Sídlo spolku a uvedení soukromé adresy jako sídla

Jaké povinnosti vyplývají z toho, že sídlo spolku je uvedeno na mou adresu? Jak postupovat v případě, že chci ukončit svojí činnost ve spolku a nechci mít nadále sídlo spolku uváděno na mé adrese bydliště?

V případě umístění sídla do nemovité věci člena spolku je nutné, aby tento člen dal písemný souhlas s umístěním sídla spolku. Je-li dotčená nemovitá věc ve společném jmění manželů (příp. ve spoluvlastnictví) je nutný také souhlas dalšího spoluvlastníka / manžela. Podle ust. § 14 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, nesmí být prohlášení starší než 3 měsíce a podpis(y) musí být úředně ověřeny.
 
V souvislosti s místěním sídla spolku je častý dotaz ohledně exekucí. V případě, že spolek bude mít dluhy a věřitel dosáhne vykonatelného exekučního titulu, je majitel nemovité věci povinen umožnit exekutorovi vstup do sídla spolku, a to za účelem provedení soupisu movitých věcí zákonem předepsaným způsobem. Exekutor však nemůže zabavit věci vlastníka nemovité věci, ale pouze věci, které jsou ve vlastnictví povinného z exekuce, tj. spolku. Stává se však, že exekutor sepíše do soupisu i věci ve vlastnictví jiné osoby, než povinného, nejčastěji vlastníka nemovité věci. V takovém případě je nutné okamžitě při sepisování majetku exekutora na tuto skutečnost upozornit a prokázat mu, kdo je vlastníkem věci (resp. že jím je osoba odlišná od povinného) nebo tuto skutečnost alespoň osvědčit (např. kupní smlouva, faktura, čestné prohlášení, svědectví jiné osoby). V případě, že exekutor nerozhodne o vyškrtnutí věci ze soupisu na místě, je třeba vznést námitku a požádat o její zapsání do protokolu, který exekutor při sepisování majetku pořizuje. Pokud tedy exekutor neoprávněně uvede do soupisu movitých věcí i jiné věci, než které jsou ve vlastnictví povinného (spolku), lze se domáhat jejich navrácení vylučovací žalobou, a to podle ust. § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, nebo žádostí o vyškrtnutí věci ze soupisu podle § 68 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád.
 
Sídlo právnické osoby může být podle § 136 odst. 1 občanského zákoníku i v bytě, a to za podmínky nenaruší-li to klid a pořádek v domě. Jako vlastník nemovité věci tedy odpovídáte za to, že v domě nedojde k narušení klidu a pořádku nad míru obvyklou v dané nemovité věci. Jedná se o odpovědnost čistě soukromoprávní. Pokud by tedy docházelo k častému rušení pořádku, mohou se ostatní obyvatelé domu domáhat nápravy např. tzv. negatorní žalobou.
 
Co se týká otázky zrušení sídla spolku na adrese bydliště, pak důvodem jeho zapsání je souhlas vlastníka nemovité věci. V prvé řadě je proto třeba tento souhlas odvolat. Odvolání souhlasu není nikde upraveno. Je tak nezbytné vycházet z obecných pravidel pro právní jednání. Domnívám se proto, že z procesní opatrnosti je vhodné aplikovat ust. § 564 občanského zákoníku, které říká, že „Vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě.”. To v konkrétním případě znamená, že byl-li souhlas s umístěním sídla spolku učiněn písemně s úředně ověřeným odpisem, je nezbytné i odvolání souhlasu učinit ve stejné formě, tj. opět písemně s úředně ověřeným odpisem. Další postup záleží na vztazích ve spolku. Pokud víte, že statutární orgán plní své povinnosti řádně a s vaším odchodem jsou seznámeni, pak je vhodné odvolání souhlasu jen doručit (je vhodné doporučeně) na sídlo spolku (ano, zde to zní zvláštně, neboť je to vaše bydliště) a zároveň doporučeně toto odvolání doručit členům statutárního orgánu na jejich soukromou adresu. To pro případ, že by bylo nutné v budoucnu prokazovat skutečnost, že spolek byl seznámen se skutečností, že byl souhlas s umístěním sídla odvolán. Zároveň vyhotovte jeden originál odvolání souhlasu navíc, opět v písemné formě s úředně ověřeným odpisem (jeho použití záleží na okolnostech, zda bude spolek nečinný či nikoli viz níže). S doručením odvolání souhlasu je vhodné vyzvat spolek (resp. statutární orgán), aby v přiměřené lhůtě provedl změnu zápisu ve spolkovém rejstříku, a to změnu adresy sídla.
 
V případě, že spolek bude nečinný a v přiměřené době neprovede změnu zápisu adresy sídla, pak je vhodné postupovat následovně: na příslušný rejstříkový soud zaslat podnět na zahájení řízení z moci úřední, a to podle § 78 odst. 1 (věta 2. ) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících (dále jen „ZVŘ“). Věta druhá cit. ustanovení totiž umožňuje, aby kdokoli podal podnět soudu, k tomu, aby sám soud zahájil řízení, a to v případě, kdy má být dosažena shoda mezi zapsanou skutečností (tj. tím, co je v rejstříku zapsáno) a skutečným stavem. Pokud totiž je v rejstříku zapsáno sídlo spolku, ačkoliv souhlas s jeho umístěním byl již odvolán, pak zde nejsou předpoklady pro zápis této skutečnosti, sídlo spolku zde nemůže být a nastává rozpor mezi tím, co je v rejstříku zapsáno a tím, co je ve skutečnosti. V návrhu uveďte skutečnost, že došlo k odvolání souhlasu s umístěním sídla, kdy se tak stalo, že spolek byl o tomto informován i statutární orgán, jakým způsobem, jakož i skutečnost, že spolek je v této záležitosti nečinný. K návrhu samozřejmě připojte důkazy, tj. originál odvolání souhlasu nebo jeho kopii (zde se právě uplatní ono vyhotovení originálu navíc, jak jsem radil výše) a kopii podacího lístku, jako důkaz o tom, že spolek i statutární orgán byl s touto skutečností seznámen. Podání není nikterak zpoplatněno, neboť se jedná o podnět k zahájení řízení z moci úřední.
 
Soud by měl v návaznosti na vaše podání zahájit se spolkem řízení o změně zápisu. V něm vyzve spolek, aby s ohledem na vaše odvolání souhlasu, uvedl novou adresu sídla a doložil k němu opět souhlas vlastníka nemovité věci.