V ustanovení § 11 odstavec 4 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „ZoM“) je stanovena povinnost uživatele honitby řádně přikrmovat zvěř v době nouze. Pojem „doba nouze“ je neurčitým právním pojmem, který není zákonem definován a rovněž není vymezen judikaturou českých správních soudů. ZoM pro oblast mysliveckého hospodaření stanoví poměrně přísná pravidla. Z tohoto důvodu zákonodárce stanovil, že uživatelé honitby mají povinnost ustanovit funkci mysliveckého hospodáře (§ 35 odstavec 1 ZoM). Zároveň zákon stanoví i kvalifikační požadavky na výkon této funkce, mezi které patří zejména složení „
zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo úspěšně ukončila studia na střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem, nebo složila vyšší odbornou mysliveckou zkoušku anebo složila zkoušku pro myslivecké hospodáře; potvrzení o složení zkoušky vystavené jejím pořadatelem je veřejnou listinou.“ Z tohoto ustanovení plyne jasný záměr českého zákonodárce, aby nad činností mysliveckého hospodaření dohlížela odborně způsobilá osoba. Této osobě, tedy mysliveckému hospodáři, pak zákon svěřuje oprávnění a zároveň ukládá povinnosti. Jeho oprávnění jsou taxativně (uzavřeným výčtem) vymezena v ustanovení § 35 odstavec 4 ZoM. Povinnosti mysliveckého hospodáře jsou rovněž taxativně vymezeny v ustanovení § 35 odstavec 5 ZoM. Mezi tyto povinnosti patří:
navrhovat uživateli honitby opatření k řádnému mysliveckému hospodaření v honitbě; odpovídá mu za toto hospodaření (§ 35 odstavec 5, písmeno c)), a také
provádět a zajišťovat opatření na ochranu zvěře (§ 35 odstavec 5, písmeno h)). Posouzení toho, kdy a jakým způsobem přikrmovat zvěř v době nouze, patří dle mého názoru mezi výše uvedené povinnosti. Z toho vyplývá, že myslivecký hospodář má právo určit přesné datum pro začátek zimního přikrmování zvěře. Jak již je výše uvedeno povinnost přikrmovat zvěř je uživateli v honitby uložena v době nouze. Lze tedy předpokládat, že osoba, která je odborně způsobilá a splňuje zákonné podmínky pro výkon funkce mysliveckého hospodáře, by měla správně vyhodnotit, kdy tato doba nouze nastane, zpravidla se nebude jednat o předem stanovený každoročně se opakující termín (například Vámi uváděné datum od 1.9.), ale půjde o posouzení momentálního stavu (ad hoc).
Tento stav je vázán na místní podmínky, polohu a úživnost honitby, zejména však na průběh počasí během sledovaného období. Přikrmování zvěře pozitivně ovlivňuje zdravotní stav zvěře, kondici a trofejovou hodnotu zvěře. Současně s tím souvisí i snížení škod působených zvěří. Důležitý je vhodný termín zahájení přikrmování zvěře. Je jím doba ukončení žní, kdy se především srnčí zvěři razantně sníží potravní nabídka, zvěř je tudíž nucena hledat alternativní zdroje potravy (předložené krmivo), a kdy si zároveň začíná tvořit energetické rezervy ve formě tukové tkáně na zimní období.[1]
S ohledem na výše uvedené je třeba zvážit, zda opatření k přikrmování zvěře, které navrhl myslivecký hospodář, odpovídá skutečnému momentálnímu stavu a nejedná se o rigidně stanovený termín. V případě pochybnosti uživatele honitby o návrhu mysliveckého hospodáře ve věci posouzení, zda nastala doba nouze či nikoliv, bych doporučoval projednání této záležitosti s dozorujícím správním orgánem, a to v rámci principu dobré správy ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tento postup bych doporučoval provést bezodkladně s ohledem na to, že nedodržení povinnosti přikrmovat zvěř v době nouze zakládá uživateli honitby správně trestní odpovědnost ve smyslu ustanovení § 64 odstavec 3, písmeno a) ZoM, která může vyústit v uložení pokuty až do výše 10. 000 Kč (§ 64 odstavec 4, písmeno a) ZoM).