Myxomatóza zajíců

Klasický myxoma virus (MYXV; rod Leporipoxvirus) byl po desítky let patogenní hlavně pro králíka evropského (Oryctolagus cuniculus). V létě 2018 se však na Pyrenejském poloostrově objevila nová, přirozeně rekombinovaná varianta – tzv. ha-MYXV (hare-adapted MYXV), která změnila hostitelský rozsah a začala způsobovat toto onemocnění i u zajíců. Klíčovým je změna jednoho úseku DNA včetně nového genu, která přinesla lepší schopnost viru obcházet imunitu zajíců a infikovat jejich tkáně.
U zajíce polního (Lepus europaeus) probíhá onemocnění prudce a s vysokou mortalitou, s charakteristickými kožně-slizničními lézemi. Typické jsou masivní otoky víček, hlavy a ušních boltců, záněty pysku a nosu, zduření a záněty pohlavních orgánů, uzlovité myxomy s krustami a sekundárními infekcemi; zvířata často oslepnou a hynou v řádu dní až krátkých týdnů. Patologie potvrzuje proliferaci myxomových buněk a virové inkluze v epitelu.
Dopad na populace může být dramatický: po nástupu myxomatózy v některých španělských lokalitách poklesly stavy zajíců ve velmi krátké době i o více než 60 %
Stejně jako „králičí“ myxomatóza se ha-MYXV mechanicky přenáší krev sajícím hmyzem (komáři, blechy; zřejmě i další dvoukřídlí), ale možný je i přímý kontakt mezi zvířaty a prostřednictvím kontaminovaných nástrojů, oděvů a na vozidlech.
V létě 2024 byl v Severním Porýní-Vestfálsku poprvé potvrzen ha-MYXV u zajíců; následné šetření s partnery z Nizozemska popsalo ohniska a postupné šíření  z německo-nizozemského pohraničí (provincie Overijssel, Gelderland, aj.) severovýchodním směrem dále do střední Evropy.
Od jara 2025 je ve východním Rakousku dokumentována varianta myxomatózy s vysokou patogenitou i pro zajíce; odborné týmy popsaly první ohnisko u zajíců severovýchodně od Vídně.
Koncem srpna Státní veterinární správa potvrdila první případy myxomatózy u zajíců v okrese Znojmo. Bohužel se ukazuje předpoklad možného rychlého přenosu hlavně hmyzem a lidskou aktivitou.
 
Nejvhodnější ochrana proti šíření viru
 
Pro volně žijící zajíce a mysliveckou praxi je základem rychlé hlášení a diagnostika: Každý nález podezřelých/uhynulých kusů v nové oblasti hlaste příslušné KVS; zajištění laboratorního vyšetření je klíčové pro včasné mapování ohnisek.
Z postižených lokalit je třeba okamžitě odstraňovat a neškodně likvidovat uhynulé zajíce (asanace nebo dostatečně hluboké zakopání), což snižuje množství viru v přírodě a i potenciální přenos dalšími vektory (predátoři a konzumenti kadaverů).
Při manipulaci s uhynulými kusy je třeba důsledně použít rukavice, dekontaminovat všechny nástroje, oděv i obuv; nepřevážet zajíce mimo katastr honitby; dočasně také omezit akce s loveckými psy (zkoušky, vlečky) v zasažených regionech.
Logicky je třeba eliminovat případné přesuny („posilování“ populací zajíců) mezi honitbami či regiony.
Je třeba také dodržovat obecné principy hygieny, například v teplém období zřídit více napajedel pro zajíce, aby se neshlukovali ve větších počtech k napajedlu, pokud se v některých honitbách praktikují nějaké způsoby přikrmování zajíců, pak zvýšit také počet míst, aby se populace spíše rozptýlila a zajíci se neshlukovali do několika málo míst.
V současnosti neexistuje použitelná terénní vakcína pro zajíce a dostupné pilotní pokusy ukazují, že komerční „králičí“ vakcíny nezajisťují ochranu u zajíců proti ha-MYXV, těžiště je tedy zatím hlavně v prevenci a managementu.
Pro domácí chovy králíků jsou k dispozici komerční vakcíny proti myxomatóze/RHD, které snižují riziko těžkého průběhu u domácích králíků.  Doporučují se i sítě proti hmyzu, karanténa nových jedinců a dezinfekce pomůcek.
 
 
Informace pro myslivecké spolky a chovatele králíků
 
Co je myxomatóza zajíců?

Jak se nemoc projevuje u zajíců?

Jak se virus šíří?

 
Kde se už nemoc vyskytuje?

 
Ochrana a doporučená opatření
 
Pro mysliveckou praxi:

 
Pro chovatele králíků:

 
Myxomatóza zajíců je nové a vysoce nebezpečné onemocnění s rychlým šířením ve střední Evropě. Vakcína pro zajíce neexistuje – ochrana spočívá v biosekuritě, hygieně a odpovědném chování myslivců i chovatelů.