszkyho choroby, obracíme se na myslivecké spolky i řadové myslivce s žádostí o pomoc při zmapování této problematiky.
Potřebovali bychom relevantní a ověřené informace, kdy, kde a v jakém počtu případů došlo během posledních pěti let k výše uvedeným příznakům či úhynům z důvodu Aujeszkyho choroby. Od jednotlivých držitelů psů je potřeba získat informaci o roce úhynu a plemenu loveckého psa. Prosíme také uvést, zda byl úhyn oficiálně potvrzen veterinárním lékařem.
Případné sumáře za jednotlivé spolky zašlete na sekretariát ČMMJ Kateřině Zborníkové (
katerina.zbornikova@cmmj.cz).
Jiří JANOTA
předseda ČMMJ, z.s.