Časopis Myslivost

Projekt Zachraňme srnčata

Myslivost 8/2015, str. 36  Michaela Divišová
Celý projekt „Zachraňme srnčata“ se zrodil z všeobecné bezradnosti nad každoročně vysečenými srnčaty, ale i jinými druhy zvěře a zvířat vyvádějícími svá mláďata na loukách. Iniciátorem se stal myslivecký hospodář MS Beškov – Blatce Petr Slaba, který se nemohl vyrovnat s tím, že při senoseči v roce 2014 na relativně malé ploše luk zhaslo pod lištami žacích strojů nejméně třicet čerstvě nakladených srnčat. O iniciativě a o tom, jak se přes facebookové kontakty problém vysečených srnčat dostal doslova až do pracovny ministra životního prostředí Richarda Brabce jsme už v minulosti několikrát na stránkách Myslivosti psali.
Byť je používání plašičů při senoseči a hlášení termínů sečení ze zákona pro zemědělce povinné, nedalo se opřít o konkrétní čísla a průzkumy. V důsledku toho byl vytvořen a na stránkách časopisu Myslivost a na jeho webových stránkách opublikován dotazník „Zachraňme srnčata“, který měl prioritní úkol shromáždit první relevantní a konkrétní data z honiteb v celé republice.
I přes naprostou dobrovolnost poskytlo potřebná data 183 honiteb ze 47 okresů České republiky. Česká republika má momentálně 76 okresů, tzn., že tento dotazník pokryl 62 % okresů naší republiky a jen díky tak velkému zájmu mohla být zjištěná cenná data, která byla následně vyhodnocena a vložena do grafů.
Podle dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 56 % myslivecké veřejnosti hodnotí ztráty na srnčatech při senoseči jako zásadní problém z hlediska stavů srnčí zvěře. 39 % se domnívá, že to problém je, nicméně stavy srnčí zvěře to zatím nijak zásadně neovlivňuje. Pouze 4 % myslivců nepovažuje ztráty na srnčí zvěři za problém.
Z poskytnutých dat jsme byli schopni získat také informaci o výměře jednotlivých honiteb a zároveň informaci o ztrátách srnčat na dané výměře. Na dotazník odpovědělo celkem 183 honiteb s celkovou výměrou 41 234 hektarů lučních porostů, které se sekají v období květen až červen. Na dané ploše je roční ztráta 2052 srnčat. Na 1000 hektarů lučních porostů tedy připadá 50 posečených srnčat. Na celkové uvedené výměře hospodaří celkem 741 soukromých zemědělců nebo zemědělských podniků.
 
Podle § 10 odst. 3 písmeno a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti jsou vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků povinni oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době a kosení pícnin. Spolupráce se zemědělci s ohledem na ohlášení senosečí alespoň dva dny předem je velmi problematická a pouze 26 zemědělců z celkového počtu 176 odpovědí hlásí senoseče pravidelně, 61 zemědělců hlásí senoseče pouze občas a z dalších 75 zemědělců buď většina nehlásí, nebo nehlásí nikdo. U 11 zemědělců bylo zjištěno, že vůbec nevědí, že mají hlásit termín sečení.
 
V nemalé míře se dotazníkové šetření zabývalo nynějším opatřením, které sami myslivci, případně dobrovolníci, podnikají při eliminaci úhynu zvěře pod lištami žacích strojů. Jedním z dotazů bylo, jaké praktiky používají při procházení luk. Ze 172 odpovědí bylo zjištěno, že 90 myslivců prochází louky se psy, 54 z nich používá kombinaci více metod a 16 myslivců používá při aktivním procházení pachová zradidla a zavětřování luk.
 
Pro přesnější údaje byl vytvořen graf, který ukazuje závislost vysečených srnčat na typu honitby. Nejvíce vysečených srnčat připadá na polní honitby, kde na celkovou výměru 2424 hektarů lučních porostů připadá 192 srnčat. Na smíšené honitby pak připadá 1826 srnčat, a to při celkové výměře 37 090 hektarů lučních porostů. Lesní honitby jsou v odpovědích pouze ve dvou případech.
 
Dalším kritériem pro posouzení množství vysečených srnčat bylo porovnání v rámci nadmořské výšky dané honitby. Z došlých odpovědí bylo zjištěno, že na výměru nížin 3797 hektarů lučních porostů připadá 262 nalezených posečených srnčat. Na 1000 hektarů lučních porostů poté připadá 69 srnčat. U pahorkatinných honiteb je výměra 23 364 hektarů lučních porostů a na této ploše bylo nalezeno 1355 posečených srnčat. Po přepočtu je 58 srnčat na 1000 hektarů lučních porostů pahorkatinných honiteb. V podhorských honitbách činila celková výměra 12 353 hektarů lučních porostů a bylo na ní nalezeno 401 srnčat. Na 1000 hektarů lučních porostů vychází u podhorských honiteb 32 srnčat.
 
Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o myslivosti k zabránění škodám působeným na zvěři při obhospodařování honebních pozemků jsou povinni provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin používat účinné plašiče zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji. Z daného dotazníku vyplynulo, že pouhých 14 zemědělců (8 %) dané plašiče používá a zbylých 162 zemědělců (92 %) zákon nerespektuje a plašiče nepoužívá.
 
Senoseče a sklizně pícnin probíhají z 83 % v denních hodinách a v 17 % probíhají v hodinách nočních.
 
Celkem 65 tazatelů se domnívá, že lze zachránit jen menší množství srnčat a jiné zvěře. 57 tazatelů odpovědělo, že jde zabránit zhruba jen polovině reálných ztrát a 21 tazatelů se domnívá, že ztrátám na srnčatech při probíhajících senosečích nelze v podstatě zabránit.
 
Momentálně myslivci v 61 % případů zvládají vyhánění zvěře sami bez pomoci dobrovolníků. Jen ve 12 % jsou využíváni i dobrovolníci a pomocníci z řad nemyslivců. Nemalá skupina (27 % odpovědí) se domnívá, že daný problém vlastními silami nezvládá. Zde je třeba apelovat na snahu o spolupráci s dobrovolníky a pomocníky z laické veřejnosti, která je při správné organizaci často velkým přínosem.
 
Závěrem je třeba říci, že data, která byla zjištěna a vyhodnocena, nás vedou k zamyšlení nad cyklicky se opakujícími situacemi probíhajících senosečí. Velké díky zde patří pánům Petru Slabovi a Lubošovi Hajnému, kteří projekt iniciovali. Je třeba se důkladně zamyslet nad možnostmi, které všichni máme a vzájemně se snažit navázat komunikaci a spolupráci.
V této době tu máme tři strany – myslivce, zemědělce a dobrovolníky. Pojďme z těchto tří nepropojených stran vytvořit rovnostranný trojúhelník, abychom již smutnou srnčí mámu v naší přírodě nepotkali. K tomu už přispívá další paralelně vzniklá iniciativa, kdy se zásluhou kolektivu studentů a pedagogů na PEF ČZU Praha a ve spolupráci s MŽP vytvořily webové stránky https://senosec.czu.cz, kde se právě ony tři zmiňované skupiny mohou setkávat a předávat si informace o probíhající senoseči.
 
Ing. Michaela DIVIŠOVÁ,
Katedra myslivosti a lesnické zoologie,
Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
a redakce časopisu Myslivost
 
Zpracování dat...