Každý měsíc listuji časopisem Myslivost a skoro pokaždé narazím na inzeráty nabízející lovy v zahraničí. Nabídka je pestrá, od jelenů a daňků v Maďarsku, přes medvěda a vlka v Rusku až po exotická zvířata v Africe. Osobně jsem vždy prohlašoval, že český myslivec má chodit po lese v Čechách a nevymýšlet hlouposti s lovem někde po světě. Vždyť náš lov na černou, čekaná na srnce za letních večerů, nebo lov na jelena v říji má své neopakovatelné kouzlo. Poznávání přírody a lovecké zážitky v překrásných českých lesích mě očarovaly natolik, že jsem nikdy ani nepomyslel na jiný druh lovu.
Avšak jak tomu již bývá, náhoda tomu chtěla a já jsem potkal společníky lovecké cestovní kanceláře ADDO TOURS Milana Schejbala a Petra Hawerlanda. Po jejich působivém, téměř hodinovém vyprávění o lovu v jižní Africe a hlavně o zajímavostech chovu afrických zvířat jsem se rozhodl, že se do Afriky alespoň podívám.
Pro svou výpravu jsem si nechal poradit návštěvu dvou zcela odlišných oblastí. První měla být farma v horské oblasti kousek od surfařského přímořského městečka Jeffreys Bay nedaleko Port Elizabeth, která patří prvnímu ze společníků. Druhou byla farma u Kimberley mezi polopouští Kalahari a Karoo, kterou vlastní firma, jejímž polovičním vlastníkem je druhý ze společníků české cestovky. Garance českého zázemí, možnost komunikace v rodném jazyce a osobní přítomnost obou majitelů CK mě přesvědčila, že se není čeho bát.
Odjížděl jsem s tím, že možná ani lovit nebudu, ale toužil jsem vidět divoká zvířata v jejich přirozeném prostředí tak, jak to znám z pořadů National Geographic. Hlavou mi létaly myšlenky na rizika spojená s takovým výletem. Několikrát dokola jsem se nechal ujistit, že nebudeme v malarické oblasti, že místní černoši nejedí lidské maso a mohl jsem vyrazit.
Skupinka čtyř lovců, jejímž jsem se stal členem, se vzájemně neznala a měl jsem trochu obavy z toho, jak se dohodneme na způsobu lovu, na jaké vzdálenosti budeme střílet, kolik nás bude v loveckém autě atd. Nakonec jsem za svůj pobyt ulovil celkem devět nádherných trofejových kusů a Afriku jsem si zamiloval. Vždy, když je u nás zima a slunce se neukáže několik dní, dívám se zasněně na svoji trofej kudu a aspoň v duchu se vracím na sluncem ozářené travnaté pláně s houštinami akácií. Protože jsem sám do Afriky odjížděl se spoustou otázek, zkusím zde všem potenciálním zájemcům popsat alespoň nejdůležitější fakta.
Proč do Afriky: Jižní Afrika je Mekkou lovců. Kritici občas namítají, že farmy jsou zpravidla oplocené a lov není to pravé. Naše skupinka lovila na farmách s rozlohou od 3 tisíc hektarů a nebylo výjimkou lovit na farmách větších než 10 tisíc hektarů. Zazvěření farem a kvalita trofejí byla více než dobrá. Napočítal jsem asi 25 druhů a poddruhů zvěře, které bylo možno lovit. Celkový dojem z Jižní Afriky byl takový, že se určitě příští rok vrátím.
Co s sebou: V období listopadu až do března potřebujete letní oblečení – šortky a košile nebo tričko, vzhledem k tomu, že nám každý den prali prádlo, stačilo si vzít po dvou kouskách spodního prádla a triček. Samozřejmě na lov si musíte vzít pevné boty. Na výlety a do města přibalte sandály. Pro chladnější večery stačí mikina, kterou jste si vzali na cestu z chladné vlasti. Pozor: v době od dubna do října připomíná počasí v JAR naše babí léto – odpoledne kolem 20 – 25 °C, ale v noci může i mrznout, takže určitě přibalte teplé oblečení. Ubytování je na vynikající úrovni s veškerým evropským standardem. Žádné stany, do kterých vám leze v noci hmyz.
Cesta: Do JAR se létá přes některé velké evropské letiště a většinou v noci. Hlavní let trvá zhruba 10 hodin, obě cesty se mi podařilo prospat, takže jsem si dokázal i trochu odpočinout. Po příletu do JAR musíte počítat s přeletem nebo přejezdem do cílové destinace. K letu stačí jen pas se dvěma volnými stránkami. Vízum vám dají na letišti. Velké zavazadlo má limit 23 kg, malé do letadla 6 kg.
S kým jet: V ČR je několik společností, které lovy nabízejí. Rozhodně bych si znova vybral společnost, která má v JAR zázemí a s klienty tráví čas někdo z majitelů. Trochu mne děsí myšlenka, že bych měl jet do JAR s tím, že na mne bude čekat místní farmář a v případě, že se zprostředkující firmě nevydaří komunikace, třeba taky zůstanu na letišti. S ostatními účastníky naší výpravy jsme se shodli, že pocit, že spíme na farmě s možností komunikace v češtině je k nezaplacení.
Zbraně a povolení: Pokud nejste extremně zatížení na lov s vlastní zbraní, doporučuji jet v klidu a půjčit si zbraně od profesionálních lovců. Místní profilovci mají většinou širokou škálu zbraní vhodných pro lov zvířat od malých antilop (223 Win, 243 Win), přes zbraně vhodné pro lov středních antilop (308 Win, 7 mm Rem Mag, 300 Win Mag, 30-06 Spring), až po zbraně vhodné na lov Velké pětky (375 Holland Holland, 416 Rigby).
Zajímavým postřehem je fakt, že ač si dva členové z naší skupinky brali na tento lov tu nejlepší munici, která byla na českém trhu k mání a první večery byly ve znamení diskusí o balistice a vlivu hmotnosti prachu na dráhu letu, nejlepší soustřel v terči měly náboje přebíjené místními profilovci. Osobně bych také každému lovci doporučoval zajít si před odletem do Afriky na střelnici a zkusit si nějakých dvacet ran na terč vzdálený minimálně 100 m.
Pokud si do JAR budete chtít brát vlastní zbraně, potřebujete průkaz zbraně, zbrojní průkaz, potvrzení policie o povolení dočasného vývozu zbraně (toto nejlépe v angličtině), vyplněný formulář pro dovoz zbraní do JAR a pozvání. První tři dokumenty si musíte zajistit sami, další vám dá organizace, která vás do JAR vypravuje. Dovážet se nesmí zbraně automatické a poloautomatické. Munice se posílá v množství do 200 ks v normálním zavazadle odděleně od zbraně s výjimkou letů přes Londýn, kdy musí být munice ve zvláštním označeném a uzamykatelném kufříku.
Doporučení k pobytu: Farmy, na kterých jsme lovili my, jsou zcela mimo malarickou oblast a není třeba se nijak premedikovat. Jídlo je v JAR vynikající a určitě doporučuji okusit místní steaky a lahodné maso z antilop. U moře si dopřejte čerstvé ryby, krevety a kalamáry. Žádná zdravotní rizika z jídla nehrozí. V oblasti, kde jsme lovili, jsme nepotkali ani nebezpečný hmyz ani hady. Přesto se s jedovatým hadem můžete setkat a obezřetnost je na místě. O JAR se v našich médiích šíří různé poplašné zprávy, zvláště o vysokém riziku kriminality. My jsme však měli naopak velmi dobrý pocit a cítili jsme se bezpečně na všech místech, kde jsme spali nebo lovili.
Zvířata: Základní druhy antilop, pakoňů a třeba i zebry se v JAR nazývají „Plains game“ – ceny jsou v porovnání s naší zvěří relativně nízké (mezi asi 200 a 2000 EUR). Na většině farem se nezvyšují ceny za bodovou hodnotu a profilovci se vám snaží nabídnout k odstřelu skutečně ty největší trofeje. Vysoké ceny se stále drží u antilopy vrané a koňské. Stejná je situace u různých barevných mutací místních zvířat.
Společnost, se kterou jsem JAR navštívil, nabízí i lov na Velkou pětku. Na všechna zvířata Velké pětky (ale i na řadu menších zvířat) musíte mít CITES povolení, které vám předem zajistí. Většinou se jedná o období až několika měsíců, než můžete na lov přijet. U zvířat striktně chráněných CITES 1 jako je například leopard, vydává vláda jen několik set CITES povolení za rok. Vždy se přitom žádá o povolení na konkrétní jméno lovce. Ač to zní neuvěřitelně, než na lov vyrazíte, musíte potvrzení k odstřelu předložit na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Tam vám musí vydat povolení, které vás opravňuje k dovozu trofeje do ČR. Nemusím připomínat, že dle Správního řádu na to mají úředníci ministerstva celý měsíc. Z Velké pětky mohu doporučit lov lvů, jejichž cena, jako jediné zvěře, za poslední roky klesla.
Způsob lovu a doprovod: Ne nadarmo se říká, že JAR je celý svět v jedné zemi. Lovili jsme v hornaté oblasti u oceánu, kde buší plnou kaktusů ani neprojdete a střílíte rychle na malou vzdálenost. Naopak v polopouštní oblasti u Kimberley, kde v místní savaně sice vidíte zvěř na velikou dálku, ale zvěř vidí také vás, je běžný i lov na 100 až 200 m. Na jihu jsme si zkusili drsný lov v horách, kdy jsme kilometry šoulali po skalách za zvěří a vraceli se z lovu zničení, ale šťastní. U Kimberley jsme naopak trávili většinu času na autech na nekonečných pláních a šoulali jen v kopcích a při dohledávání postřelené zvěře.
Krásný byl noční lov na štětkouny (bushpig) na újedi v noci na jihu. Zásadně jsme lovili po jednom nebo dvou lovcích s jedním profilovcem, každá navštívená farma měla nasmlouvaných asi 30 koncesí, čili farem v okolí s možností lovu.
Trofeje se zpracovávají polní preparací hned na farmách (stažení, vysolení, desinfekce kůží a vyvaření a vybělení lebek). Výhodou je, že námi zvolená lovecká kancelář poskytuje službu DIP AND SHIP TAXIDERMY - profesionální přípravu trofejí a dokumentů k exportu a vlastní export do ČR. Je velmi dobré, že se nemusíte o své trofeje starat a jste informováni ihned, jakmile jsou dopraveny do ČR. Vzhledem k veterinárním předpisům je třeba počítat zhruba s obdobím 6 - 12 měsíců, než jsou trofeje dodány do ČR.
Motto závěrem: Do Afriky jsem přijel jako klient a odjížděl jako přítel. Nakažený nevyléčitelnou nemocí - láskou k africké přírodě, lidem, zvířatům a slunci.
Martin KŘIŽANOVSKÝ, Chrámečné