Děti se starají o ptáčky v zimě

Zahrada naší mateřské školy a okolní příroda nabízí spoustu možností k přírodovědným činnostem dětí po celý rok. Dokonce i v zimním období, kdy se příroda zahalí do podušek relativního zimního klidu, můžeme s dětmi pozorovat například život zvířat a ptáků. Následující příspěvek nabízí tematický program zaměřený na poznávání ptáků žijících v našem okolí a způsobu jejich života.

Za ptáčky do přírody

Na začátku zimního období se vypravíme na vycházku do přírody. Pozorujeme s dětmi okolní přírodu a se zavřenýma očima posloucháme zvuky v zimní krajině. Děti zjišťují, že v tomto období příliš zvuků v přírodě neuslyšíme, ani ptáčci příliš nezpívají. Otázkami rozvineme s dětmi rozhovor o ptáčcích v zimě:
- proč v zimě ptáci příliš nezpívají,
- kde jsou všichni ptáčci v zimě (někteří odlétly do teplých krajin, jiní se choulí ve svých hnízdech v korunách stromů),
- kteří ptáčci na podzim odlétají,
- kdy se k nám ptáci opět vrací,
- znáte ptáčky, kteří zde přezimují,
- čím se ptáci v zimě živí, apod.

Ptáci, kteří u nás přezimují

Prohlížíme si s dětmi encyklopedie a obrázky ptáků. Nejprve s dětmi navážeme rozhovor o ptácích na obrázcích. Děti slovně popisují některé druhy ptáků, všímají si rozdílů mezi jednotlivými druhy – velikost těla, tvar těla, velikost a tvar křídel, velikost a tvar zobáků, zabarvení peří ptáků, apod. Děti mohou říkat názvy druhů ptáků, které znají, ale nezatěžujeme je zbytečně učením názvů dalších ptáků. Více se zaměříme pouze na běžné druhy ptáků, které děti mohou vidět v zimě létat v okolí mateřské školy, například některé druhy sýkorek, kos, vrabec, straka, hrdlička a další. Děti tyto druhy ptáků popisují, snaží se je poznat na obrázku, posléze správně pojmenovat, hledají mezi nimi rozdíly. Při činnosti s obrázky a knihami si děti mohou uvědomit, že některé druhy ptáků v okolí MŠ již spatřily.

Ptáčci na krmítku

Ve třídě umístíme nástěnku, kde je nakreslené krmítko a jednotlivé obrázky různých u nás přezimujících ptáků. V zimě s dětmi pravidelně sypeme ptáčkům do krmítka dobroty, které jsme nasbírali na podzim. Krmítko máme umístěné na zahradě, kam na něj vidíme přímo z oken třídy, odkud ptáčky pozorujeme. Jakmile děti nějaké ptáčky u krmítka spatří, porovnávají s nástěnkou, jestli ho máme vyobrazeného na některém z obrázků na ní. Pokud ano, přesunou obrázek konkrétního ptáčka do krmítka na nástěnce. Děti pozorují a učí se znát některé druhy ptáků a jejich způsob života, pomáhají se o ně starat.

Dobroty pro ptáčky

Během prohlížení knih a encyklopedií si děti na obrázcích všímají, čím se ptáci živí. Tuto činnost si vyzkoušíme také prakticky. Na stěnu připevníme obrázek krmítka a vedle obrázek přeškrtnutého krmítka. Pod každý obrázek položíme větší obruč. Na koberci jsou rozmístěny kartičky s různými druhy potravy. Diskutujeme s dětmi, kterou potravu mohou ptáci jíst a která by jim mohla způsobit zdravotní problémy. Děti pokládají kartičky s potravou, kterou ptáci jedí, do obruče pod obrázkem krmítka a kartičky s potravou, kterou jim dát nesmíme, do obruče pod obrázkem s přeškrtnutým krmítkem. Po rozmístění všech kartiček si s dětmi zopakujeme, kterou potravu ptáci mohou jíst (například slunečnicová semínka, ovesné vločky, proso, drcený oves, semínka trav a bodláků, jablka, jeřabiny, černý bez, arónie, šípky, plody hlohu, rakytníku, různé druhy ořechů včetně kokosového, lůj, apod.) a potravu, která by ptáčkům mohla ublížit (například slané arašídy, hořčičná semena, chléb, čerstvé, slané, kynuté a sladké pečivo, zbytky z kuchyně, uzeniny, solené a kořeněné potraviny, suché těstoviny, použitý přepálený tuk, apod.).
Společnou diskuzí vedeme děti k poznání souvislostí živočišné a rostlinné přírody. Uvedeme dětem konkrétní příklad: ptáci se živí plody a semínky, tedy i rostlinnou potravou.

Hra – Krmení ptáčků

Chceme-li dětem přebírání zpestřit, mohou semínka přebírat pinzetami, což je pro ně zajímavější, ale také obtížnější – přebírání vyžaduje větší soustředěnost, ale zároveň posouvá hranice zručnosti.
Děti utvoří dvojice nebo trojice. Každá skupina dětí si sedne na koberec, kde má na talířku nebo papírovém tácku hromádku semínek a plodů pro ptáčky, semínka a plody namíchané a prázdný kelímek nebo malou misku. Na každý kelímek nebo misku nalepíme obrázek ptáčka (stačí vystřižený z časopisu, novin, apod.). Činnost uvedeme krátkou motivací – vyprávíme dětem, že ptáček na misce je moc smutný, protože v misce nemá žádnou potravu a má velký hlad. Venku je vše zmrzlé a zapadané sněhem a sám si tak potravu nedokáže najít. Prosí děti, zda mu pomohou potravu do jeho misky sehnat. Navrhneme dětem, že dáme ptáčkovi do misky potravu z tácku, ale zkusíme to jako ti ptáčci. Ptáci používají k zobání potravy své zobáčky a my místo zobáčků použijeme pinzety. Děti pinzetou přemisťují jednotlivá semínka a plody z tácku do misky k ptáčkovi. Upozorníme děti, že není důležité, kdo přemístí směs k ptáčkovi nejrychleji, ani nemusí přemístit všechna semínka a plody (každé dítě je jinak zručné a nemělo by být zklamané, pokud bude pomalejší než ostatní děti – proto také volíme tuto činnost ve skupinách). Postačí, když se podaří alespoň část potravy přemístit ptáčkům do misky. Dětem k jejich činnosti necháme podle jejich zájmu přiměřený časový úsek. Když dokončíme činnost, děti položí pinzety na tácek a společně si vyprávíme o pocitech dětí při práci (zda se jim práce s pinzetou – zobáčkem dařila, komu se to zdálo obtížné, apod.).

Kde najdou potravu ptáčci v zimě

Během vycházky si s dětmi vyprávíme o tom, že ptáčci v teplém období zobají potravu na různých keřích, travách, stromech, květinách…, ale v zimě, když vše zmrzne a zapadá sněhem, mají ptáci složité období. Plody a semínka v zimě nenajdou a tak jim pomáhají lidé tím, že jim sypou potravu do krmítek kolem svých domů. Ve školce si pak s dětmi prohlížíme na obrázcích různé druhy krmítek a navrhneme jim, že některá krmítka pro ptáčky vyrobíme a rozmístíme kolem mateřské školy. Tím pomůžeme ptáčkům v našem okolí, aby v zimě netrpěli hladem.

DRUHY KRMÍTEK

Krmítka ze šišek

Na stůl si připravíme několik mističek s různými semínky a sušenými plody. Poté si s dětmi zopakujeme druhy plodů a semen a zjistíme, že ptáčci mohou mít velmi pestrý jídelníček. V miskách máme ovesné vločky, různé druhy ořechů, sušené jeřabiny, černou arónii, mák, slunečnicová semínka, apod. Ve starším hrnci rozehřejeme lůj, do něhož děti postupně přidávají z mističek zmíněné suroviny a vše důkladně promíchají měchačkou. Mezitím, co děti připravují a míchají směs, učitelka naváže na horní okraj šišek tenký drátek. Šišky můžeme použít smrkové, borové, ale i modřínové. Děti si vybírají druhy šišek, které samy chtějí, přičemž můžeme dětem poskytnout další poznatky – ty nejmenší šišky jsou z modřínu, dlouhé tenké ze smrku a další z borovice. Není nutné, aby si děti hned zapamatovaly, která šiška, ke kterému stromu patří, jde spíše o to, aby si děti porovnáním tvarů a velikostí uvědomily rozdíly mezi různými druhy šišek. Když máme směs dostatečně hustou, namáčejí v ní děti šišky tak, aby se celé důkladně obalily směsí ze semínek. Obalené šišky postupně zavěšujeme na klacík položený přes krabici, aby přebytečný tuk okapal, a necháme v chladu ztuhnout. Krabici se šiškami vezmeme s dětmi na vycházku. Děti na zahradě mateřské školy vyhledávají vhodné větve stromů, kam by chtěly šišky pro ptáčky umístit. Pokud máme větší množství krmítek ze šišek, můžeme je rozmístit na stromy také v okolí mateřské školy. Šišky na větve stromů zavěšujeme na drátek, který jsme na šišky připevnili před namáčením do směsi.

Krmítka v síťkách

Další možností ptačích krmítek je lojová směs v síťkách. Ukážeme dětem pro jejich představu kupované lojové koule v síťkách s tím, že si podobné krmítko zkusíme vyrobit sami. Postup je velmi podobný jako u krmítek ze šišek. Do rozehřátého loje děti postupně sypou různé druhy semen a plodů a důkladně je promíchají. Když je směs dostatečně hustá, utvoří děti dvojice. Každá dvojice dostane síťku na mýdlo, lžíci a menší misku se směsí. Ve dvojici se domluví, kdo z dětí bude držet rozevřenou síťku a kdo bude směs lžící z misky do síťky nandávat. Je vhodné, když se děti vystřídají. Děti tato činnost zpravidla velmi baví a navíc si dokáží, že lojové koule, které se dají koupit, dokáží samy vyrobit.
Hotová krmítka v síťkách po ztuhnutí opět zavěsíme s dětmi na šňůrku na větve stromů v okolí mateřské školy.

Krmítka v květináčích
Menší květináče si děti nejprve pomalují, přičemž je upozorníme, aby nepoužívaly příliš výrazné barvy. Ptáčci jsou zvyklí na barvy v přírodě – zelenou, hnědou, žlutou, apod. a křiklavých barev by se mohli zaleknout a krmítka se bát. Na květináče malují temperovými barvami různé motivy – ptáčka, stromeček, sněhuláka, apod. Když motivy zaschnou, otvorem v květináči provlékneme sisalový provázek a uvnitř zavážeme na větší uzel, aby se provázek nevyvlékl. Není nutné, aby si namalovalo květináč každé dítě, pouze ty, které samy chtějí. Po té děti pracují ve skupinách, přičemž děti v každé skupině dávají do květináče různá semínka, která nakonec zalijí rozehřátým lojem. Dbáme, aby lůj byl pouze teplý, nikoliv horký, aby se děti nespálily. Ještě do teplé směsi zapíchnou větvičku a takto necháme vše ztuhnout. Během vycházky rozneseme s dětmi květináče s ptačími dobrotami do přírody, kde je za sisalový provázek uvážeme na větve různých stromů. Větvička vyčnívající z květináče slouží ptákům jako bidélko, na které se mohou zachytit během svého hodování.

Krmítko
z kokosového ořechu

Další variantou je naplnění směsi do skořápky kokosového ořechu. Kokosový ořech rozřízneme pilkou na poloviny, kokos vydlabeme a vzniknou nám tak dvě „mističky“. Do spodu ořechové mističky propíchneme nebo provrtáme malý otvor, kterým provlékneme sisalový provázek. V jedné polovině zavážeme provázek na uzel uvnitř, ve druhé zespodu. Navrhneme dětem, když budeme vyrábět krmítko z ořechu, mohla by být i náplň – potrava pro ptáčky z různých ořechů. Zopakujeme si s dětmi podle obrázků, ale i podle připraveného materiálu, které oříšky známe a které můžeme připravit do směsi pro ptáčky. Můžeme použít lískové oříšky, vlašské, burské i kokosový ořech, jen nesmíme použít slané ořechy. Lískové, vlašské a burské oříšky rozlouskáme a děti je samy ze skořápek vybírají a dávají na mističky. Záleží na tom, zda zvolíme, že budou každý druh dávat na jinou misku nebo dohromady. Děti si touto činností opět procvičí jemnou motoriku ruky a zároveň vnímají různé druhy ořechů. Mezitím, než děti vyberou ořechová jádra, nakrájí učitelka na menší kousky vnitřek kokosového ořechu. Vyloupané ořechy (včetně nakrájeného kokosového ořechu) děti postupně sypou do rozehřátého loje a promíchávají. Když je směs připravená, utvoří děti dvojice nebo trojice a lžící plní mističky z kokosového ořechu touto směsí. Do naplněné kokosové skořápky děti před ztuhnutím zapíchnou větvičku.
Ořechová krmítka při vycházce uvážeme za sisalový provázek s dětmi na větve stromů. Některá krmítka budou viset dnem nahoru a některá dnem dolů, podle toho, zda jsme uzel z provázku udělali uvnitř kokosové skořápky nebo zespod ořechu. Obě varianty jsou možné a pro děti jsou různé způsoby pestřejší.
Po každé pracovní činnosti dbáme na to, aby se děti podílely na úklidu pomůcek a materiálu. Děti si tím pěstují správné pracovní návyky.

Další náměty na krmení ptáčků v zimě

Námětů na výrobu krmítek je mnoho. Podle fantazie může každá učitelka s dětmi obměnit například nádobu na krmítko, může obměňovat kombinaci různých semínek a plodů a různé způsoby vyrábění a připravování potravy v zimě pro ptáčky. Někdy stačí pravidelně sypat semínka ptáčkům do klasických krmítek umístěných v blízkosti mateřské školy nebo mohou děti navlékat různé plody na nit, vlasec nebo drátek – například nevyloupané burské oříšky, jeřabiny, kousky jablek, apod. Navlečené plody zavěsíme opět na větve stromů, nebo tyto řetízky namotají děti v lese na jehličnatý stromek.
Pro děti je důležité pozorovat například z oken mateřské školy slétávání ptáčků na krmítka, která vyrobily. Na běžných vycházkách děti pravidelně pozorují, jak směs, kterou pro ptáčky připravily, ubývá. Pozorování ptáků a pozorování ubývání ptačí potravy je pro děti cenná zpětná vazba na jejich činnost a vlastní péči o ptáčky.
Jednotlivé druhy krmítek neděláme najednou, ale postupně. Když děti vidí, že potravu z krmítka ptáci již z větší části vyzobali, můžeme udělat další druh krmítek.
Mezitím se s dětmi věnujeme dalším souvisejícím činnostem.

Mgr. Mirka STRAKATÁ
MŠ Maršovice

Kalendář akcí

deti-na-podiu-(1).jpg

Pro malé myslivce

Děti se starají o ptáčky v zimě

hledat: