Časopis Myslivost

V přítokové části rybníka se nacházely staré olše, které v podmáčené ploše tvořily vyvýšené ostrovy. Při dohledávání přesného místa, kde samice spí, na mne zničeho nic vykoukla z pod kořenů jedné olše. Uviděl jsem její hlavu. Okamžitě jsem se zastavil, přestal se hýbat, abych ji nevyplašil. Samice si mne však nevšímala, propletla se mezi kořeny a zmizela v rákosí, které se mezi olšemi rozprostíralo. Vidět nebyla, jen jsem při nejvyšší pozornosti občas slyšel zašustění. Po chvíli se ale opět objevila pod kořeny, tentokrát měla v tlamě norníka. Viděl jsem ji jen na moment, ale odstín rudé v kožíšku hlodavce jsem v záblesku slunce viděl dobře. Pak se mi opět vytratila.


Norci i vydry jsou silně vázáni na vodní prostředí a v průběhu celého roku se zdržují v blízkosti všech typů tekoucích i stojatých vod, využívají prostředí se sladkou, brakickou i slanou vodou. Na našem území obývají tyto druhy také všechny typy vodního prostředí. Můžete se s nimi setkat na drobných potůčcích i velkých řekách, navštěvují drobné tůně i rybníky či přehrady. Oba druhy se u nás vyskytují jak v nížinách, tak i v horském prostředí a to i v těch nejvyšších polohách.
Ve vodě oba tyto druhy tráví významnou část dne. Ve vodě loví kořist, vodními toky putují v rámci svých domovských okrsků, ve vodě si hrají a do vody v případě nebezpečí i prchají. Ale nejsou to samozřejmě čistě vodní druhy zvířat a nezanedbatelnou část svého života tráví na souši. Pohybují se v příbřežních porostech, kde také hledají kořist a kde odpočívají a spí.
Jejich stavba těla je k pobytu ve vodním prostředí přizpůsobena. Dlouhé štíhlé tělo, krátké končetiny, hustá srst, plovací blány to jsou jen ty nejzákladnější uzpůsobení těla vodnímu prostředí.
Způsoby, jak využívají různých typů prostředí, se u obou druhů dají zjistit jednak pomocí pobytových znaků, ale i přímým pozorováním a odchyty. Nicméně pro detailnější analýzy využití prostředí je nejvhodnější telemetrické sledování zvířat. Zvíře nese vysílačku, která vysílá pravidelný signál na specifické frekvenci, a díky tomuto signálu je možné sledovat jeho pohyb v krajině. Sledovat signál lze v dnešní době v podstatě dvěma základními způsoby: pomocí satelitů nebo ručním dohledáváním. My jsme u obou druhů používali metodu ručního dohledávání, protože ani u vydry ani u norka není možné použít dostatečně dlouhou anténu umožňující satelitní sledování. Při ručním dohledávání se většinou používají dva typy antén: všesměrová anténa, která je umístěna na střeše auta, a ruční směrová anténa. Při dohledávání zvířete se projíží oblast, kde se zvíře pravděpodobně nachází. Když auto projíždí v blízkosti zvířete, na přijímači se začne ozývat pravidelný signál, který zachytí anténa na střeše auta. Ze síly signálu lze zjistit vzdálenost. Pak je na řadě ruční směrová anténa, pomocí které lze zjistit vzdálenost a směr signálu, tedy přesnou pozici zvířete. Signál vysílačky jsou neustálá krátká pípnutí za sebou. Podle pravidelnosti pípání je možné také zjistit něco o aktivitě zvířete. Pokud se zvíře nepohybuje, například spí, pípání je pravidelné. Pokud se zvíře hýbe, pípání mění neustále intenzitu.
Vydry i norky jsme telemetricky sledovali na Českomoravské vrchovině v oblasti Dačicka. Krajem protéká řeka Dyje (ještě jako malý tok), do které se vlévá řada menších a několik středně velkých potoků. V celém povodí jsou roztroušeny různě velkých rybníků. Norky americké jsme sledovali ještě na Havlíčkobrodsku ve středním Posázaví. Řeka Sázava je v této části vrchoviny již poměrně velký tok. Na potocích je v této oblasti také roztroušeno velké množství drobných rybníků.
V rybníkářské oblasti Dačicka vydry během teplého období roku upřednostňovaly rybníky před potoky (celkem 55% aktivního času strávily na rybnících). Potoky v tomto období mají zejména funkci spojnic mezi zdroji potravy, což jsou rybníky. V zimním období, v období mrazů je však díky silné ledové vrstvě řada rybníků nepřístupná. Jednotlivé vydry se s touto situací vypořádají různě. Buďto se přesunou na toky, které zůstávají díky tekoucí vodě otevřené nebo v některých případech zůstávají na jednom rybníce, kde je přístup pod hladinu možný. Celkově se stav využívání otočil, vydry v tomto období strávily více času na potocích (70% času).
Norci sledovaní v oblasti Dačicka upřednostňovali více rybníky oproti potokům (80% aktivního času trávili na rybnících). Ve středním Posázaví, kde se sledovaní jedinci pohybovali také na větší řece - Sázavě, norci jasně upřednostňovali tuto řeku (strávili zde 80% času) a také okolní rybníky proti potokům. Přítoky řeky využívali pouze k rychlým přechodům z řeky na rybníky a zpět. Upřednostňování eutrofních a pomalu tekoucích až stojatých vod norkem je známa i ze zahraničních studií.
V případě, že se vydra či norek v určité oblasti vyskytuje, lze se s nimi setkat na všech vodách. Na druhou stranu je ale třeba říci, že určité úseky toku nebo jednotlivé rybníky jsou využívány v různé míře. Některé rybníky jsou vydrou navštěvovány jednou za měsíc, naopak jiné rybníky vydry navštěvují i několikrát týdně, v extrémních případech i denně. Norci, kteří se méně pohybují než vydry, dokážou strávit na jednom rybníce i řadu dní v kuse. Při sledování návštěvnosti rybníků vydrami jsme nezjistili žádný faktor, který by významněji ovlivňoval to, jak často vydry rybník navštěvují. Sledovali jsme různé krajinné faktory, velikost rybníka i druh a množství obsádky v rybníce.
Vydry loví kořist zejména v mělkých vodách, na rybnících či řekách se pohybují více u břehů, v případě větších rybníků či přehrad jsou to mělké zátoky, přítokové oblasti. Norci také loví kořist v mělkých vodách. Na rozdíl od vydry ale loví kořist i v pobřežní vegetaci.
Ferda najednou mizí ze signálu, z ničeho nic velmi rychle. Tak jsem se vymotala ze spacáku a vycházím ven z auta, abych zjistila směr jeho úniku. Anténou točím pomalu na všechny strany - proti proudu nešel to je jisté, ani to nevypadá, že by šel po proudu dolů do údolí. Vypadá to, že míří příkrým svahem hustým smrkovým lesem přímo na hřeben. To musí být odraz signálu o nějakou překážku, říkám si. A tak nasedám do auta a vyrážím cestou do údolí, projíždím malou vesničkou mezi domy, signál žádný. Daleko pod vesnicí stále nic - tak rychle běžet nemohl, aby byl ještě dál, a tak se vracím a ověřuji druhý směr, údolím nahoru - výsledek je také nic. Zkouším tedy jet lesní cestou kudy mizel signál. Mám ho, opravdu běží lesem na hřeben, zachvíli přebíhá cestu po které jsem přijela, vede po vrstevnici, a pokračuje lesem dál nahoru. Bohužel les je velmi hustý, v mapě není vidět žádná další cesta, kterou bych jej mohla sledovat. Co teď? A tak koukám do mapy, kam vlastně může jít? Za hřebenem je podle mapy hned na prameništi velký rybník a z něj teče dál do údolí malý potůček mezi loukami. Autem tedy objíždím celý hřeben po silnici a pak po polní cestě na hráz onoho rybníka. Pod rybníkem stále neslyším žádný signál, a tak ve mně vzrůstají obavy, že jsem Ferdu ztratila, a že zbytek noci budu jezdit po kraji a hledat jej. Když jsem se ale prodrala hustým křovím na hráz rybníka, vysílačka hlásila uklidňující píp píp píp.
Nespletli jsme se. Stále náš seriál pokračuje povídáním o vydře a norkovi, dvou šelmách, které jsou silně vázány na vodní prostředí. Obě šelmy však občas vodní prostředí a jejich nejbližší okolí opustí a vydají se "po suchu" k další vodě, a to nejen při kolonizaci nového území, ale toto chování lze pozorovat i u usazených zvířat v rámci jejich domovského okrsku. Proč opouští vodní prostředí? Na souši jistě nejsou v takovém bezpečí jako ve vodě, kde jsou "doma". Vodní prostředí opouští hned z několika důvodů. Jednak je to při přechodu z povodí do povodí. Také používají suchozemské cesty v rybníkářských oblastech jako zkratku mezi dvěma rybníky, tedy mezi dvěma důležitými zdroji potravy, namísto toho aby dlouze putovali po potocích, ve kterých často není žádná potrava. Také jsme několikrát zaznamenali, jak zvíře tímto způsobem obešlo menší obec, které se chtělo vyhnout. V zimním období navíc přichází do úvahy další faktor a tím je úspora tepelných ztrát. Ve vodě je tepelná vodivost 23 x vyšší než ve vzduchu, a proto pobyt ve vodním prostředí je energeticky náročnější.