Aktuality

VI. díl – Hnízdní bionomie, vývoj mláďat na hnízdech, hnízdní úspěšnost. Existuje jen velice málo informací o hnízdním vývoji a chováni mláďat pro řadu ptačích druhů. U výra velkého (Bubo bubo) i přes velké množství vědecké literatury o tomto druhu, tyto základní informace chybí. V zahraniční dostupné literatuře byla zaznamenaná jediná studie Penteriani et al. (2005), kde jsou uvedené morfometrické i morfologické hodnoty mláďat na hnízdech výra velkého, ale bez určení pohlaví mláďat. Více >

V nedávné době se mi dostala do ruky Zpráva auditorského týmu EU o biodiverzitě zemědělské půdy, z níž vyplývá, že ani dosavadní změna společné zemědělské politiky nezastavila pokles biodiverzity v podmínkách evropského zemědělství. Je to docela alarmující zpráva a měli by se zamyslet všichni ti, kteří vyvíjejí své aktivity v přírodě, nejen v zemědělské výrobě. Určitě proto stojí za stručný výtah několik základních faktů, protože nepřiměřenost mechanizace a chemizace na našich polích, změna tradiční agrotechniky i osevních postupů včetně omezení spektra pěstovaných plodin i velikosti honů naší rostlinné výroby je smutným a nepatřičným vzorem příčin nikoliv poklesu, ale ničení života našich polí, luk a lesů. Více >

Českomoravská myslivecká jednota oceňuje ty, kteří vzorově zlepšují a chrání životní prostředí zvěře – soutěž Honitba roku v roce 2020 Více >

Orel královský (Aquila heliaca) je spolu s orlem skalním jedním ze dvou nejvzácněj-ších orlů hnízdících v ČR. Pro svou majestátnost si vysloužil přídomek „královský“, ve většině cizích jazyků dokonce povýšený na „císařský“ (anglicky Imperial Eagle; německy Kaiseradler atd.). Více >

Kam se podíváš, všude kukuřice, kukuřice a ještě kukuřice – se všemi negativními dopady na prostředí a rozmanitost živočišných druhů. Přesto existuje alternativa, která může pomoci prostředí, hmyzu, ptákům i drobné zvěři. Více >

Hnízdní ekologie, vliv hnízdního prostředí na úspěšnost hnízdění Výr velký (Bubo bubo) je široce rozšířen téměř po celé Evropě, Asii a severní Africe, od boreálních lesů do křovin Středomoří a stepí, včetně skalnaté a písečné pouště (Mikkola 1994, Penteriani 1996). V České republice hnízdí výr velký přednostně v lesnatých oblastech ve středních nadmořských výškách sousedících s otevřenými plochami, kam vylétá na lov. Hnízdí také v nížinách a vystupuje vysoko do hor. Více >

Část druhá aneb Jak mohou myslivci přispět k ochraně vody Konečně nám více zapršelo. Našinec má v dnešní době z déletrvajícího deště sice uspokojivé pocity, avšak ani zdaleka tím není vše vyřešeno. Naopak jsou podobné nadílky od přírody příležitostí, na kterou musíme být připraveni a co nejvíce vody zachytit a uchovat na horší časy. Více >

Čekají drobnou zvěř konečně lepší časy? Tak jako se rozvolňují hygienická opatření v souvislosti s problematickou pandemií, přední politikové u nás i v zahraničí velmi razantně oživují témata, která se pojí se suchem, adaptací na klimatickou změnu, a celkově témata zaměřená na ochranu přírody a krajiny. Stále více se hovoří o významu biodiverzity a zastavení jejího poklesu. Více >

Potravní ekologie, spektrum potravy Potravní ekologii se v Evropě v minulosti zabývala řada autorů, například Uttendőrfer (1939), Förstel (1978) v Německu, ve Švédsku Olsson (1979) a ve Finsku Mikkola (1983). V současnosti publikovali potravní studie Penteriani et al. (2005) a Demay et al. (2015) z jižní Francie, Dalbeck (2005) v Německu, Leditzing (2005) a Plass (2010) v Rakousku, Milčev & Spassov (2017), Milčev & Guryšev (2015) v Bulharsku. U nás potravu výra studovali Honců et al. (1974), Vondráček (1977, 1978, 1979, 1983), Vondráček a Obuch (1980), Suchý (1980, 1988), Z. Bárta (1982), Sladkovský (1984), Kunstmüller (2000), Červený a Obuch (1998) a Havelková (2007). Více >

Část první – jak jsme se vody v krajině zbavili Extrémy počasí jsou dnes tématem nejen pro média, ale rovněž každodenních rozhovorů napříč společností. Podstatná většina z nás už si s přáteli nebo sousedy povídala o tom hrozném suchu, dost možná budete znát i někoho ve vašem okolí, komu voda z polí s každým přívalovým deštěm naopak pravidelně vyplavuje sklep. Něco se děje. Něco, co neovlivňuje pouze lidské životy, ale také návyky a životní projevy zvěře. Kdo z nás, myslivců, ještě nepomyslel na to, jak v těch dlouhotrvajících vedrech ve vyschlé krajině bez rosy asi prospívají zajíci, koroptve nebo srnčí? Více >