V noci z osmého na devátého dubna zemřel po dlouhé a těžké nemoci dlouholetý kamarád, správný chlap, umělec, věhlasný rytec, aktivní myslivec, chovatel hrubosrstých jezevčíků a člen Klubu autorů při Českomoravské myslivecké jednotě Miroslav TŘMÍNEK.
Nikdy se nechlubil počtem a bodovými hodnotami svých trofejí, ani exotickými destinacemi svých loveckých putování. Hodnoty myslivosti spatřoval úplně jinde, ve vysoké osobní morálce, kultuře, udržování mysliveckých tradic, v bytostném vztahu sebe samotného k přírodě, lesu, zvěři, umění a rovněž několikáté generaci milovaných čtyřnohých jezevčích kamarádů.
Již od mládí pošilhával kromě své lásky k přírodě a myslivosti také k jejímu uměleckému zpodobnění, zejména pak v oblasti práce se dřevem a později pak rytinách do paroží a kostí. Časem se propracovával ke stále složitějším a detailnějším motivům. Tak postupně vzniklo mnoho set výrobků, mezi něž patří například reliéfy v daňčích a losích lopatách, bola, těžítka, brože, závěsné šperky, prsteny, náušnice, spony do vlasů, nože na dopisy, řezbované střenky a rukojeti nožů, svícny, stojánky na tužky a pera, náramky, hodiny, repliky parohových prachovnic, knoflíky, odznaky a šperky na klobouky, kravatové spony, stylizované poháry pro vítěze kynologických, střeleckých či trubačských soutěží, přívěsky na klíče a podobně. Jeho mistrovské práce zdobí klobouky, hrudě myslivců a jejich lovecké pokoje nejen doma, ale i v zahraničí. Navždy budou připomínat nejen Mírovu mimořádnou zručnost a umělecké mistrovství, ale také jeho úsměv, humor a notnou dávku pravé myslivecké latiny.
Kolekce jeho mistrovských prací jej dovedla až k zápisu jeho jména do Databáze rekordů České republiky pelhřimovské Agentury Dobrý den v expozici Zlaté české ručičky. V rámci slavnostního aktu získal certifikát o vytvoření českého rekordu ve vlastnoručním řezbářském ztvárnění unikátní kolekce devadesáti sedmi druhů zvěře a živočichů evropské i světové fauny vyřezávaných z parohu a zvířecích kostí. Kolekce čítá více než třináct set uměleckých artefaktů různé velikosti a zacílení a Míra na ní pracoval nepřetržitě od roku 2003. Za ten čas se přeměnil z ryzího amatéra ve volného umělce, mistra tohoto netradičního uměleckého oboru. Dokonale tak navázal na umělecké a řemeslné tradice renesančních a barokních mistrů. V široké paletě námětů a detailním uměleckém zpracování dokázal využít teoretickou i praktickou znalost zvěře a lovu pro kontinuální propojení tradičního i současného rukodělného umění.
Naši myslivost dneškem opouští vynikající umělec, myslivec a člověk pevných zásad. Miro, je nám za tebou smutno. Už teď nám chybíš…