Aktuality

HMYZÍ HOTEL

Stanislav Ošťádal | Diskuzní fórum
HMYZÍ HOTEL

Hmyz je nedílnou a velmi významnou součástí ekosystému naší přírody. Přestože mnozí hmyzáci nejsou zrovna zvířátka k pomazlení, musíme si uvědomit, že tito živáčci jsou prvkem mnoha ekologických procesů a řetězců, bez kterých se jednoduše neobejdeme.

Výsledky nedávných průzkumů ukazují, že za posledních 25 roků z naší krajiny zmizelo až 75 % létajícího hmyzu, což je stav skutečně alarmující. Příčin je podle vědců více; významnou roli sehrává především ničení jejich přírodního prostředí, rozšíření pesticidů a také klimatické změny.
Tak zásadní problémy bychom my, malí myslivečkové, dokázali napravit asi jen stěží, ale každá snaha se cení, a i naše pomoc může být důležitá a prospěšná. Není pochyb o tom, že vlivem lidského hospodaření v krajině ubývá přirozených prostor pro hmyzí domovy. Pojďme tedy vybudovat našim malým kamarádům náhradní ubytování v podobě hmyzích hotelů.
 
A co to vlastně je, ten hmyzí hotel?
 
Když si ve vyhledávači internetu zadáte tento výraz, objeví se vám celá řada návodů a článků popisujících toto jednoduché, avšak velmi užitečné zařízení. Hmyzí hotel je jakýsi „domeček“ nebo řekněme uměle vytvořený úkryt pro tvorečky z říše hmyzu.
Často jej osidlují včely samotářky, různé čalounice, pískorypky, zednice či drvodělky, což jsou důležití opylovači ovocných dřevin, kteří létají i za nižších teplot než známá včela medonosná. Nevadí jim ani déšť a jsou zcela bezpeční, neboť nemají žihadlo.
Včely samotářky si jako hnízdní komůrky vyhrabávají díry v zemi nebo vykusují chodbičky v suchých rostlinných stvolech, jiné využívají škvíry v zídkách či opuštěné chodbičky brouků.
Ve hmyzích hotýlcích se mohou ubytovat i další druhy hmyzu; s oblibou jej vyhledávají třeba berušky, škvoři, čmeláci, vosíci nebo zlatoočka.
I když se ne všichni tito „hmyzáci“ mohou těšit naší oblibě, jsou i přesto pro nás velmi důležití a v přírodě nepostradatelní. Jsou pomocníky zahradníků, neboť se živí velkým množstvím hmyzích škůdců. Slunéčko sedmitečné zkonzumuje za svůj život až 4000 mšic. Zlatoočky hodují kromě mšic i na housenkách, larvách much, červcích, sviluškách a dalších drobných škůdcích v našich zahradách.
 
Jak na to?
 
I když není problém inspiraci a návod na stavbu hmyzího hotelu najít třeba na již zmíněném internetu, pár informací jistě neuškodí.
Hmyzí hotely vytváří vhodné zázemí pro prospěšný hmyz přímo na vaší zahradě a zároveň, při troše zručnosti, mohou být i hezkou dekorací. Při výrobě se fantazii meze nekladou.
Tvarem i provedením se nemusíme nikterak omezovat a skutečně záleží jen na našem vkusu a kutilském umu. Dřevěnou, betonovou nebo i plastovou konstrukci pak vyplňujeme různými druhy přírodního materiálu. Používají se rákosová stébla, jíl, větve s měkkou dužninou, stonky slunečnic, divizny, bodláku, staré děrované cihly, dřevěná polínka s navrtanými dírami, šišky, sláma, kamínky, …, prostě materiály, kterými vytvoříme nejrůznější skulinky a chodbičky pro ubytování hmyzu.
Takto vyplněnou konstrukci hotýlku je dobré chránit jemným pletivem před hmyz hledajícími ptáky, o které se ale na oplátku můžeme postarat zase jinak, třeba stavbou budky, o které jsme si psali v minulém čísle.
Hotový hmyzí hotýlek pověste nebo postavte na místo chráněné před nepřízní počasí a otočte ho nejlépe jižním směrem. A je to!
A budete-li se chtít svou stavitelskou dovedností pochlubit, nový hmyzí hotel si vyfotografujte a pošlete do redakce časopisu Myslivost, nejlepší stavitelská díla rádi představíme i ostatním.
 
Stanislav OŠŤÁDAL

Diskuzní fórum

 
Nové vlákno
Příspěvky mohou přidávat pouze předplatitelé a členové ČMMJ.
Pro přidání příspěvku se musíte zaregistrovat nebo přihlásit.
 
   
 
 Security code (opište prosím čísla z obrázku)

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...