ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:03 a zapadá v 17:25
vychází v 0:09 a zapadá v 9:05
 
Právní poradna

Jak se bránit proti zvůli LČR při vyčíslování škod způsobených zvěří na lesních porostech.

Dotaz č.: 2020004

Otázka:

Jak se bránit, jsme uživatelem honitby proti zvůli LČR (držitel honitby) při vyčíslování škod způsobených zvěří na lesních porostech. Už v loňském roce došlo z jejich strany k velkému nárůstu ve výši požadovaných škod, ale letos už jejich požadavky přesahují všechny meze. Proti loňsku chtějí troj. až čtyřnásobek toho co vloni. Přitom podle našeho názoru a zkušeností z honitby nedošlo k nárůstu počtu kusů spárkaté zvěře (u nás jen sika a srnčí) a tudíž ani nemohlo dojít k takovému zvýšení škod okusem, loupáním a vytloukáním. Velmi těžko se jimi vykázané škody dají zkontrolovat a oni příliš vstřícnou součinnost neposkytují. Starší porosty jsou jednodušší, ale nově vysazené sazenice po intenzívní těžbě, které navíc nejsou ani oplocené se zkontrolovat fyzicky nedají. Tvrdí, že např. vysadili na ploše cca 200mx80m celkem 4500 sazenic a zvěří jich bylo zničeno 600 ks. To se skutečně zkontrolovat nedá. Celá léta pravidelně plníme schválené plány chovu a lovu spárkaté zvěře, bezezbytku dodržujeme všechna ustanovení nájemní smlouvy, zatímco LČR nové sazenice nezaplotí, protože je to pro ně ekonomicky nevýhodné, jak nám bylo sděleno, nejvýše je namažou proti okusu a tím to pro ně končí. Máme, prosím, nějaké zákonné nebo jiné legální možnosti, jak se bránit, když jsme v podstatě vždy postaveni před hotovou věc a nikdo z nich není ochoten o tom s námi vést věcnou debatu, aniž by nám nebylo naznačeno, že může být pro nás i hůř.

Tazatel:

Odpověď:

 

Dobrý den,

z vašeho dotazu jednoznačně vyplývá, že rozporujete výši způsobených škod. Postup uplatnění nároku na náhradu škody přitom upravuje především § 55 zákona o myslivosti.

 

V první fázi jde o tzv. notifikační charakter uplatnění škody. V této fázi poškozený oznamuje uživateli honitby způsobenou škodu a její výši. Předně je třeba upozornit, že poškozený je povinen škodu oznámit ve lhůtě 20 dnů od jejího vzniku. Pokud ze strany poškozeného tato lhůta nebude dodržena, jeho nárok na náhradu škody zaniká. Nutno dodat, že poškozený bude v případném sporu před soudem povinen doložit (příp. prokázat) dodržení této lhůty. Pokud o splnění lhůty není sporu, přichází na řadu samotná výše škod.

 

Povinnost notifikace škod tkví v ověření mechanismu vzniku škod a k závěru, zda je zde vůbec dán základ odpovědnosti, a pokud ano, do v jaké výši.

 

Poškozený v notifikačním úkonu je povinen doložit vyčíslení náhrady, a to v podobě sdělení charakteru újmy a její výši. Domnívám se rovněž, že ve smyslu § 55 odst. 3 ZoM by v tomto ohledu měl být poškozený zároveň schopen doložit (alespoň v obecné rovině) jím vypočtenou výši škod – jinými slovy: předložit uživateli honitby, na základě jakých skutečností se zakládá jím vyčíslená škoda.

 

V případě, že mezi uživatelem a poškozeným nedojde k dohodě podle § 55 odst. 3 ZoM, má následně poškozený možnost se obrátit se svým nárokem k soudu. V soudním řízení již bude poškozený muset výši jím tvrzených škod plně prokázat.

 

Domnívám se proto, že je-li ze strany uživatele a poškozeného spor o výši škod, pak ze strany uživatele honitby je namístě informovat poškozeného, že je připraven škody uhradit, a to ve výši, kterou poškozený hodnověrným způsobem doloží podle § 55 ZoM.

Zpracování dat...