Aktuality

Myslivecké kurzy distanční formou?

| Diskuzní fórum
Myslivecké kurzy distanční formou?
Poučení z doby koronavirové,
aneb
Myslivecké kurzy distanční formou?

 
Každá krize s sebou přináší mnohé překážky, újmy a ztráty. Znamená ovšem také nové výzvy. Posouvá člověka i celou společnost k přijetí organizačních opatření, testuje odolnost, schopnosti i pracovitost. Je tedy do jisté míry hnacím motorem inovací.
Předchozích dvanáct měsíců poznamenaných nástupem a šířením onemocnění COVID-19 bylo bezesporu podobnou krizí, která se nevyhnula ani odvětví myslivosti. Odloučila nás sociálně, omezila spolkový život a znamenala dočasný konec mnoha pravidelných akcí.
Jednou z oblastí, v níž si musejí nyní jednotlivé okresní myslivecké spolky operativně poradit, je pořádání kurzů uchazečů o první lovecký lístek (adeptů myslivosti). Snad jen pro připomenutí uvedu, že kurzy jsou pobočnými spolky pořádány na základě pověření Ministerstva zemědělství ČR, jehož držitelem je ČMMJ Praha. Ta vydává odpovídající směrnici pro vlastní průběh zkoušek, v níž je mimo jiné stanoven způsob evidence uchazečů, celkový počet hodit teoretického kurzu, rozsah praktické přípravy, specifika výcviku se zbraní a další detaily.
 
Zkušenosti kurz OMS Třebíč 2021/2022
 
Okresní myslivecký spolek Třebíč zahajuje již tradičně kurzy z myslivosti v jednom z prvních lednových víkendů tak, aby uchazeči mohli být po následující roční praxi připuštěni k vlastní zkoušce v únoru následujícího kalendářního roku. Kurz 2021/2022 byl do posledních okamžiků chystán v nejistotě, co vládní opatření dovolí, ale i s otazníkem, kolik adeptů se za těchto podmínek ke zkoušce přihlásí.
Původně plánované zahájení, které obvykle vedeme ve slavnostnějším duchu, a při němž jsou adeptům sděleny základní podmínky pro absolvování kurzu, se tím ocitlo v ohrožení. Ve vzduchu visela také otázka, jak naložit s následujícími přednáškami. Jasno jsme nicméně měli v jedné věci – kurz se pokusíme v každém případě oficiálně zahájit. Jak? Distanční formou. Podle ohlasu ze strany uchazečů i podle dalších možností poté zvážíme, jak dál postupovat.
Přestože by se mohlo na první pohled zdát, že právě v poměrně konzervativním oboru, jakým je myslivost, to není možné, se nám tuto záležitost skutečně povedlo realizovat. Ba co víc, podařilo se také bez větších problémů odstartovat i výuku vybraných předmětů v rámci vlastního kurzu. Protože možná někteří kolegové uvítají prvotní zkušenosti, dovoluji si je na tomto místě zprostředkovat na stránkách našeho časopisu.
 
Příprava
 
Při přípravě jsme měli drobnou výhodu ve skutečnosti, že jako kantor telčského gymnázia mám s uvedeným způsobem komunikace téměř roční zkušenost a částečně mohu využít známé programové vybavení, konkrétně software MS Teams. Opřít jsme se rovněž mohli o zkušenosti některých spřízněných duší z větších firem, kteří byli v různém prostředí již dříve schopni komunikovat v rámci „vzdáleného přístupu“.
Byla to tedy výzva, zda se podaří vše zprovoznit i v podmínkách mysliveckého kurzu se zapojením asi pětadvaceti zcela neznámých lidí. Skutečností také je, že celá příprava, a zejména testování různých typů připojení, si vyžádala několik večerů vybraných členů okresní myslivecké rady i jejich rodinných příslušníků.
Je to první rada, kterou případným zájemců o danou formu mohu vřele doporučit – dejte předem dohromady různorodý testovací tým a vyzkoušejte možné záludnosti systému.
Největší neznámou však byla otázka, kolik procent z letošních adeptů bude schopno tímto způsobem komunikovat, a jak se k celé záležitosti postaví. Předem jsme byli dohodnuti, že bude-li jeden jediný uchazeč v roli pasívního statisty, kurz „na dálku“ pouze zahájíme, případné nedostatky vyřešíme poskytnutím zvukového záznamu ze zahájení s podrobnými pokyny a celou prezenční výuku odsuneme na první možný termín.
Nebudu dále napínat a řeknu, že k našemu velkému překvapení vyslovilo v pátek, těsně před plánovaným zahájením kurzu, 100 % adeptů souhlas s distanční formou výuky. Protože jsme si nebyli jisti postojem sekretariátu ČMMJ, konzultovali jsme i zde tuto variantu a bylo nám sděleno, že podle vyjádření Ministerstva zemědělství ČR distanční formě vzdělávání prováděné touto formou nic nebrání. Bylo tedy rozhodnuto.
Abychom předešli případným komplikacím během vlastního zahájení, provedli jsme v pátek večer kontrolní technickou schůzku všech zúčastněných (vybraných lektorů a všech adeptů), kteří pouze navázali kratičký kontakt s organizátorem schůzky, pozdravili se a potvrdili funkčnost připojení.
V tomto bodě spočívá moje druhá rada pro případnou organizaci – nečekejme, jak vše dopadne během první schůzky, ale ověřme možnosti účastníků předem.
 
Vlastní schůzky
 
Jak jsem předeslal, využili jsme jednu „plnou“ instalaci programu MS Teams, v níž organizátor svolal na zadaný termín schůzku. Tento krok je velmi jednoduchý – v kalendáři se založí schůzka, na níž se jako hosté pozvou (vložením emailových adres) jednotliví účastníci. Každému z nich přijde do jejich poštovní schránky (na emailovou adresu) pozvánka, kde pouze potvrdí ve dvou krocích přihlášení k akci. Organizátor je pak po jejich připojení jedním kliknutím přizve a už spolu mohou bez problémů všemi směry komunikovat (praktické doporučení – předem všem sdělte, že si nechají vypnuté mikrofony a budou hovořit pouze po udělení slova organizátorem).
Jediný problém se vyskytl u některých uživatelů s vlastním připojením ke schůzce. V tom případě si museli stáhnout z internetu bezplatnou verzi Teams (předpokládám, že „ořezanou“ na úrovni „klienta“, který nemůže schůzku sám organizovat), čímž se vše během několika minut vyřešilo – právě proto je vhodná předběžná technická schůzka. Osobně si také myslím, že by tento problém vyřešilo i jednoduché otevření pošty v jiném internetovém prohlížeči (Google Chrome se jevil jako nejvhodnější, starší Internet Explorer zřejmě „zlobí“).
Zde krátce odbočím k použitému komunikačnímu programu. Předesílám, že daný postup je pouze jeden z možných, nicméně je vyzkoušený a dosud fungoval. Nemá-li nikdo ze skupiny uvedený program, nechť se prosím v rámci daného OMS poradí s některým zdatným uživatelem, který zajisté nalezne jednoduché adekvátní řešení, dnes se nejedná o žádný zázrak, ale o běžně dostupnou věc…
Podmínkou pro vzájemnou komunikaci je samozřejmě mikrofon, sluchátka (reproduktory), případně webová kamera, chceme-li být viděni (notebooky mají kompletní výbavu). Toť vše, co potřebujeme.
Výtka, která mnohé napadne, bude zajisté směřovat k tomu, že adepti potřebují vidět i doplňkový materiál. Ano, samozřejmě, ale program umožňuje sdílet obrazovku přednášejícího. Ten tedy může posluchačům posílat nejen zvuk a video, ale také vše, co má na vlastním monitoru, včetně prezentace, fotografií apod. Organizačním řešením je i odeslání odkazu na zajímavé fotografie nebo videa klasickým emailem a následující prostudování. A navíc může lektor již od loňského roku využít také jednotná skripta, na která může v některých pasážích vhodně odkazovat…
Odpůrci podobných přístupů zajisté namítnou, že ne vše lze vyřešit „na dálku“. Samozřejmě. Nikde ale není napsáno, že takto musí proběhnout předepsaných 66 hodin kurzu. Je jen otázkou organizační schopnosti lektora, jak si vše rozdělí.
Osobně nevidím problém odučit například péči o zvěř nebo právní předpisy se sdíleným obrazovým materiálem. V dalších předmětech (střelectví, zoologie) pak je možné například 75 % doby odučit teoreticky a se zbývajícím obsahem počkat na uklidnění situace, možnost osobního setkání a praktické ukázky. Osobně se domnívám, že všichni zúčastnění zajisté uvítají, budou-li mít koncem ledna například 40 z povinných 66 hodin zdárně „za sebou“…
Uvedený systém s sebou přináší další možnost, které u nás lektoři i adepti ihned využili – oproti původním víkendovým blokům přednášek se operativně dohodli na několika kratších sezeních ve všední dny večer.
Pochybovači si zajisté položí otázku, jak je to s prezencí. I na tuto možnost tvůrci daného software mysleli. Končíte-li jako lektor přednášku, stáhnete si jednoduchými dvěma kliky prezenční listinu. Z ní naprosto jasně vidíte, kdo se kdy přihlásil, kdy odešel, případně se vrátil. Na minutu přesně.
Dalším argumentem, který řešíme i ve škole, je otázka, co se vlastně „na druhé straně“ linek děje. Přátelé, zde je vše pouze a jenom o přístupu posluchače. Chce-li čas prospat nebo strávit jinou aktivitou, povede se mu to i na prezenčně vedené přednášce. Tato doba je mimo jiné o uvědomění si vlastní zodpovědnosti vůči sobě i ostatním. Kdo pár let učí, ten ví, o čem mluvím…
Řešit určitě budete i problém, jak zařídit přednášky pro lektory počítačově méně zdatné, kteří si schůzku sami nezorganizují. Zde se musí někdo další (například jednatel nebo jiný lektor) částečně „obětovat“ a schůzku administrovat (svolat, udělat prezenční listinu) za něj. Přednášející lektor je na ni přizván jako jeden z účastníků a pouze je mu předáno slovo. Administrátor se klidně může věnovat vlastním věcem, přednáška pouze „jede“ prostřednictvím jeho počítače, který musí samozřejmě zůstat zapnutý. Zde jsme měli obrovské štěstí, že se kurzu účastní jako adeptka ochotná kolegyně ze sektoru školství, která pro některé lektory schůzku svolává. Díky jí za to, stejně jako ostatním adeptům za dosavadní přístup.
Na závěr ještě jedna poslední kolegiální rada. Kdo nemá s přednášením po internetu zkušenosti, nechť si v rámci přípravy zkusí předem pro vlastní zpětnou vazbu nahrát, a následně přehrát, kousek fiktivní schůzky, odprezentovat krátkou ukázku a několik fotografií, zejména s ohledem na zřetelnost projevu. Nepočítejme, prosím, s tím, že posluchač neustále vidí souvislý tok obrazu a zvuku. Občas se totiž stane, že se přenos na krátký moment zpomalí. Obecně jsou menší problémy se zvukem než s obrazem, který je datově náročnější. V případě, že některá funkce lidově řečeno „vypadne“ (stává se například u sdílení obrazovky), stačí většinou sdílení vypnout a znovu zapnout.
 
Závěrem
 
Netvrdím, že popsaný způsob je zcela jednoduchý, nicméně není ani složitý. Již dávno nejsem informatikem. Služeb informatika jsme přesto využít nepotřebovali. Navíc jsme, vzhledem k výše popsané nejistotě, zda vše nepřijde vniveč, většinu věcí „odladili“ v několika málo lidech, kterým tímto také děkuji, doslova na poslední chvíli, „za pochodu“ a během několika hodin. Vzniklo tím provizorní řešení pro provizorní podmínky, které je nicméně prozatím v chodu.
Ze svojí každodenní zkušenosti si dobře uvědomuji, že fungovat pouze tímto způsobem, je dlouhodobě neudržitelné. Bez osobního setkání lektora a posluchače, bez možnosti sledovat jeho bezprostřední reakce a sám na ně reagovat, bez možnosti ukázat faktickou věc, je pedagogický proces neúplný. Částečně to ovšem jde. Možná někoho překvapím, ale nejsem na techniku citově nijak silně vázán. Umím ji využít tam, kde je to třeba. Ve skutečnosti ji ale téměř nemám z její podstaty rád. Nicméně v těchto měsících musím říct – upřímné díky za její existenci.
Předchozí doba mne znovu přesvědčila, že vyhýbat se zcela novinkám, a zejména moderním možnostem komunikace, není rozumné. Mohou za nás totiž vyřešit, a zejména zefektivnit, části některých procesů. Vzniklý čas bychom pak nicméně měli všichni využít k něčemu opravdu smysluplnému - například k hlubšímu a promyšlenějšímu sebevzdělávání, kterého v myslivosti není nikdy dost…
 
Pro celý systém mysliveckého vzdělávání v podmínkách ČMMJ je daná situace a zkušenosti určitě další výzvou. Neustále omíláme slova o stárnoucí členské základně, o malém zájmu mladé generace o obor. Sám sebe jsem se v těchto dnech musel několikrát zeptat, zda nedokážeme přitáhnout některé mladé zvídavé lidi, když ne k praktické myslivosti, tak alespoň do mysliveckých kurzů a na přednášky, například tím, že část programu pustíme do „on line“ prostředí?
Stejně tak bychom mohli daný výstup do budoucna nabídnout například lidem v pracovní neschopnosti či s momentálně omezenou možností pohybu, kteří se částí kurzů nemohou fyzicky zúčastnit.
Zmíněný systém MS Teams je dnes běžný a nevyžaduje žádné zvláštní technické vybavení. Při jeho nasazení v rámci celé ČMMJ jako organizace by možná byl velmi dobře využitelný i v době „pokoronavirové“, která určitě nastane. Jeho prostřednictví by bylo zajisté možné snadno a rychle vyřešit nejednu diskusi mezi lektory či funkcionáři po celé republice.  Domnívám se, že by k tomu stačilo málo – centrálně prodiskutovat možnosti s erudovaným informatikem, určitě ne horentní sumy investovat do potřebného programového vybavení a poskytnout manuály okresním mysliveckým spolkům.
Josef DRMOTA,
místopředseda OMS Třebíč

Časopis Myslivost - Aktuální číslo

Zpracování dat...