ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Únor /2014

Chovatelské přehlídky trofejí mají i v dnešní době opodstatnění, ale musí jít s dobou

Myslivost 2/2014, str. 18  Ing. Lukáš BODNÁR
Chovatelské přehlídky trofejí patří již po desetiletí k myslivecké praxi a mělo by tomu tak být i nadále. Je nutné však přizpůsobit jejich organizaci a celkové pojetí dnešní době a nezůstat konzervativně stát na místě. Konzervativní přístup vede k postupnému úpadku úrovně chovatelské přehlídky trofejí. Pro každého člověka, který se zabývá myslivostí a nemusí jít pouze o myslivce, by měla být návštěva přehlídky jistým vyvrcholením uplynulého mysliveckého (hospodářského) roku a zejména poučením.
Chovatelská přehlídka nesmí být v žádném případě bičem na uživatele honiteb, protože to je jednoznačná cesta k odmítání předkládání trofejí k posouzení. V následujícím článku chci čtenáře Myslivosti seznámit s desetiletou tradicí pořádní okresní chovatelské přehlídky okresu Český Krumlov, která je každoročně pořádána v Kaplici. Mé poznatky vycházejí z celého desetiletého vývoje organizace přehlídek a zároveň z pohledu člena okresní hodnotitelské komise. Příprava a předpoklady pro dobré fungování přehlídek Pro úspěšný průběh CHPT je nutné zabezpečit vhodné prostory, kde proběhne hodnocení a zároveň prezentace trofejí na výstavních panelech. Zde je důležitá spolupráce se samosprávou města, kde se CHPT koná, protože ta většinou vhodnými prostory (např. kulturním domem) disponuje. Právě v Kaplici tato spolupráce funguje a přehlídka se koná v kulturním domě za přijatelné nájemné. Lépe jsou na tom okresní myslivecké spolky, které disponují vlastními prostory, které však musí být dostatečně velké a reprezentativní. Je velmi nevhodné, když jsou trofeje vměstnány na malé ploše a nedá se kolem nich v podstatě ani projít. Dále je nutné mít kolektiv zapálených lidí pro věc, kteří ochotně vypomůžou a přinášejí i nové myšlenky. Orgán státní správy myslivosti většinou pověřuje okresní myslivecký spolek nebo myslivecké sdružení organizací CHPT a dále jmenuje hodnotitelskou komisi. Mnohdy jsou to jediné úkony, které státní správa učiní, a dále děj se vůle boží. Z mého pohledu by měl být přístup státní správy mnohem aktivnější, neboť správně vedená CHPT je ideálním nástrojem k posouzení, jak to s výkonem práva myslivosti ve správním území vypadá. Státní správa by měla spoluorganizovat CHPT a nastavovat i pravidla pro posuzování. Předpokladem úspěchu je zejména přístup uživatelů honiteb. Vezmou-li možnost vystavit trofeje zvěře ulovené právě v jejich honitbě jako dobrou možnost prezentovat své úspěchy v chovu zvěře, pak je napůl vyhráno. Zde si možná spousta lidí řekne, že jsem naivní, ale já to tak vidím. CHPT nesmí být pro uživatele honiteb nutným zlem, které musí každoročně podstoupit, ale měla by být hlavně společenskou záležitosti s možností diskuse mezi uživateli a vzájemné výměny zkušeností. Zveřejňovat jméno lovce či nikoliv? Osobně jsem velkým zastáncem nezveřejňování jména lovce na štítku u trofeje. Skutečnost, že jméno lovce není známé, zajišťuje absolutní objektivitu posouzení trofeje a pro význam CHPT je přeci znalost jména zcela nadbytečná. Je pravdou, že celá řada návštěvníků prahne po jménech lovců zejména trofejí označených červeným bodem, ale v tom skutečně smysl přehlídky netkví. Nicméně i nadále mají uživatelé svobodnou vůli, zda jména lovců na štítky napsat či nikoliv, ale s postupem času uživatelů vypisující jména ubývá a myslím si, že i návštěvníci si na absenci jmen lovců zvykli. Bude-li přistupováno k CHPT jako k významné události společenského významu, přestane být postupně nutné i označování posouzených trofejí, aby se tytéž trofeje neobjevily na přehlídkách opakovaně. K tomu se však musí teprve dospět a bude to chtít delší čas, ale snad se dočkáme. Kvalita hodnotitelské komise Samozřejmostí musí bezpodmínečně odborně zdatná a novým poznatkům přístupná hodnotitelská komise trofejí. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že mnohem efektivněji pracuje menší kolektiv zkušených znalců, než početnější kolektiv rádoby odborníků, kteří při posuzování věku neustále listují různými publikacemi. Dále se osvědčilo jmenování i relativně mladých avšak pro věc zapálených myslivců, kteří velice rychle dosáhli vysoké úrovně odbornosti a navíc vstřebávají nové poznatky mnohem jednodušeji. V Kaplici jsme výrazně zúžili počet členů hodnotitelské komise a jmenovali i nové tváře a výsledkem bylo zkrácení doby hodnocení a méně sporů ohledně odhadu věku a chovnosti zvěře. Doba na převzetí všech kolekcí trofejí (většinou čítající přes 1000 ks), posouzení a obodování medailových trofejí se zkrátila na tři dny. Byla také stanovena jasná pravidla pro hodnocení: Věk je stanovován na základě všech dostupných metod (základních i doplňkových), zejména podle úbrusu chrupu. Hodnotitel neposuzuje kolekce trofejí honitby, kde vykonává právo myslivosti. Věk jelena a daňka je shodný s pořadím nasazeného paroží (např. věk 1 rok = první paroží, věk 10 roků = desáté paroží - ust. § 4 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 491/2001 Sb., … a ust. § 4 odst. 2 vyhlášky č. 553/2004 Sb.,). Stejná pravidla pro určování věku muflona, kdy u muflona v druhém roce života je stanoven věk 1 rok atd. Mechanické poškození paroží (ulomená lodyha, výsada) není považováno za znak průběrnosti, trofej bude posuzována dle nepoškozených částí lodyh a výsad. V případě sanitárního odstřelu je třeba doložit průkazné podklady (fotografie, potvrzení od veterinárního lékaře). Neposuzují se fotografie trofejí. Způsob hodnocení trofejí na chovatelské přehlídce: zelený bod - trofej vykazuje nanejvýše jeden znak chovného jedince, modrý bod - trofej vykazuje dva znaky chovného jedince, červený bod - trofej vykazuje tři nebo čtyři znaky chovného jedince. Poznámka: u srnčích trofejí, vykazují-li 2 znaky chovného jedince, ještě použít pomocná kritéria a modrý bod udělovat pouze ojediněle. Správné určování věku Na mysliveckou legislativu můžeme mít různé názory, ale jednoznačným pozitivem je ujednocení rozsahu věkových tříd a zcela logické a i v zahraničí respektované pravidlo, že věk činí počet dokončených biologických roků zvěře, takže skutečně existují roční jeleni, daňci apod. Plně se ztotožňují s článkem Mgr. Vladimíra Bádra, PhD. ,,Nabádá Ministerstvo zemědělství k porušování legislativy?“ zveřejněném v Myslivosti č. 11/2013, kde tuto problematiku zcela pregnantně vysvětlil. Doufám, že již nebude pouze pár odvážlivců v republice, kteří prosazují správné určování věku zvěře a již budou na přehlídkách běžně k vidění trofeje ročních jelenů a daňků, kteří jsou dosud nesprávně označováni jako dvouletí. Příručka coby prvek sjednocující pravidla Členové naší okresní hodnotitelské komise trofejí obdrželi příručku, která je sjednocujícím prvkem a jasně stanovuje pravidla hodnocení a chovatelská kritéria jednotlivých druhů zvěře. Samozřejmě, že příručka není dogmatem, a v případě nových poznatků v určování věku nebo při nutnosti změkčení či zpřísnění chovatelských kritérií bude příručka aktualizována. Smysl chovatelské přehlídky trofejí Jak jsem se zmínil v úvodu svého článku, spatřuji smysl přehlídky zejména v její společenské roli, jak jsem mnohokrát viděl v Rakousku, kde je přehlídka trofejí velkou společenskou událostí, i když jistá odbornost jde občas stranou. Návštěva CHPT by měla být příjemným okamžikem setkání s přáteli myslivci a neměla by být určena k vyvozování dramatických závěrů z ulovení chovného jedince. Ať hodí kamenem ten, komu se nikdy nestalo, že by ulovil chovného jednice. Vždyť ani dnešní legislativa neumožňuje postih lovce, který ulovil chovného jedince. V případě teritoriální srnčí zvěře by si měl udělat pořádek s lovci ,,červených“ srnců uživatel honitby. Horší je to u migrující tlupní zvěře, kde může jeden trofejechtivý uživatel honitby, kazit chovatelské snahy všech okolních honiteb. Toto by možná vyřešily fungující a vážně myšlené oblasti chovu, ale to je téma na jiný článek. Samozřejmostí by mělo být bodování trofejí podle metodiky CIC, i když při návštěvách různých CHPT se stále setkávám s bodování srnců Volzovou metodou, což v dnešní považuji za neakceptovatelné. V souvislosti s medailovými trofejemi bychom neměli šetřit náklady na koupi medailí, protože pro mnoho myslivců je získání ocenění motivací pro předložení trofejí na přehlídku. Přesvědčili jsme se o tom zejména u trofejí šelem, ale i celkový počet předložených medailových trofejí narostl. Osvědčilo se nám též pořádání více mysliveckých akcí v době konání chovatelské přehlídky trofejí, neboť to vyvolalo výborný synergický efekt. V loňském roce se uskutečnil v době konání CHPT v Kaplici zároveň jarní svod loveckých psů v sobotu dopoledne a odpoledne okresní sněm OMS Český Krumlov. Tak se stalo, že návštěvníci CHPT měli možnost navštívit svod psů a naopak kynologové, kteří by na CHPT nejeli, naplnili v sobotu ráno celý kulturní dům a se zájmem si prohlédli kolekce trofejí. Důležité je též přivést na CHPT širokou laickou veřejnost a děti, což se nám snad daří, avšak jedná se o mravenčí práci spočívající v psaní článků s pozvánkou do místních periodik a v osobních návštěvách škol. Negativní prvky, se kterými je nutné se smířit. Uvažujeme-li racionálně a stojíme-li nohama na zemi, musíme se smířit s tím, že nikdy na CHPT neuvidíme všechny trofeje, které myslivci ulovili. Řekl bych ale, že je to dané také naší českou mentalitou, kdy se neradi podvolujeme nařízením, která se dají obejít. Samozřejmostí je též kritika myslivců, kteří nesouhlasí se stanovením věku, případně se zařazením uloveného jedince mezi chovné. To bylo, je a bude, protože každý se snažíme vnitřně ospravedlnit chybný odstřel, ale věřte, že hodnotitelská komise, která navíc nezná jména lovců, se snaží rozhodovat maximálně objektivně. Musíme si však uvědomit, že hodnotitelská komise věk nestanovuje exaktními laboratorními metodami, ale snaží s o co nejpřesnější odhad věku podle dostupných metodik a zkušeností. Ve svém článku jsem chtěl pouze přiblížit, jak lze přistoupit k pořádání CHPT i novým a místy netradičním způsobem a budu velmi rád, když vzbudí pozornost a následnou diskusi, neboť každá výměna názorů a zkušeností je posunem v kvalitativní úrovni jakékoliv problematiky. Ing. Lukáš BODNÁR
Zpracování dat...