POSOUZENÍ ZVĚŘE PŘED ULOVENÍM
Posouzení zdravotního stavu a tělesné kondice zvěře ještě před jejím ulovením by mělo být samozřejmostí. Pozorný lovec s dostatečnými mysliveckými znalostmi může při pozorování daného kusu zvěře získat důležité informace o tom, v jakém stavu se zvěř nachází a zda je nebo není u zvěře podezření na výskyt nějakého onemocnění.
Výše uvedené se týká především spárkaté zvěře. Složitější situace je při posuzování drobné zvěře, protože obvyklé metody lovu vyžadují rychlé jednání lovce. U této zvěře je proto nutné věnovat zvláštní zřetel změnám chování, zmenšení únikové vzdálenosti či poruchám pohyblivosti a také výrazným změnám ve zbarvení. Takové kusy se po ulovení oddělí od zbývajícího výřadu a podrobí se zvláštní prohlídce.
Zvláštní zřetel na vyšetření zvěře za živa má jednak svoji analogii ve vyšetřeních hospodářských zvířat před porážkou, jednak je základním požadavkem na výrobu potravin ze zvěřiny (např. zvěřinové salámy), které jsou stanoveny společnými předpisy na výrobu potravin (potravinový kodex).
Vyšetření před ulovením provádí zpravidla lovec. U lovů s loveckým doprovodem spadá toto vyšetření včetně posouzení orgánů při vyvrhování do povinností loveckého doprovodu.

Pro rychlé a správné určení zdravotního stavu živé zvěře je vhodné postupovat podle následujícího POSTUPU VYŠETŘENÍ:
VÝŽIVNÝ STAV
Jaký je celkový dojem?
Velmi dobrý – dobrý?
Méně dobrý – špatný?
Pohublý – silně pohublý?
Při poněkud méně dobrém až špatném výživném stavu jsou dobře patrné kosti lopatky a pánve, stejně tak jako žebra.
Příčinou tohoto stavu může být celá řada nemocí, zranění, ale také nedostatků ve výživě. Důvodem může být také pohlavní aktivita v říji.
Nejprve je nutné všechny tyto skutečnosti posoudit a při vyšetření uloveného kusu hledat příčiny těchto stavů.

DRŽENÍ TĚLA, CHŮZE, ZRANĚNÍ, ZLOMENINY, ABNORMITY
Je držení těla přirozené?
Nefyziologické držení krku?
Chybné postavení končetin?
Nápadně změněné držení těla vzniká jako následek zranění, nemocí, parazitárních invazí, bolestivých procesů, vrozených anomálií, ale také z nadměrné únavy či vyčerpání.
Je chůze nápadně změněná?
Kulhá kus na některý běh (končetinu)?
Jsou patrné změny ve způsobu pohybu?
Je chůze vrávoravá?
Naráží kus do překážek?
Nejčastější příčinou poruch pohybového aparátu jsou zranění. Je nutné také zvažovat otravy (např. řepka) a různá onemocnění (např. vzteklina). Někdy předstírá matka pohybové problémy, aby na sebe soustředila pozornost predátora a odvrátila tak nebezpečí od svých mláďat.
Jsou patrné otevřené zlomeniny?
Je současně s kulháním zřetelně vidět krev (barva)?
Je zřetelně viditelné kývání končetiny (běhu)?
U otevřených zlomenin kostí, pokud nejsou způsobeny bezprostředně před ulovením v důsledku zásahu (např. při zásahu na běh), je nutné brát v úvahu, že každá otevřená rána je vstupní branou pro infekci. Sem patří také zranění zemědělskou mechanizací či silniční dopravou.
Zvláště v případech, které se označují za „napadání na běh“, se po ulovení zjišťují výrazné změny v dolní části končetin. RTG snímek ukazuje příčinu: vyhojená zlomenina (jelen).
CHOVÁNÍ
Je zachována plná pozornost – ostražitost?
Pozornost vzhledem k okolí?
Pozornost vzhledem k jiným zvířatům?
Chování v tlupě?
Častost frekvence jistění?
Nikoliv pouze snížení ostražitosti, ale také nepřirozeně zvýšená ostražitost budí podezření, že se jedná o nemocné či poraněné zvíře (především střelnou ranou).

KŮŽE, SRST
Jsou na kůži či na srsti nápadné změny?
Barva: Odpovídá roční době a období línání?
Lesk: Je srst lesklá, či matná?
Hladkost: Je srst hladká a přiléhavá, či zježená?
Ztráta srsti: Odřeniny, zranění, holá místa?
Znečištění?
Individuální rozdíly v kožním pokryvu a srsti zdravé zvěře jsou přinejmenším u zvířat žijících ve stejném regionu minimální. Kůže a srst jsou důležité při posouzení zvěře především jako ukazetel celkového zdravotního stavu. Například chronická onemocnění zanechávají krátkodobé i dlouhodobé změny na kůži a srsti. Zježená, matná a špatně zbarvená srst je důsledkem těchto onemocnění.
Další častou příčinou změn na kůži a srsti jsou vnější parazitární a plísňová onemocnění. Tato onemocnění nezpůsobují pouze primární poškození, ale způsobují výrazné svědění, které vede často ke vzniku dalších ložisek.

TĚLESNÉ OTVORY
Nacházejí se zřetelné změny na svíráku (oblast tlamy) anebo na obřitku (anální oblast)?
Svírák: slinění, pěnivý výtok?
Obřitek: znečištění, trus?
Poranění na svíráku, poranění jazyka či sliznice dutiny ústní, ale také některé nemoci (např. vzteklina) vedou ke zmnožení a následnému zjevnému výtoku slin (slinění). Špatná výživa, zkažené krmivo (např. plesnivé obilí), žaludeční a střevní parazité a různé choroby způsobují průjmy a s nimi spojené znečištění obřitku a zadních končetin.

HLASOVÉ PROJEVY
Je slyšet neobvyklé, nápadné zvuky?
Naříkání?
Kašlání?
Funění nebo sípání?
Chroptění?
Silná bolest nebo velký strach mohou vést k naříkání.
Kašlání, funění, sípání či chroptění mohou být způsobeny různými parazitárními chorobami (střečci, plícnivky) nebo jinými onemocněními (např. TBC).
Při systematickém přístupu a určité praxi je vyškolená osoba schopna během velmi krátké doby posoudit výživný stav, držení těla, kvalitu kůže a srsti a zkontrolovat důležité tělní otvory, zaregistrovat neobvyklé zvukové projevy a posoudit tyto jednotlivé ukazatele.
Dr. Miroslav VODŇANSKÝ
Středoevropský institut ekologie zvěře, z.ú.
Brno-Vídeň-Nitra