ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator
vychází v 7:07 a zapadá v 17:22
vychází v 22:58 a zapadá v 8:36
 
Právní poradna

Ustanovení a fungování mysliveckého hospodáře

Dotaz č.: 2019008

Otázka:

Statutární orgán spolku, zapsaný v Obchodním rejstříku, je volen dle zákona č. 89/2012 Sb. Myslivecký hospodář je ustanoven do funkce příslušným orgánem státní správy podle zákona 449/2001 Sb. Nemusí být členem statutárního orgánu (výboru) a nemusí být ani členem spolku (může být najat smluvním vztahem). Proč je obecně zapisován do Obchodního rejstříku, když tam by měl být zapsán pouze statutární orgán? Proč orgány státní správy předávají veškeré úřední dokumenty včetně plomb mysliveckému hospodáři a ne uživateli honitby - statutárnímu zástupci uživatele? Myslivecký hospodář odmítá členy spolku informovat o plánu mysliveckého hospodaření, i když jeho vypracování je povinností uživatele honitby (§ 36 ZoM), členové spolku by snad měli tento plán schvalovat! Uživatel honitby je zodpovědný za myslivecké hospodaření, myslivecký hospodář zodpovídá uživateli honitby.

Tazatel:

Odpověď:

Správně uvádíte, že myslivecký hospodář je do své funkce ustanovován orgánem Státní správy, a to konkrétně na základě § 35 odst. 7 ZoM. Toto ustanovení do funkce pak podléhá klasickému správnímu řízení dle SŘ, na jehož konci se vydává správní rozhodnutí. Teprve tímto rozhodnutím je myslivecký hospodář ustanoven do své funkce.
K ustanovení tedy není nutné, aby byl hospodář zapsán do rejstříku. Podrobněji k veřejným rejstříkům a údajům do nich zapisovaných hovoří ZVR, který dopadá také na spolky. Konkrétní seznam zapisovaných údajů poté nalezneme v § 25 tohoto zákona.
Z tohoto paragrafu nám vyplývá, že povinnými údaji, které se zapisují do spolkového rejstříku, jsou také členové statutárního orgánu (tedy výboru) a členové kontrolní komise, včetně údajů o těchto členech.
Důvod proč se do spolku obecně zapisují také myslivečtí hospodáři, je ten, že tito jsou často právě členy statutárního orgánu, tedy výboru. Dalo by se říci, že ve většině případů tomu tak bude.
To, že je v rejstříku dále uvedeno, že je daná osoba mysliveckým hospodářem, je již pouhá specifikace toho, jakou funkci daná osoba v rámci spolku vykonává. Nikde však není stanovena povinnost míti zapsaného mysliveckého hospodáře ve spolkovém rejstříku.
ZVR také počítá s tím, že si osoby mohou nechat zapsat jiné důležité skutečnosti, o jejíchž zápis osoba požádá. Takové skutečnosti však může rejstříkový soud zamítnout, neprokáže-li navrhovatel právní zájem na zápisu.
 
K otázce informovat o plánu mysliveckého hospodaření (dále jen „plán“). Správně uvádíte, že v § 36 ZoM je uvedeno, že plán je povinen vypracovat uživatel honitby. V § 35 odst. 4 písm. a) je však uvedeno, že myslivecký hospodář je oprávněn vypracovat a společně se zástupcem uživatele honitby podepsat úkony týkající se mysliveckého hospodaře, tedy také plán.
Plán jako takový je tedy oprávněn vypracovat myslivecký hospodář, to však nemění nic na situaci, že před orgánem státní správy za dodržování tohoto plánu odpovídá uživatel honitby. I na základě tohoto lze dovodit, že myslivecký hospodář není žádným statutárním zástupcem uživatele honitby a je to právě uživatel honitby (resp. jeho zástupci – např. předseda), kdo odpovídá za výsledky mysliveckého hospodaření.
Za tímto účelem je dle § 36 odst. 4 ZoM orgán státní správy oprávněn kontrolovat plnění plánů, přičemž „Za tím účelem, není-li dohodnuto jinak, mu uživatel honitby předkládá měsíční písemná hlášení o plnění plánu, a to do pátého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž k lovu došlo.“
Je to právě uživatel honitby (resp. jeho zástupce), kdo musí nezbytně komunikovat s orgánem státní správy, ohledně plánu a jeho plnění.
Je tedy nemyslitelné, aby myslivecký hospodář neinformoval ostatní členy o průběhu plnění plánu. Zejména ve vztahu k těm osobám, které musí v této věci informovat orgán státní správy.
Dále je nutné upozornit na § 251 NOZ, který se vztahuje k členské schůzi, a který říká „Každý člen je oprávněn účastnit se zasedání a požadovat i dostat na něm vysvětlení záležitostí spolku, vztahuje-li se požadované vysvětlení k předmětu zasedání členské schůze“.
Pokud tedy bude předmětem zasedání členské schůze také plnění plánu, je myslivecký hospodář povinen vysvětlit a informovat ostatní členy schůze.
Zároveň považuji za nezbytné informovat ostatní členy o takto podstatných záležitostech spolku, v opačném případě by mohlo dojít k situaci, kdy by ostatní členové spolku nemohli z důvodu neinformovanosti řádně vykonávat činnost směřující ke společným zájmům spolku dle § 214 NOZ.
 
Co se poté týká zastupování spolku. Jednání za právnickou osobou je obecně upraveno v § 161 an. NOZ. Zastupování spolku navenek by však mělo být podrobněji upraveno ve stanovách spolku. Typicky však bude za spolek jednat statutární orgán jako celek, popřípadě někteří členové, či jeden konkrétní člen statutárního orgánu.
V případě, kdy nebude ve stanovách určeno, kdo za tento orgán jedná, jedná každý člen samostatně.
Dále je možné, aby za spolek jednala osoba, která je k tomu oprávněna na základě plné moci. Takovou osobou může být jak člen spolku, tak osoba, která členem není.  Vzorové stanovy se k této otázce postavily v článku 1 odst. 4 následovně: „Spolek zastupují, jednají jeho jménem a podepisují vždy dva členové statutárního orgánu, předseda nebo místopředseda a jeden ze členů výboru. Na základě plné moci udělené výborem k určitému právnímu jednání, může spolek zastoupit a jednat jeho jménem samostatně kterýkoliv člen výboru.“.
Zpracování dat...