ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 5:45 a zapadá v 20:24
vychází v 21:12 a zapadá v 5:36
 

Omezení lovu kolem vnadiště jen na majitele vnadiště?

Dotaz č.: 2018015

Otázka:

Na schůzi jsme odhlasovali zakreslení vnadišť na černou zvěř do mapy s tím že v okruhu 200 metrů od vnadiště může lovit černou pouze zřizovatel vnadiště. Jedná se tedy o rozdělení honitby do úseky sloužícím k lovu?

Tazatel:

Odpověď:

 
Z vámi poskytnutých informací, lze usuzovat na jisté rozdělení honitby a omezení práv lovu jiných členů sdružení honitby.
Obecně rozdělení honitby na úseky v současné době není možné. Dané problematice jsem se obsáhleji věnoval ve svém příspěvku „Výkon práva myslivosti v honitbách. Myslivost, Praha: Praha: Českomoravská myslivecká jednota, 2018, roč. 2018, 4/2018, s. 38-39“. Právní úprava ZoM nikde výslovně nehovoří o rozdělení honitby do úseků. Jisté pojítko lze ovšem nalézt v ust. § 32 odst. 5 ZoM. Zde právní úprava hovoří, že „honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivosti..“ Zákonná úprava sice přímo nemíří na nemožnost rozdělení honitby do tzv. úseků, ale smyslem a účelem zákonné úpravy bylo zamezit nabourání koncepce společného provádění výkonu práva myslivosti členy spolku či honebního společenstva v honitbě. Porušení tohoto ustanovení je správním deliktem, jehož se může dopustit dle ust. § 64 odst. 1 ZoM jen držitel honitby, který je právnickou osobou. Výše sankce je stanovena peněžitou pokutou až do výše 40.000,-Kč. Pro držitele, který je fyzickou osobou, sankce není stanovena. Do jisté míry duplicitní právní úpravu nalezneme v druhé větě ust. § 33 odst. 9 ZoM, v němž je uvedeno, že „Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.“ Účelem této právní úpravy bylo zamezení nekalých praktik či obcházení zákona při využívání honiteb, tj. při vykonávání práva myslivosti. Tyto praktiky se dějí zejména prostřednictvím smluv typu „o prodeji lovů“, „postoupení práva myslivosti“ či „obstarání“ apod.
Oporu v této argumentaci lze nalézt i v ust. § 52 odst. 2 ZoM. Právní úprava zde hovoří o odpovědnosti uživatele honitby, a to „vykonává-li právo myslivosti sdružení, ručí jeho členové za závazek k náhradě škody společně a nerozdílně“. Z uvedeného tedy plyne, že každý člen ručí solidárně, tj. společně a nerozdílně, v případě vzniku škody na celém území honitby. Bylo by tedy nelogické, aby každý člen odpovídal za škodu solidárně, která vznikne na celém území honitby, přičemž by nemohl dle stanov vykonávat právo myslivosti na celém území honitby.
Stanovy podle vzoru zveřejněného na webových stránkách ČMMJ, zakotvují ve svém článku 5 odst. 1 základní práva a povinnosti člena sdružení. Je zde tedy stanoveno že:
„1. Člen má tato základní práva:
a) účastnit se jednání a rozhodování na členských schůzích,
b) volit a být volen do výboru sdružení (dále jen "výbor") nebo revizní komise sdružení (dále jen revizní komise") sdružení,
c) účastnit se provádění myslivosti v honitbě, jejímž je sdružení uživatelem,
d) podávat návrhy a stížnosti,
e) využívat výsledky z mysliveckého hospodaření dle provozního řádu sdružení.“
V písmenu c) výše uvedených stanov, které jsou obecně doporučovány ČMMJ a také přijímány širokou mysliveckou veřejností je stanoveno právo člena sdružení účastnit se provádění myslivosti v honitbě. Bez další specifikace je tedy míněno provádění myslivosti v celé honitbě. Nelze omezit právo člena sdružení jen na vymezené části či úseky a krátit tedy jeho práva pokud by s tím nebyl obeznámen a sám s tímto postupem nesouhlasil. Čímž se tedy dostáváme také k právu uvedeným pod písmenem a) právo člena sdružení účastnit se jednání a rozhodování na členských schůzích. Pokud tedy všichni členové sdružení, jichž se omezení lovu v okruhu 200m od vnadišť týká, s tímto bez dalšího souhlasili - bylo tak odhlasováno, a je toto jednání v souladu se stanovami daného sdružení, je toto jednání v pořádku. Ze zákona nevyplívá žádná dikce přímo zakazující omezení okruhu lovu okolo vnadišť pouze na zřizovatele daného vnadiště. Mluvíme zde spíše o ustálené praxi, která je v zájmu všech členů sdružení. Pokud jsou tedy stanovy sdružení v souladu se zákonem a nekrátí práva a povinnosti jejich členů, je vše v pořádku. Problém může vyvstat ve chvíli, kdy člen družstva bude namítat krácení jeho práv ve vztahu k omezení lovu v některých částech honitby v souvislosti s vámi zmíněnými vnadištěmi.
 
Zpracování dat...