První slyšení se konalo 5. března v sídle Evropského soudního dvora v Lucemburku jako spor č.j. C-482/17 - Česká republika versus Europarlament a Rada EU o neplatnost zbraňové směrnice známé také pod přívlastkem „odzbrojovací“ směrnice.
Dne 28. března 2019 vynese generální advokát stanovisko, kterým se soud při rozhodování většinou řídí (ale nemusí). Předpokládáme, že soud rozhodne definitivně někdy na podzim tohoto roku.
Ze všech 66 dosavadních řízení je to poprvé, co ČR žaluje Europarlament a Radu
Ve sporech, ve kterých figurovala ČR před Evropským soudním dvorem, totiž paradoxně převládají případy opačného směru - žaloby Evropské komise na ČR kvůli udělování sankcí.
Záměr ČR podat na směrnici žalobu jsme jako odborná myslivecko-střelecká i laická veřejnost dlouhodobě podněcovali a podporovali společenskou poptávkou v médiích i u politiků. A povedlo se nám. ČR již v srpnu 2017 vypracovala a podala žalobu na neplatnost směrnice, nyní máme za sebou první slyšení.
Byl jsem v Lucemburku u toho, takže se rád podělím se čtenáři o zážitky z našeho boje za naše práva
Rozhodl jsem se, že si udělám čas a pojedu do Lucemburku na tuto historickou událost. Nemohu si přece nechat ujít vyvrcholení našeho mnohaletého úsilí za zachování kvalitního vyváženého českého zbrojního zákona, a tím i zachování bezpečnosti a pozice na špici žebříčku nejbezpečnějších a nejmírumilovnějších zemí na světě.
Autobusovou jízdenku Brno-Lucemburk mi zakoupila LIGA LIBE, ostatní výdaje jsem si hradil sám. Projížděl jsem Německem, takže jsem si musel dát proklatě velký pozor, abych svůj švýcarský lovecký skládací nůž pro tentokrát „zapomněl“ doma. To aby mě nezatknuli a nedeportovali za nošení nože, ještě než splním svoji „misi“. Vyzkoušel jsem si „nanečisto“, jaké to může být bez cestovního nože. Stále věřím, že přehnaným snahám o eurozákazy nožů, stejně jako kontraproduktivnímu omezování legálních palných zbraní, zabráníme.
Cesta trvala dlouhých 16 hodin, ale nelitoval jsem. Přímo na místě jednání v Lucemburku jsem mohl sledovat projednávání žaloby a informovat veřejnost prostřednictvím médií a sociálních sítí. A dnes se samozřejmě rád podělím prostřednictvím Myslivosti o zážitky se čtenáři z řad myslivecko-střelecké komunity.
Naši žalobu projednal výjimečně tzv. velký senát o 15 soudcích
Všechny ostatní případy totiž obvykle řeší menší senát složených ze 3 či 5 soudců, ale náš případ patří mezi velmi složité případy, takže ho řešil tzv. velký senát o 15 soudcích z celkových 28, přičemž celý soud má jednoho soudce z každého členského státu EU.
Soudní slyšení se konalo v největším jednacím sále v sídle Evropského soudního dvora v Lucemburku.
Dalším zajímavostí je, že se v podstatě nejedná o obyčejný obvyklý dvojstranný spor, ale vedlejšími účastníky jsou na naší straně Polsko a Maďarsko, a proti nám intervenovala Francie na straně EU.
„Czechs have the best expert on firearms“
I když místa pro hosty ve velkém sále byla plná studentů práv a médií, kteří se přišli podívat na tuto velkou kauzu, byl jsem tam včas, posadil se hned v první řadě. A tak jsem tuto větu nechtěně zblízka zaslechnul v hloučku právníků a právniček Evropské komise, tedy v překladu, že „Češi mají toho nejlepšího experta na zbraně“. No to si pište, že ano! Českou republiku na ústním jednání totiž zastupoval zkušený právník - náměstek ministra zahraničí JUDr. Martin Smolek, přičemž mu sekundoval zkušený zbraňový expert z
Ministerstva vnitra Mgr. Ing. Jan Bartošek, spoluautor našeho skvělého zákona o zbraních. I když soud byl veřejný a v češtině, v soudní síni návštěvníci podle pravidel nesměli pořizovat záznam.
Češky proti Čechům: soud sice tlumočili do 20 jazyků, ale největší právní bitva probíhala v češtině
Na začátku soudního jednání krátce pod 9 hodině za ČR přednesl výbornou žalobní řeč náměstek ministra zahraničí ČR. Následně vystoupili vládní zmocněnci Maďarska a Polska, ti také naši žalobu podpořili svojí řečí.
Za žalovanou stranu promluvily české právničky najaté Evropskou komisí, Europarlamentem, Radou EU, a podpořil je i zástupce Francie.
Poté předsedající, soudci, a generální advokátka začali klást otázky oběma stranám a rozhořela se ostrá právnická bitva, která s krátkou poradní přestávkou trvala více než čtyři hodiny až do odpoledne.
Česko u soudu předneslo čtyři silné žalobní důvody a argumenty
Ad 1)
porušení zásady svěření pravomocí.
Napadená směrnice byla přijata na základě článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, přestože nesleduje cíl odstranění překážek vnitřního trhu, nýbrž výhradně cíl předcházení trestné činnosti a terorismu. Unijní zákonodárce však nemá pravomoc přijímat harmonizační opatření v této oblasti.
Ad 2)
porušení zásady přiměřenosti.
Unijní zákonodárce se vůbec nezabýval otázkou proporcionality přijímaných opatření a vědomě si nezajistil provedení tzv. studie posouzení dopadů směrnice. Unijní zákonodárce v důsledku absence tohoto posouzení přijal zjevně nepřiměřená opatření spočívající v zákazu některých druhů poloautomatických zbraní, které přitom nejsou v Evropské unii užívány k páchání teroristických činů, ve zpřísnění regulace některých historických reprodukcí či prokazatelně trvale znehodnocených zbraní, a v neposlední řadě i v postihování držení určitých zásobníků.
Ad 3)
porušení zásady právní jistoty.
Nově vymezené kategorie zakázaných zbraní (A7 a A8), stejně jako ustanovení předpokládající postihování držení nadlimitních zásobníků jsou z hlediska právní jistoty zcela nejasné. Článek 7 odst. 4a směrnice 91/477/EHS ve znění napadené směrnice (tzv. „grandfathering clause“) navíc fakticky nutí členské státy přijmout vnitrostátní právní úpravu, která bude mít zpětné tzv. retroaktivní účinky.
Ad 4)
porušení zásady zákazu diskriminace.
Výjimka obsažená v čl. 6 odst. 6 druhém pododstavci směrnice 91/477/EHS ve znění napadené směrnice sice vyvolává dojem zdánlivě neutrálního opatření, ale ve skutečnosti jsou podmínky výjimky „ušité na míru“, aby jim vyhověl jen švýcarský systém ponechávání zbraní při ukončení vojenské služby.
České právničky najaté Evropskou komisí chrlily v soudní síni jednu perlu za druhou
„Přeřazení nějaké zbraně do zakázané kategorie A neznamená ztrátu vlastnického práva, protože si vlastník může zbraň ponechat, když ji nechá znehodnotit“, perlila „moudrá“ česká právnička najatá Evropskou komisí. A k tomu dodala, že zbraně jsou kontroverzní, a že Evropská komise považuje za nutné hájit bezpečnost.
Dále vystoupila právnička najatá Evropským parlamentem a žádala, aby soud žalobu zamítnul pro nedůvodnost. Ve svém hysterickém projevu mluvila tak rychle, že ji soud musel opakovaně napomínat, aby mluvila pomaleji, protože tlumočníci nestíhali. Nejemotivnější projev ale na sebe teprve nechal čekat...
„Česká republika chce, aby občané mohli nosit samopal“, ječela lživě česká právnička najatá Radou EU
Tak k tomuto výroku ze soudní síně asi netřeba nic dodávat. My znalí víme, že plně automatické zbraně typu „samopal“ jsou ve skutečnosti v ČR zakázané, a nikdo, ani vláda, ani držitelé zbraní, nechtějí nic měnit na tomto zákazu plně automatických zbraní. A faktem je, že počet výjimek, tedy sběratelů, kteří mají povolení na zakázané zbraně kategorie A, spočítáme u nás na prstech rukou.
„Zbraň tohoto typu vypadá jako nebezpečná, tak je nebezpečná“, zajíkala se málem se slzami v očích
Paní právnička přitom zvedala rukou nad hlavu papír s nějakou vytištěnou zbraní. Svůj výkon tria českých právniček najatých zákonodárnými orgány EU pak završila tím, že soud zahrnula citacemi titulků českých novin, včetně bulváru, například: „Češi milují poloautomatické zbraně“. Narážela tím na titulky s výrokem tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance. Pokračovala citacemi dalších titulků ze skutečných i neskutečných výroků poslanců, členů vlády a ukončila titulkem z Blesku: „Ivana Zemanová už má revolver. Prezident vyzval Čechy ke zbrojení proti teroru“.
No jako právník jsem tady čekal na tomto nejvyšším Evropském soudu faktické argumenty a citace právních norem, nikoliv úroveň jízlivé hysterické hospodské debaty opírající se o bulvární titulky, kterou tady předvedly dámy najaté za mrzký peníz, aby bojovali proti své zemi.
Směrnice je úřednický paskvil spíchnutý horkou jehlou během pouhých pěti dnů po útocích v Paříži
Není divu, že Francie přispěchala k EU soudu k obhajobě směrnice na pomoc. Není od věci připomenout, že právě na nátlak Francie Evropská komise spíchnula horkou jehlou a předložila tento úřednický paskvil jen 5 dnů po útoku v Paříži v listopadu 2015, přestože se jedná o technicky a právně velmi složitou právní normu. Indikátorem ukazujícím mimořádně nekvalitní práci úředníků Evropské komise byl kromě jiného nevídaně vysoký počet více než 1000 pozměňovacích návrhů, které tato směrnice vygenerovala během následného projednávání v Europarlamentu.
Údajná „směrnice proti terorismu“ ve skutečnosti teroristům nahrává k jejich útokům
Směrnice se licoměrně tváři, jako že je směrnicí proti terorismu, Evropská komise si „odškrtnula vyřešení problému“, ale ve skutečnosti se směrnici teroristé mohou jen smát, protože omezuje a odzbrojuje potenciální oběti terorismu, a teroristům naopak usnadní jejich útoky, protože si mohou býti jistí, že proti nim nikdo legálně ozbrojený na místě nezasáhne.
Důvěryhodnosti této údajně protiteroristické směrnice nepřispívá ani to, že byla „naroubována“ nesystémově do kategorie směrnic k „odstranění překážek vnitřního trhu“. V soudním spisu je tato kauza dokonce zařazena pod oblast „průmyslová politika“. Nesoulad a účelovost směrnice je tedy zjevná.
Jak může směrnice být zároveň deklarována Evropskou komisí jako účinné „opatření proti terorismu“, když se jedná o průmyslovou politiku k odstranění překážek vnitřního trhu? Ostatně, toto je i jedním ze žalobních důvodů, že obsah směrnice směřuje k jinému cíli.
Francie: když nám chcípla koza, tak sousedovi ať chcípne taky...
Je absurdní, když Francie, která proslula množstvím teroristických útoků a „no go zón“, která prakticky uzákonila permanentní výjimečný stav s výjimečnými pravomocemi státu vůči občanům, která se přes veškeré zákazy legálních zbraní potácí až páté desítce zemí v bezpečnosti za Sierrou Leone a Ghanou, chce na sílu vnucovat legislativu nám v České republice, kde jsme dlouhodobě na špici žebříčku sedmi nejbezpečnějších a nejmírumilovnějších zemí na světě, a kde máme zbrojní zákon kvalitní a vyvážený. Zřejmě podle hesla: „když mně chcípla koza, tak sousedovi ať chcípne taky“.
A co český Parlament? Čeká na rozhodnutí soudu
Náš Parlament zcela správně směrnici o zbraních zatím neimplementoval (ostatně spousta států EU také ještě „nemá implementováno“), protože poslanci usoudili, že by to v našem vyladěném zbrojním zákoně působilo jako „destabilizující provizorium“. Navíc, těch pár skutečně užitečných věci, které směrnice zavádí (jako je například centrální registr zbraní), my už dávno léta v našem zákoně o zbraních máme „implementováno“. Prostě lépe je půl roku počkat, než bude ve věci žaloby rozhodnuto, nebo než budou připraveny kvalitně propracované nové zbraňové zákony.
Pokud by Soudní dvůr EU potvrdil technicky i právně paskvilní „odzbrojovací směrnici“, která vůbec neřeší terorismus, naším „vzorem“ se tak stane Francie/Paříž a Velká Británie/Londýn, kde už sice obyčejný člověk dávno nesmí mít legální obrannou zbraň, ale zločinci nelegální zbraně stejně mají, a v žebříčku bezpečnosti se tyto země potácejí v až páté desítce zemí za Sierrou Leone a Ghanou.
Pro tento případ potvrzení směrnice Ministerstvo vnitra už chystá nové čtyři zbrojní zákony, které by „vyhověly“ směrnici, a zároveň co nejvíce šetřily práva legálních držitelů zbraní. K tomuto účelu MV ustavilo legislativní pracovní skupinu, které jsme aktivním členem.
LIGA LIBA paralelně směrnici „občansky žaluje“ u evropského ombudsmana
Paralelně k EU soudu jsme pod hlavičkou
LIGA LIBE po občanské linii rozjeli už minulý rok stížnost k
Evropské ombudsmance, přičemž Evropská komise (nikoliv překvapivě) neodpověděla, takže nyní se i toto občanské řízení posunuje do další fáze. Zjistili jsme, že takových stížností na činnost Evropské komise a na různé směrnice je plno. LIGA LIBE dnes reprezentuje prostřednictví dvou
Petic proti odzbrojení přes 200 000 fyzických podpisů od českých držitelů zbraní i běžných občanů.
A jakou máme šanci uspět u soudu? 50:50
Osobně jsem mírný optimista a shoduji se s našimi právními zástupci, že naše šance na úspěch žaloby jsou asi 50 %. Když jsem se seznámil s argumenty naší žaloby, tak musím uznat, že je technicky i právně velmi kvalitně napsaná a podpořená kromě jiného 150stránkovým rozborem.
Pro nás by bylo zrušení směrnice nejlepší šanci, jak zabránit implementaci nejrůznějších zákazů a omezení. Navíc to není jen naše věc, neboť počínání naší malé středoevropské země dnes bez nadsázky sleduje (a fandí nám!) celý lovecký a střelecký svět díky celosvětovému mediálnímu rozruchu, který jsme tím způsobili. Pokud by soud zrušil směrnici, tak nás ostatní kolegové myslivci v celé EU „budou nosit na rukou“.
Ale i kdybychom nakonec prohráli, tak je dobře, že konečně má nějaká země odvahu říci, že císař je nahý - že směrnice je diskriminační úřednický paskvil, který neomezí žádný terorismus, ale jen slušné občany plnící si svoje povinnosti. Navíc, soud bude muset svoje rozhodnutí podrobně odůvodnit, což může ČR argumentačně posloužit i v buducnosti.
A jak to všechno dopadne?
Předpokládáme, že soud definitivně rozhodne asi na podzim tohoto roku. Dne 28. března 2019 vynese generální advokátka stanovisko, které bude sice indikovat soudu vodítko a směr, jakým se kauza vyvíjí, ale soud se tímto stanoviskem nakonec nemusí řídit.
V zásadě má soud ale tři možnosti:
- zruší celou zbraňovou směrnici,
- zruší nejpaskvilnější části směrnice, které odporují právu EU,
- potvrdí směrnici tak, jak ji upekla Evropská komise s Europarlamentem a Radou EU.
Chcete víc? Přijďte na zbraňovou besedu do Lysé 22. května od 14 hod
Pokud se chcete dozvědět o vývoji zbraňové legislativy více, pokud chcete slyšet novinky o nových zbraňových zákonech, které připravuje Ministerstvo vnitra, pokud chcete diskutovat o hrozícím zákazu veškerého olověného střeliva a o návrhu EU na zákaz nošení nožů, tak přijďte na již tradiční zbraňovou pódiovou besedu organizovanou redakcí časopisu Myslivost s (euro)poslanci a experty Ministerstva vnitra na výstavu Natura Viva v Lysé nad Labem 22. května ve 14 hod.
Více informací o vývoji zbraňové legislativy na
www.ligalibe.cz/o-nas/mame-za-sebou
A pokud vás unavuje čtení, tak vše podstatné od soudu si můžete přehrát také ve videu, které jsem natočil přímo v Lucemburku, a které zhlédnulo již 40 tisíc diváků:
www.facebook.com/straka.bohous/videos/2292027314408789
Myslivosti zdar!
Dr. Ing. Bohumil STRAKA
člen zahraniční komise ČMMJ
viceprezident LIGA LIBE