Časopis Myslivost

Působím ve státní správě myslivosti již řadu let, za tu dobu byly předloženy minimálně dvě novely zákona o myslivosti, vždy byly nakonec staženy z důvodu obrovského tlaku ze všech možných zainteresovaných stran a nepředvídatelnosti, co nakonec z Poslanecké sněmovny „vyleze“. Bohužel jsem k tomuto skeptická a již nyní je vidět, že se historie opakuje.
 
Myslivost se řídí zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, který spatřil světlo světa 1.7. 2002. Za těch bezmála 20 let prošel několika změnami. Netvrdím, že je to perfektní zákon. Je tam několik ustanovení, která komplikují činnost jak samotným úředníkům státní správy myslivosti, tak i myslivcům při myslivecké praxi.
Jako příklad mohu uvést lov poraněné zvěře mimo dobu lovu. Současný zákon o myslivosti tuto situaci řeší v § 40. Aby mohl myslivec poraněný kus ulovit, musí tomu předcházet podání žádosti uživatelem honitby na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten může vydat rozhodnutí o lovu poraněného kusu mimo dobu lovu až po dohodě s orgánem ochrany přírody. Bavíme se tu v lepším případě o minimálně několika dnech, než dojde k vydání rozhodnutí. Zákon o myslivosti totiž vůbec neřeší to, že poraněný kus v důsledku svého zranění trpí.
Z dalších problematických ustanovení je například lov zavlečených živočichů, v přírodě nežádoucích, jako je mýval severní, psík mývalovitý či norek americký. Podle zákona o myslivosti je může lovit pouze myslivecká stráž. Pokud uživatel honitby podá žádost orgánu ochrany přírody na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, lze povolit v souladu s § 42 zákona o myslivosti lov těchto živočichů i ostatním myslivcům v honitbě. Proč to nejde jednoduše, když to jde složitě?
A jsou tam další ustanovení, která by byla nutná změnit. Takže určitá novela zákona o myslivosti je na místě.
 
V současné době, hlavně z důvodu kůrovcové kalamity, se znovu mluví o tom, že je nutné změnit zákon o myslivosti. Mnozí argumentují tím, že je zvěř přemnožená. Zákon o myslivosti již dnes dává pravomoc rozhodovat o plánu lovu a tím ovlivňovat stavy zvěře držitelům honiteb (tedy vlastníkům pozemků). Držitel honitby odsouhlasuje plány lovu předkládané uživatelem honitby.
Mnozí vlastníci pozemků argumentují, že nemají možnost ovlivňovat stavy zvěře, že mají obrovské škody na svých pozemcích. Nastává tak situace, že vlastníci mají snahu o snížení výměry honitby ze současných 500 ha na 150 ha či 250 ha, aby mohli na svých pozemcích myslivecky hospodařit sami.
Z odborné literatury je však všeobecně známo, že pro myslivecké hospodaření se spárkatou zvěří je výměra honitby naopak vyžadována mnohem vyšší. A dostáváme se do konfliktu, zda by myslivostí měla být snaha o udržení kvalitní zdravé a chovatelsky žádoucí zvěře nebo jde jen o udržení minimálních stavů zvěře v honitbách, bez ohledu na jejich chovnou kvalitu. Neboť v honitbě o 250 ha se opravdu o chovu zvěře nedá mluvit.
Je to opravdu jen snaha vlastníků pozemků o snížení stavů zvěře a eliminace škod nebo je v tom ještě jiný záměr? Odpovězte si každý sám.
 
Přijetí tzv. „přílepku“ k zákonu o lesích v roce 2019
 
V roce 2019 došlo vlivem zainteresovaných organizací k situaci, kdy byl přijat tzv. „přílepek“ k zákonu o lesích, kterým byl novelizován zákon o myslivosti. Co tento přílepek zavede do myslivecké praxe?
Jedná se o dvě podstatné změny. Změna v mysliveckém plánování, kdy plány již nebude odsouhlasovat držitel a uživatel honitby, ale státní správa myslivosti. K tomu, aby státní správa myslivosti mohla určit výši lovu spárkaté zvěře v honitbě, bude zajišťovat každých pět let vypracování posudku. V České republice bylo za rok 2019 celkem 5740 honiteb. Kdo bude pro státní správu tyto posudky zpracovávat? Jaká bude jejich cena?
Pokud hypoteticky bude stát vypracování jednoho posudku na honitbu asi 5000 Kč, tak výsledná částka, která bude vyplacena ze státního rozpočtu, je ve výši 28,7 milionu Kč! Tyto peníze by přitom mohly být využity určitě na prospěšnější aktivity.
Pokud držitel a uživatel honitby nebude s posudkem spokojen, má možnost požádat po třech letech o jeho revizi. To už si bude ale hradit sám.
Zajímalo by mě, pokud by uživatel honitby stanovený plán plnil, zda mu zůstane povinnosti hradit škody zvěří. Podle mého názoru by již škody hradit neměl. Ať je tedy hradí stát, když uživateli honitby stanovuje, v jaké výši má lovit. Toto ale již tzv. „přílepek“ neřeší.
Dále „přílepek“ zavádí povinnost předkládat orgánu státní správy myslivosti markanty, aby bylo možné zkontrolovat plnění plánu lovu. Co je myšleno těmi markanty?
Mluví se o předkládání slech či spodních čelistí a dalších. Za rok 2019 bylo v České republice loveno přes 23 000 ks jelení zvěře, přes 29 000 ks daňčí zvěře, přes 9000 ks mufloní zvěře a přes 99 000 ks srnčí zvěře. Černou zvěř zde neuvádím, neboť již nyní se se vzorky na trichinelózu předkládá pírko.
Uvědomil si vůbec někdo, jaká je situace na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností? Úředníci mají mnohdy k myslivecké agendě ještě další, např. agendu rybářství, agendu ochrany zvířat proti týrání, agendu zemědělského půdního fondu. Mnohdy ani nemají základní zkoušku z myslivosti. Jak poznají, z jakého druhu zvěře markanty pochází, čím je označí, aby je nebylo možné opakovaně předkládat ke kontrole? Jak se budou dodržovat hygienická pravidla? Budou markanty myslivci nosit do kanceláře úředníka? Bude úředník chodit někam na parkoviště před úřad? Jakým způsobem se budou následně markanty likvidovat?
Podle mého názoru je to z praktického hlediska naprosto nedomyšlené. A hlavně mi chybí „přidaná hodnota“. Základním principem by přece měl být držitel honitby, tedy vlastníci pozemků. Oni rozhodují, komu honitbu pronajmou, oni by měli mít odpovědnost za to, jak uživatel honitby plní plán a tím předchází vzniku škod zvěří. Proč by státní správa myslivosti měla toto řešit? Na to mi ještě nikdo neodpověděl.
 
Vládní návrh novely zákona o myslivosti
 
Přijatý „přílepek“ má odsunutou účinnost o dva roky, čas ale hrozně letí, a pokud nedojde ke změně, jeho účinnost nastane již koncem tohoto roku. Ministerstvo zemědělství ČR proto připravilo novelu zákona o myslivosti (tzv. „vládní“), která leží v poslanecké sněmovně od 17.7. 2020. Je otázkou, zda se stihne 2. a 3. čtení a pokud ano, jaká by byla její konečná podoba.
Do toho se ještě začala v poslanecké sněmovně projednávat tzv. „invazní novela zákona na ochranu přírody a krajiny“ (sněmovní tisk č. 731) a k této novele bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy však paradoxně zasahují do zákona o myslivosti a je snaha touto cestou změnit zákon o myslivosti.
Předkládaná „vládní“ novela zákona o myslivosti (sněmovní tisk č. 954) je zaměřena na ovlivňování početních stavů zvěře, myslivecké plánovaní a snížení poškození lesních ekosystémů z důvodu kůrovcové kalamity. Tato novela má snahu zrušit ustanovení z „přílepku“, která zavádí zpracování posudků na honitbu každých pět let a předkládání markantů.
 
Pojďme se na některé změny vládní novely podívat blíže.
Zrušení normovaných stavů zvěře – budou stanoveny pouze minimální stavy zvěře v honitbě tak, aby druh zvěře nebyl ohrožen na existenci a byla stále zajištěna biologická reprodukce druhu. Uživatel honitby bude muset hospodařit tak, aby počty neklesly pod tento minimální stav.
Z důvodu zrušení normovaných stavů zvěře se již nebude uvádět jakostní třída honitby.
Zruší se také sankce za překročení normovaných stavů zvěře z důvodu zrušení povinnosti udržovat početní stavy zvěře mezi minimálním a normovaným stavem. Stanovení minimálních stavů bude převzato z původních rozhodnutí o uznání honitby.
Zruší se povinnost doprovodu v případě poplatkového lovu. Tato změna se netýká honiteb Ministerstva obrany.
Zavede se povinnost nosit na společném lovu viditelný reflexní prvek na oděvu z důvodu bezpečnosti osob. V dnešní době již používá většina uživatelů honiteb. Povinnost nebude platit pro sokolníky, z důvodu negativního působení na dravce.
 
Evidence myslivosti – elektronický systém
 
Toto je jedna z velkých změn. V současné digitalizované době je opravdu nutné zavést do systému myslivosti na všech úrovních větší využití technologií, které sníží administrativní zátěž nejen uživatelům honiteb (tedy převážně mysliveckému hospodáři), ale též ostatním orgánům, jako je např. státní správa myslivosti, Státní veterinární správa, Policie ČR, atd.
Přístup do tohoto systému bude na více úrovních, od ministerstva, krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, držitelů a uživatelů honiteb, mysliveckých hospodářů, lovců, Policie ČR, veterinární správy a další.
 
Co bude tento systém obsahovat:
A) Informace o hranicích honiteb, o držiteli a uživateli honitby, o mysliveckých strážích. Orgány státní správy myslivosti budou do systému vkládat rozhodnutí o uznání honiteb.
B) Evidence ulovené a nalezené zvěře – zvěř se po ulovení a označení plombou vyfotí, uživatel honitby pak zaeviduje do systému ulovený kus (podrobnosti stanoví vyhláška). Tato povinnost vlastně nahrazuje předkládání markantů, jak to stanovuje „přílepek“. Úředník státní správy myslivosti tak bude mít přehled o tom, jak se v které honitbě plní předložený plán lovu. U nalezené zvěře zužitkovatelné (kterou lze započítat do plánu lovu) by měl být postup podobný.
C) Evidence loveckých lístků – zavedení této evidence bude přínosem hlavně pro případnou kontrolu lovících osob v honitbě ze strany Policie ČR. Problém vidím v tom, že evidence začne platit od určitého termínu, ale pravděpodobně nebude vydána povinnost, aby úředníci státní správy myslivosti do evidence zpětně zapsali vydané lovecké lístky. Pokud tomu tak nebude, bude vlastně evidence jen částečně plnit informativní charakter, protože např. ti, kteří mají vydané lovecké lístky na dobu neurčitou, by se do evidence už nikdy nezaevidovali.
D) Evidence škod způsobených zvěří – v současné době není k dispozici žádný přehled týkající se této problematiky. Není tedy známo, kde který uživatel honitby uzavřel dohodu o škodě nebo kdy který soud vydal pravomocný rozsudek. Informace mohou být použity jako podklady k možnému snížení či navýšení lovu zvěře v honitbě. Pro uživatele honitby je to naopak další povinnost, neboť by měl do evidence vložit např. sepsanou dohodu či rozsudek soudu. Dojde ke změnám lhůt při uplatnění vzniklé škody.
E) Evidence plomb – v prvé řadě bude vytvořen nový typ plomb. To určitě z prvopočátku bude velká zátěž pro úředníky i samotné uživatele honiteb, aby stáhli z oběhu všechny dosavadní vydané plomby. Je zde samozřejmě riziko, že ze začátku budou mnozí myslivci ještě používat původní plomby, což může v důsledku znamenat porušení zákona o myslivosti a uložení sankce. A samozřejmě riziko neproplacení dotací (v současné době u zvěře černé). Evidence plomb bude v mnohých honitbách, kde se loví větší počty zvěře, časově náročná pro uživatele honitby, aby vše správně do evidence zapsali. Evidence bude využívána dalšími subjekty, jako např. Policie ČR, Státní veterinární správa, atd. Přispěje to ale ke snížení administrativní zátěže například při žádostech o dotace na odstřel černé zvěře.
F) Myslivecké plánování – zde dochází k zásadním změnám. Vše by mělo být vedeno elektronicky, odpadne tedy ruční vypisování formulářů. Bude to opět větší zátěž pro uživatele honitby a to z pohledu počítačové gramotnosti či internetovému připojení. To však ukáže až čas.
 
Jak by mělo vypadat myslivecké plánování
A) Vyhláška stanoví odvození rozsahu uložené početní úpravy zvěře na základě stavu lesních ekosystémů a jeho posuzování poškození pověřenou osobou (předpokládá se Ústav pro hospodářskou úpravu lesů).
B) Obsahem plánu budou jen minimální stavy. V každé honitbě bude muset být stanoven alespoň pro jeden druh zvěře. Bude se vyplňovat elektronicky jen plán chovu a lovu pro zvěř spárkatou a drobnou, plán lovu ostatních druhů a plán společných lovů. Plány budou vkládány uživatelem honitby do elektronického systému.
C) Nebude se předkládat měsíční hlášení o lovu, plán péče a plán loveckých psů. Statistický výkaz bude generován z informací obsažených v tomto systému. Odpadne tak každoroční vyplňování uživatelem honitby. Naopak by měl být zaveden výkaz o regulaci invazních nepůvodních živočichů.
D) V případě černé zvěře se rozsah úpravy početních stavů bude stanovovat na základě lovu v předchozích letech a též v okolních honitbách a na základě zohlednění zemědělských plodin.
E) Vrací se do původního stavu způsob rozhodování o plánu mysliveckého hospodaření oproti přijatému „přílepku“. Opět by zpracování mysliveckého plánu bylo na uživateli honitby a odsouhlaseno držitelem honitby.
Tento princip je nastaven z toho důvodu, aby rozhodující pozici měl držitel honitby, tedy vlastníci honebních pozemků. Státní správa myslivosti by do tohoto procesu zasahovala jen v případě nedohody.
Změna by byla v tom, že uživatel honitby vloží plán do elektronického systému, pokud se držitel do 15 dnů nevyjádří, má se za odsouhlasený. Odpadne tak písemné vypisování plánu, předkládání držiteli honitby a poté doručení státní správě myslivosti. Uživatel je zodpovědný za to, že plán bude vytvořen tak, aby nedocházelo k přemnožení zvěře a neúměrným škodám.
Ke stanovení plánu se již nebude vycházet ze sčítání zvěře, ale z posouzení stavu lesa pověřenou osobou. Vyhláška by měla stanovit poškození lesa.
F) V průběhu roku bude možné po dohodě s držitelem honitby navyšovat plány lovu bez schválení orgánu státní správy myslivosti. Uživatel honitby vloží opět plán do elektronického systému a držitel honitby bude mít patnáctidenní lhůtu k vyjádření. Odpadne tak papírové vyplňování.
G) Do plánu se bude započítávat pouze kus, který byl řádně do elektronického systému zaevidován. Za splněný plán se považuje takový, kdy dosáhne alespoň 90 %. Je to z důvodu přirozených podmínek v honitbě, kdy nelze objektivně splnit plán na 100 %. Jako příklad lze uvést vliv počasí, výskyt predátorů, migrační chování zvěře, vliv lidské činnosti, sportovní akce, atd.
H) Nově se vkládá možnost orgánu státní správy myslivosti omezit nebo zakázat lov samců starších 2 let, např. z důvodu redukce početních stavů zvěře nebo narovnání nevhodného poměru pohlaví. Zvýší se tak lov samičí zvěře. Tuto kompetenci by měli mít krajské úřady a Ministerstvo zemědělství.
 
Změna v zakázaných způsobech lovu
A) Vypouští se omezení nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů a ostatní spárkatou zvěř s pomocí psů vyšších než 55 cm. O vhodnosti využití psů rozhodne mysliveckých hospodář.
B) Vypouští se zákaz použití zdrojů umělého osvětlení, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizoru, a to z důvodu bezpečnosti při lovu a zvýšení efektivity lovu. Při tomto lovu lze snáze určit druh, pohlaví nebo stáří jedince
C) Zruší se zákaz lovu divočáků starších 24 měsíců na společných lovech brokovnicí s jednotnou střelou. Nově bude možné lovit všechny věkové kategorie. Je to z důvodu eliminace špatného lovu a naopak podpora zvýšení lovu z důvodu nákazy afrického moru prasat a snížení škod.
D) Nově se zavede použití krátké zbraně při dostřelné ráně nebo k usmrcení divočáků v odchytovém zařízení. K tomu musí mít osoba příslušné oprávnění.
E) Zavede se lov samic a mláďat v noci z důvodu zvýšení lovu a snížení škod.
F) Zruší se zákaz lovu zvěře v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od slanisek, z důvodu možnosti použití soli jako způsobu vnadění.
G) Zruší se zákaz lovu na pozemcích, kde probíhá sklizeň, změní se zákaz lovu na čekané ve vzdálenosti z 200 m na 100 m od hranic honiteb, aby se tak zvýšila možnost redukce zvěře. Lze se dohodnou i na vzdálenosti menší.
H) Nově by bylo možné lovit daněly a daňčata, srny a srnčata a divočáky všech věkových kategorií na společných lovech, aby byla možnost efektivněji snížit stavy zvěře.
 
Jak bylo uvedeno na začátku tohoto článku, nyní je projednání novely zákona o myslivosti v rukou Poslanecké sněmovny. Není vůbec jednoduché říci, co bude nakonec obsahem této novely, která ustanovení doznají změn nebo co bude nové. Do toho všeho se ještě projednává „invazní novela zákona na ochranu přírody a krajiny“, která může do zákona o myslivosti zasáhnout formou pozměňovacích návrhů.
V době psaní tohoto článku není vůbec jisté, jakým podstatným způsobem bude ovlivněna podoba myslivosti v České republice.
 
 
Ing. Bc, Zuzana WUDYOVÁ,
členka Myslivecké rady ČMMJ,
pracovnice státní správy myslivosti
Krajského úřadu Libereckého kraje