Problematiku spolků upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 214 a následující (dále jen "ObčZ").
Podle § 251 ObčZ je každý člen oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze. Požaduje-li člen na zasedání sdělení o skutečnostech, které zákon uveřejnit zakazuje nebo jejichž prozrazení by spolku způsobilo vážnou újmu, nelze mu je poskytnout. Člen má tedy právo na informace přímo na zasedání, týkají-li se jeho dotazy předmětu zasedání ČS. Účelem tohoto práva je zejména poskytnutí informací, které člen potřebuje, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, jak bude na členské schůzi hlasovat.
Dále § 254 odst. 3 ObčZ stanovuje pravidlo, že každý člen spolku může nahlížet do zápisů ze zasedání za podmínek určených stanovami. Neurčí-li stanovy jinak, lze toto právo vykonat v sídle spolku. V tomto případě (není-li stanovami určeno jinak) lze doporučit podat písemnou žádost o nahlédnutí do zápisu ČS ze dne XY. Každý člen má právo požadovat nahlédnutí do kteréhokoli zápisu z jednání ČS.
Kontrola tzv. uvnitř spolku probíhá buď prostřednictvím kontrolního orgánu, je-li zřízen, nebo samotnými členy. Řadu věcí tak může člen spolku „zkontrolovat“ sám nebo iniciovat kontrolu uvnitř spolku. Má-li spolek dle stanov zřízen kontrolní orgán, může podnět ke kontrole směřovat také na členy tohoto orgánu.
Kontrolní komise podle § 263 a 264 ObčZ dohlíží, jsou-li záležitosti spolku řádně vedeny a vykonává-li spolek činnost v souladu se stanovami a právními předpisy, nesvěří-li jí stanovy další působnost. V rozsahu působnosti kontrolní komise může její pověřený člen nahlížet do dokladů spolku a požadovat od členů dalších orgánů spolku nebo od jeho zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem.
Důležitým dokumentem jsou stanovy spolku, které mohou detailně upravit (a často také upravují) kontrolní mechanismy, a to do jisté míry i odlišně od zákona.